Salfický: Nepřišel jsem do Ústí vydělávat

Na gólmanskou jedničku ústeckého Slovanu. Zářivou?

V šestatřiceti vstupujete na území pro vás zcela nepoznané. Sžíváte se s tím bez obtíží?
„Zatím nevidím žádný rozdíl. Má to svoje opodstatnění. Přípravné zápasy a pohár jsme hráli s extraligovými týmy, v mužstvu je spousta kluků, které dobře znám z nejvyšší soutěže. Pod trenérem Hořavou je příprava extraligová a podmínky to samé. Nové zážitky a rozdíly přijdou asi až po pár zápasech.“

Není na vás první liga málo?
(pousměje se) „Co vám mám na to říct… Jasně, že bych rád chytal nejvyšší soutěž. Ale po návratu z Ruska o mě v extralize zájem nebyl. Ozvalo se jen Ústí, které spadlo. Zvažoval jsem to, mohl jsem odejít zpátky do Ruska, nebo zůstat doma. Hlavně kvůli rodině jsem se rozhodl pro Ústí. A že je „jen“ prvoligové, to pro mě nehrálo zásadní roli. Mám dojem, že letos bude k vidění hodně zajímavá soutěž. Přišli Finové, další známá jména jako Brabenec, Kántor, Miro Hlinka, u nás zůstali Honza Čaloun, Venca Novák. Řada dalších kluků se v extralize léta objevovala. Sledovanost by mohla být velká, nejen na Kometě.“

V Rusku vás dodnes uctívají, kam jste mohl odejít?
„Byl jsem v jednání s trenérem Chomutovem z Novosibirsku. Což je tedy dálka… Po pěti ruských letech už se mi to znovu nechtělo podstupovat. I když jsem zprvu počítal, že zůstanu v Nižném Novgorodu. V klubu mě pořád ujišťovali, ať s nikým nepodepisuju, že se mnou počítají. Čekal jsem, čekal a nedočkal se… Pak už byl časový pres a nebylo snadné v Rusku něco sehnat.“
Vnímáte Ústí jako svoji konečnou stanici, nebo odraz někam dál, výš?
„Nevnímám to tak, že mám před sebou na stará kolena nějakou výzvu. To ne. Ale oslovila mě vize, kterou v Ústí mají. Je dlouholetá a spojují ji se mnou. Jsem rád, že u toho můžu být.“

Dáváte si za cíl vychytat Ústí postup do extraligy?
„Snad nebudu bojovat sám se sebou (směje se). Moc rád bych tomu svojí velkou měrou přispěl, ale sám nic nedokážu. Mám tu dvouletou smlouvu, do té doby chceme extraligu vybojovat.“

Tehdejší manažer Šaffer už v klubu nepůsobí, přesto, neodrazovalo vás to od podpisu smlouvy?
„Já s nimi byl v kontaktu zhruba od prosince minulého roku a události kolem baráže šly mimo mě. Nezjišťoval jsem si, co a jak. Já totiž mnohem víc přemýšlel o Rusku a na jaře jsem se spíš zajímal o to, co se bude dít, než co bylo. Ale od kluků v kabině samozřejmě pár věcí vím.“

A co finance? Jak to vypadá s vaším platem v první lize? V Rusku jste byl jistě zvyklý na jiné cifry.
„Ústí bylo extraligové, spadlo se, což s sebou přineslo i ekonomické následky pro hráče, ale já jsem spokojený. Já do Ústí nepřišel vydělávat peníze, kvůli nim jsem byl v Rusku. Možná jsem ani nečekal, že bych tu dostal takové peníze. Podle svých zjištění mám lehce nadprůměrný prvoligový plat.“ (usmívá se)

Ještě k tomu nezájmu extraligy. Byl způsoben vaším ne zrovna vydařeným angažmá ve Spartě před dvěma lety?
„Je to možný. Nebudu říkat, že určitě ne. Potíž může být i v tom, že jsem nikde nahlas nevykřikoval, že se z Ruska vracím domů a zajímám se o práci.

Jak říkám, dlouho jsem byl přesvědčený, že z Ruska neodejdu. Takže kluby podepisovaly jiné gólmany, nebo neměly důvod měnit ty dosavadní. Ale nevylučuju, že nade mnou někdo ohrnul nos s tím, že to ve Spartě nebylo nic moc. To já už ovšem neřeším.“

Budete diváky dál bavit vtipnými oslavami výher, nebo jste se krapet zklidnil?
„Já budu pořád stejnej. Když mě dostanou emoce a lidi budou na stejné vlně, určitě jim něco předvedu. Jako svoje poděkování fanouškům. Na druhou stranu, těžko budu skotačit po place po pěti inkasovaných gólech.“ (usmívá se)