Jedna z nejslavnějších a nejvýdělečnějších sérií všech dob přes občasné zaškobrtnutí moc neslábne a ačkoli nový díl vychází téměř každý rok, je v podstatě zárukou vysokých zisků. Jak série Call of Duty ale vyšla?
Vlastníte-li značku Call of Duty, jste automatickou bohatou firmou. Ačkoli Activision vlastní mnohem víc, je to právě Call of Duty, které je hlavním argumentem SONY, aby se akvizice Activisionu Microsoftem neměla uskutečnit. Dle mého názoru SONY přehání, nicméně je to skvělý důkaz, že přes občasné zaškobrtnutí se stále jedná o velmi silnou značku.
Zatímco SONY pláče a Microsoft chrastí měšcem, já opět podumal nad tím, kde to vlastně všechno vzniklo. Dnes je Call of Duty továrnou na peníze s tolika kosmetickými DLC, že můžete být barevnějších než klaun po návštěvě maskérského týmu Strážců Galaxie. Kořeny ale leží úplně jinde.
Začíná to nadšenci
Náš příběh začíná u nepříliš známé osoby herního průmyslu. Tom Kudirka ani nemá svou stránku na Wikipedii, přesto je tím malým kamínkem, který rozpoutal lavinu, když roku 1997 vytvořil tým z nadšenců v modderské komunitě FPS her a vytvořil studio 2015, Inc., brzy přejmenované na 2015 Games, LCC.
Práce mohla začít? A na čem. Bez portfolia těžko nalákáte zákazníky a 2015 Games, LCC se rozhodli začít vytvářet módy do hry Quake. Práce probíhala z velké části online, ke komunikaci se používalo ICQ a stejně jako logo chatu, květiny to přineslo. Demo poslali do firmy Activision, a ta byla tak nadšená, že je pověřila tvorbou DLC Wages of Sin do střílečky SiN.
Projekt dal Kudirkovi možnost studio expandovat a z bandy nadšenců udělat vážné vývojářské studio. Tým se přestěhoval do Tulsy ve státu Oklahoma, jeden z členů týmu dokonce přijel až z Austrálie. Začátky to byly pomalé, tři ze sedmičlenného týmu dokonce žili v domě Kudirky (LAN bitvy v Quakovi určitě nemohly chybět), každopádně projekt byl dotažen do úspěšného konce.
Za medailí cti
Pro rozjezd dobrý, ale ruku na srdce, s DLC do historie nevstoupíte. Na 2015 Games se však usmálo veliké štěstí. Roku 1998 vyšel slavný film Zachraňte vojína Ryana. Režisérem byl legendární Steven Spielberg, kterého začalo lákat prezentovat útrapy vojáků za druhé světové války i formou videoher. Bohužel v té době byly hry dost podceňovány, Spielberg byl naštěstí výjimkou a naopak viděl v interaktivitě her příležitost.
Nápad sepsal a chtěl ho nazvat po jednom z nejvýznamnějších vojenských vyznamenáních a to medaili cti = Medal of Honor. O vývoj se postaralo DreamWorks Interactive. Abychom neodbíhali od tématu, Medal of Honor se krátce po vydání společností EA roku 1999 dočkalo velkého úspěchu. Hnedka se tvořil druhý díl a následně třetí pojmenovaný Medal of Honor: Allied Assault.
V té době již kompletně patřilo DreamWorks Interactive a značka Medal of Honor pod EA, a ta značku dojila, jak to jen šlo. Na Allied Assault tedy bylo třeba další pomocné studio. Původně chtěli pověřit id Software, tvůrce legendárních Wolfenstein 3D, Doom a již zmíněný Quake. Ostatně hra běžela na jejich enginu id Tech 3 (známý také jako Quake III Arena engine). Id Software však nemělo čas a doporučilo kontaktovat právě 2015 Games.
Partě zelenáčů spadlo do klína zlaté vejce, k vývoji se naštěstí postavili zodpovědně. 2015 Games se rozšířilo o nové vývojáře přestěhované až z polských Katowic. V celkovém počtu 22 dotáhli hru do konce a Medal of Honor: Allied Assault vyšel roku 2002.
Počátek Infinity Ward je voláním povinnosti
Po vydání Allied Assult pověřilo EA studio vývojem Men of Valor, ale mnozí uvnitř 2015 Games nebyli spokojená s tím, jak je firma vedena a ani se necítili pohodlně pod EA. Zásadní byla trojice Grant Collier, Jason West a Vince Zampella, kteří odešli a v květnu roku 2002 založili studio Infinity Ward, kdy po nabírání lidí a přetahování některých kolegů dosáhli počtu 25 lidí.
Doba na založení nového studia byla překvapivě dobrá. Herní trh dychtil po nových střílečkách z druhé světové války a velké společnosti se příležitosti chtěly chytit. V tuto chvíli vstupuje do hry Activision, který si za 1.5 milionu dolarů kupuje 30% podíl studia. Dávalo to smysl. Activision měl v tým víru a navíc rád motivoval i ostatní, aby opouštěli EA. Láska ke konkurenci se holt neschová.
Call of Duty vycházelo ze základů Medal of Honor, ale chtělo se na téma války podívat trošku odlišně. V kampani jste sledovali příběh z pohledu britské, americké a sovětské armády, zatímco jste byli součástí jednotky a ne opuštěný vlk. Každý není tak neprůstřelný jako B. J. Blazkowicz. Projekt nejdřív nesl označení "Medal of Honor Killer" a vzhledem k tomu, že používaný byl id Tech 3, dá se říct, že se vývojáři pokoušeli Medal of Honor „zabít“ jeho vlastními zbraněmi.
Hra byla v mnoha ohledech velmi působivá. Díky systému Ares byly zlepšeny animace postav a veškeré zbraně a vozidla vycházely z rozsáhlého výzkumu, aby byla hra co nejautentičtější. Nejpůsobivější bylo chování umělé inteligence, která uměla krýt palbou, ničit překážky či se přemisťovat mezi krycími pozicemi. Vedoucí animátor Michael Boon sdělil, že zatímco většina her měla AI jasně naskryptované, jim se podařilo vytvořit dynamické AI, které se vždy chovalo trochu jinak, čímž se zvýšila znovuhratelnost hry.
Kampaň byla hlavním zaměřením hry, nicméně na multiplayer se také nezapomnělo. Ten byl však kvůli podpoře pouze pro až 6 hráčů přijat s nižším nadšením, to se však v historie série ještě změní. Zajímavé je, že multiplayer byl dělán tak, aby byl snadno módovatelný. Hra se dočkala úžasných hodnocení, na Metacriticu (který bere v potaz staré recenze) se drží na 91 bodech.
Legenda dodnes žije
Z Call of Duty byl Activision tak nadšený, že hned v roce vydání hry tedy roku 2003 odkoupil zbývající 70% podíl ve studiu za 3.5 milionu dolarů. Infinity Ward začalo pracovat na pokračování a hned po třech měsících je kontaktoval Microsoft. Přál si z Call of Duty 2 udělat startovní titul pro dosud tajný Xbox 360. Collier sám přiznal, že byl nadšený, jelikož si ve studiu přáli zkusit vytvořit i hru na konzolích.
Call of Duty 2 mělo neskutečný úspěch a prvního roku prodalo přes 1.4 milionu kopií. Activision se rozhodl do značky více investovat a koupil studio Treyarch. Ve dvou se to lépe táhne, Treyarch pracoval na Call of Duty 3, zatímco Infinity Ward pracovalo na Call of Duty 4: Modern Warfare. Stroj na peníze byl v plném proudu.
Dnes má Call of Duty tolik dílů série, že pokud nejste mutant, nespočítáte to ani na prstech na nohou a rukou dohromady. Nejrůznější studia a celebrity se do vývoje zapojily a přes občasné zaškobrtnutí se jedná o jednu z nejcennějších značek v herní průmyslu. Co si o Call of Duty myslíte vy? Dejte nám vědět v komentářích!
