Z očekávaného sibiřského vichru je vánek, co nikomu neublíží. Hokejový Omsk se motá v bludném kruhu a nezná cestu ven. S ním i ten, který měl vichřici řídit. Jaromír Jágr strádá, slabí spoluhráči ho z potíží nevyzují.
Tak teď už musí zapnout! Kolikrát si tuhle větu Jágrovi fandové řekli? Pětkrát? Šestkrát? Sedmkrát?
Pořád to však na utnutí černé série nestačí. Číslo 68 ztrácí glanc, postavení v produktivitě (teď je páté) a hlavně psychickou pohodu.
Jágr si nezakřičel gól osm zápasů, naposledy zatnul pěst poslední říjnový den v Čerepovci. Tehdy to bylo zároveň poslední tříbodové vítězství Avangardu. Od té doby se na konto Omsku nakupily samé minusy. Sedm prohraných zápasů z osmi, totální propad lehounce přibrzdil triumf s Rigou na nájezdy.
Nemusíte se ptát, zda je v Omsku něco špatně. Tam je toho špatně fůra! Jágr se podle všeho uzavřel do sebe, včera nebral telefony ani svým blízkým a známým.
PŘEČTĚTE SI:
Jágr: Nemůžu dávat gól pokaždé
Klepiš: Jágr to tady sám neutáhne
Omsk prohrál v KHL popáté za sebou
Na jeho tým dolehla pořádná krize. A dokonce se Ruskem začínají šířit až šokující zvěsti. Poslední? Že by se Jágr mohl vrátit do New Yorku a chvatně posílit Eliášovo New Jersey.
Včera to napsal list Sport-Express s odvoláním na informace deníku Boston Globe. I němečtí přátelé Mariana Jelínka, Jágrova poradce, vyzvídali. „Já si to ale nedovedu představit, přijde mi to nepravděpodobné,“ reaguje Jelínek.
Úprk do zámoří by mu neseděl k Jágrově povaze. „Jardu znám jako bojovníka, prošel si mnohým a nezdá se mi, že by utíkal z boje,“ vrtí hlavou.
Připouští ale, že možné je všechno. „Kdyby došlo na dohodu Omsku s některým klubem NHL, pak ta záležitost nemusí být v Jardově moci. Odchod jinam by byl impulsem, ne však vysvobozením.“
I když tyto nepodložené spekulace o zájmu Devils označíme za snůšku hloupostí, což v ruských médiích není nic neobvyklého, nezmění se nic na tom, že Jágrova mise reziví. Z plánované pohádky se stává utrpení. „Jarda mi teď připadá unavený,“ míní Vladimír Vůjtek, kouč moskevského Dynama.
„V klubu s ním vládne spokojenost. Oni ví, že dělá, co může. Dokonce brání, strhává ostatní. Ale sám na všechno nestačí,“ říká jeho agent Jaroslav Zídek, velký znalec ruského prostředí.
| CO SRÁŽÍ OMSK |
| Marodka. Klíčoví hráči jsou mimo hru, sestava je plná nezkušených mladíků, kteří neunášejí tlak. Špatně složený tým. Vyhozený trenér Gersonskij vzal v létě samé hráče do první druhé lajny, takže chybějí větší bojovníci do dalších formací. A ti, kteří v nich teď hrají, jsou uražení a naštvaní. Turbulence. Klub dělá překotná rozhodnutí. Vyhodí Rosu, pak ho vezme zpátky. Nebo po deseti dnech propustí asistenta Cypljakova... „Asi ani sami nevědí, co dělají,“ komentoval to Klepiš. Gólman. John Grahame, borec se zkušenostmi z NHL, zatím rozhodně nezáří. Jágr chřadne. Jeho forma jde dolů, což se podepisuje na celém mužstvu. I když bojuje a je nejlepším hráčem týmu, sám na všechno nestačí. |
Celkově kvalita kádru není nejlepší. Gólman Grahame nepodává nijak oslnivé výkony, obránci nejsou schopni podpořit ofenzivu. Rozehrávky z jejich strany jsou bídné. „Jarda hraje výborně, ale chybí mu větší podpora od ostatních,“ přidává se Klepiš.
Jágr je tedy pochopitelně každopádně ustaraný po mentální stránce, to je nabíledni. Ale vzápětí přichází další otázka: Nehlásí se věk? Až doteď se o Jágrově fyzické připravenosti nepochybovalo, NHL zvládal bez potíží i v šestatřiceti.
Cestování po východní Evropě je srovnatelné s trmácením v zámoří, ovšem rozdíl leží jinde: ruská kluziště mají ty největší možné rozměry. Letiště, říká se jim. Všude je zatraceně daleko, zápas z vás zkrátka vysaje víc sil než duel v NHL.
I to je podle Vůjtka možný důvod Jágrova chřadnutí. „Jarda je, nebo byl světový hráč, uměl udělat zápas. Ale vezměte si to z druhé stránky. V Rusku jsou větší hřiště, všude to má dál. Zase je o rok starší. Mužstvu může stále hodně pomoci, ale těžko je celé potáhne. To zkrátka nejde.“
Do toho Omsku marodí opory v čele s útočníkem Svitovem. „Nejdřív je ranila smrt Čerepanova, pak se zranili klíčoví hráči. Hra se jim rozsypala a teď se nemůžou chytnout,“ soudí Vůjtek.
Před sezonou byl v klubu cíl jasný: titul! „Jenže teď už si všichni uvědomujeme, že patříme k těm horším týmům,“ připouští útočník Pavel Rosa.
Avangard je zatím čtrnáctý, do play off postupuje šestnáct týmů. Takže zatím pohoda? Vůbec ne! „Měli by být maximálně do desátého místa. Jakmile budou níž, dostanou v prvním kole třeba Magnitogorsk nebo Ufu, což je hokejová sebevražda,“ ví dobře agent Zídek.
Ten věří, že až se uzdraví marodi, mužstvo se znovu rozjede. Otázkou zůstává, jestli u toho bude ještě trenér Fleming, nástupce vyhozeného Gersonského. Ani jeho práce zatím nepřináší potřebný efekt. Sám odcházet nechce, ale kdo ví, jak dlouho bude mít vedení ještě trpělivost.
