ROZHOVOR | Přípravy trvaly dva a půl roku, architekti nové CHL do toho nešli s rozmáchlými gesty jako jejich předchůdci, i když nabízejí exkluzivní zboží. „Chceme mnoho let budovat, zatím to není o velkých penězích,“ tvrdí Petr Bříza, předseda představenstva Sparty a člen představenstva společnosti EICC, která řídí ligu, na jejímž vzniku se sám výrazně podílel.
Všechny dřívější pokusy o nadnárodní ligu selhaly. Předchozí Champions League vtrhla na scénu pompézně, ale po roce zanikla. Jak chce fungovat nová CHL, aby nedopadla stejně?
„Dřív se hrálo o peníze, nyní kluby budují vlastní společnost. Základním kamenem pro vznik současné Champions League byla European Trophy, kterou si celky taky platily samy. Zakládající kluby vlastní akcie, ale na základní kapitál nesaháme, využíváme prostředky od marketingového partnera, s nímž máme tříletou smlouvu s šestiletou opcí.“
European Trophy byla vnímána jako předsezonní záležitost, taky o Lize mistrů se někteří trenéři a hráči vyjadřují jako o přípravě. Ani fanoušek možná hned nepozná ten rozdíl…
„Fotbalisté o evropských soutěžích taky nemluví jako o přípravě. Největší problém nadnárodní hokejové soutěže byl kalendář a termíny. S European Trophy nás IIHF nechtěla pustit do sezony, chyběla dohoda s mezinárodní federací. Byli jsme schopni hrát maximálně finálový turnaj v prosinci, kdežto teď se boje ve skupinách protáhnou do října a play off od listopadu do ledna.“
Do Ligy mistrů zasáhne 44 týmů. Není takový název moc nadnesený?
„Po krachu Champions League v roce 2009 se vytvořily dva proudy. IIHF chtěla hrát soutěž s šesti nebo osmi top týmy, kluby si přály širší ligu, aby měly možnost mezinárodní konfrontace. Tak vznikla European Trophy a později došlo k dohodě o vytvoření nové soutěže. V ní jsou zastoupeni mistři jednotlivých zemí a vítězové základní části. Úspěšné kluby však často působí v malých městech, v tom se hokej trochu liší od fotbalu. A my zároveň potřebujeme Berlín, Curych, Bern, musíme to postavit na ekonomicky nejsilnějších aglomeracích, které dokážou oslovit partnery a jsou marketingově zajímavé.“
Proč do soutěže nezasahují ruské kluby a potažmo další celky KHL?
„S KHL jsme poměrně dlouho jednali. Rusové trvali na to, aby byl Jokerit Helsinky nasazen přímo do A licencí, zatímco Champions League chtěla rozhodnout až podle jeho úspěšnosti v KHL. Finové řekli, že kdyby se stal zakládajícím týmem Jokerit, který z domácí soutěže odešel a výrazně ji oslabil, znehodnotili by účast všech svých šesti týmů v CHL. Tady vznikla základní třenice, ale spíš záleží, jestli KHL do Champions League chce. Má svoje termínové problémy, svoje představy. Několikrát jsme deklarovali, že by součástí soutěže být měla. To platí pořád, čekáme na reakce.“
Podle jakého klíče se určovalo zastoupení jednotlivých zemí?
„Základem je, že Švédové, Finové vlastní šest A licencí, my, Švýcaři a Němci čtyři. Ty jsou jasně nasazené, další se doplňují. Tam automaticky spadají vítězové základní části a mistři. Abychom dali šanci ligám, které do toho vkládají peníze, tak se dál vybíraly nejúspěšnějších celky podle výsledků v základní části a play off. Takhle se tam dostal Třinec nebo třeba švédské Vaxjö.“
