Jágr: Můj tým je nemocný

Před třemi lety si na šílený ruský provoz netroufl , všude ho vozil řidič Jura. Teď už ulice Omsku brázdí Jaromír Jágr sám. Za volantem mercedesu se prosekává džunglí moskvičů a žigulíků.
"Do haly to mám autem deset minut," libuje si. Jen na ledě ještě pohodu hledá, jeho Avangard v úvodu sezony spíš než mocného jestřába připomíná nemocného pacienta.
Nemáte při řízení strach?
"Naopak. Je to paráda! Vždyť tady se jezdí úplně bez pravidel!" Změnil jste bydlení, řídíte si sám.
Co ještě proti vašemu předchozímu angažmá v Omsku nového?
"Tehdy jsem přišel do týmu, který už byl sehraný, jádro stejný. A teď máme sedmnáct nových hráčů z dvaceti. "
Jinou máte i vizáž. Necháváte si narůst bradku...
"Měl jsem vousů ještě víc, ale prohrávali jsme, tak jsem musel něco změnit. Oholil jsem se. Inna už mi říkala, ať to sundám celý."
Takže mušketýrská ozdoba půjde dolů?
"V žádným případě!" (směje se)
Sezonu jste ale nezačali nejlépe.
"Ještě, že jsme urvali výhru v Togliatti a s Magnitogorskem. Jinak bychom taky mohli mít pět porážek a nevědět, která bije. Hráli jsme jako profesoři."
Dostáváte na ledě svobodu?
"Zatím mi do hokeje nikdo nemluví a podle toho to taky vypadá." (směje se)
Je těžší se prosadit ve srovnání se sezonou 2004/2005, kdy jste ruskou ligu hrál naposled?
"Čekalo se, že budou lepší výsledky, ale takový je sport. Je to více méně maraton. Pokud má někdo dobrý začátek, neznamená to, že vyhraje. Při stometrovým sprintu by byl průšvih zaspat na startu, ale u takhle dlouhý sezony ne."
Jak se za poslední tři roky změnil Omsk?
"Určitě k lepšímu. Je čistší, rozrůstá se. Je vidět, že peníze nejdou jenom do hokeje. Proto asi prohráváme, že jdou i jinam." (směje se)
Jak jste vstřebal páteční debakl 1:5 s Ufou?
"To nebyla porážka, to bylo zesměšnění soupeře! Jejich nejhorší hráč byl lepší než náš nejlepší."
Jak to po vysoké porážce vypadá v kabině?
"Úplně jinak než v NHL. Tam by po takovém zápase někteří z koučů dali týmu ještě jeden trénink. Nebo by se druhý den ráno bruslilo dvě hodiny bez puku. A tady byla jen dobrovolná "tréniróvka".
To je zvláštní. O Rusku se mluví jako o místu drsných tréninkových metod. "Já se o tom s trenérem bavil tisíckrát. Když je dobrovolný trénink, sejde se nás tam deset. Jakmile kouč povolí, nikdo se nehne. Tichonov byl ostrej, tak byli Rusové nejlepší. Tady se všichni bojí autorit a poslouchají je. "
Vy ale chodíte i na všechny dobrovolné tréninky.
"Jasně, co bych tady dělal jinýho? Já jsem zvyklý z NHL, tam se trénuje hodně a častěji se i hraje. Já bych bral tréninky klidně dvakrát denně. Tady je to z extrému do extrému. V létě makáme jako blázni a teď je najednou pořád volno. To mi nesedí."
V Rusku hrajete opět s lehčí helmou "skořápkou", kterou jste v NHL neměl. Zdejší liga není tak tvrdá, že si ji můžete dovolit?
"Je to úplně jiný hokej. V NHL je menší hřiště, mnohem víc střetů."
Proč jste skořápku neměl už od začátku sezony v ruské KHL?
"Přivezla mi ji až Inna. Bylo strašně těžký nějakou sehnat, ten typ se už třicet let nevyrábí."
Ve fanshopu Avangardu jednu bílou mají.
"Fakt? To bude ale asi jen exponát na výstavu."
Přítelkyně Inna v Omsku nastydla, protože vám v bytě nešlo topení. Už máte teplo? "Na Sibiři je holt zima, no. Tak Inna musela běhat po apartm á n u . " (směje se)
Říkala, že ji dovezete z haly přímotop.
"Hmmm (pobaveně). Asi ne. Ona už se u mě zahřála."