Musíme být lepší než Rusové, uvědomuje si Kolář

Jaké jsou vaše největší dosavadní dojmy z ruského působiště?
„Vše se rozbíhá, zatím je to jenom příprava, zápasy jsou spíše tréninkové. Zkoušíme si různé herní varianty, jdeme do každé třetiny s trochu jinou taktikou, trenér nám vždycky řekne, co máme hrát.“

Vnímáte, že na vás s Koukalem bude mužstvo vsázet?
„Cizinec musí být vždycky trošku lepší než ti místní, takže musíme makat a věřit, že se prosadíme.“

Zatím spolu nastupujete v jedné formaci, to bylo od začátku vaše přání?
„Brali nás s tím záměrem, abychom hráli spolu, snad to vydrží. Ale nic nemůže být dané dopředu, podle formy nebo podle zranění se může experimentovat, takže jsem připravený, že nás mohou i rozdělit.“

Neměl jste z ruského prostředí větší obavy?
„Je pravda, že jsem se toho trošku bál, v historii se tam děly různé věci, bylo to trochu jako ve vězení. Ale teď je to normální, po všech stránkách se o nás starají dobře. Co se týče bydlení, stravy i zázemí. Kabina je srovnatelná s tou, jakou jsme měli v Pardubicích.“

Jak jste se během přípravy vyrovnával s běháním?
„Ty metody jsou trošku jiný, běhá se fakt hodně. Tolik jsem toho předtím snad nenaběhal v celým životě jako teď za ten měsíc a půl...“

Co ruština?
„Člověk to musí naposlouchat, ale pokroky jsou vidět. Už se bavíme o normálních věcech, slovíčka pochytávám. A když je nejhůř, nějak se to snažím matlat rusky, česky nebo anglicky.“

S Pardubicemi jste vždycky usilovali o titul, kdežto Nižněkamsk takové ambice nemá. Je to velký rozdíl?
„Budeme se snažit o play off, to je jasný cíl. Nejsme žádný super ambiciózní tým, ale dělá se to tam poctivě na to, abychom do vyřazovacích bojů postoupili.“