Slavia jde dál, Benátky žily fotbalem, na 1:4 snížil účetní: Jako vyhrát LM
V nastaveném čase kopl Patrik Žitka do vrtule, na vlastní polovině sebral balon, prohnal se okolo Igoha Ogbua a přísnou ranou pravačkou snížil na 1:4. Střelec roztáhl ruce, stadion v Benátkách byl u vytržení. „Jako bych vyhrál Ligu mistrů,“ vydechl štěstím. Slavia si navzdory nezvládnuté závěrečné akci došla pro postup do osmifinále MOL Cupu. O výsledku rozhodla čtyřmi brankami v prvním poločase.
Do Benátek přijely rockové hvězdy v sešívaných barvách. Město bylo na nohou. Na historický fotbalový zápas se místní těšili od slavnostního losu. U stadionu vyrostly smontované tribuny, přibyly stánky s občerstvením, a protože se všichni nevešli okolo zábradlí podél hřiště, stálo se i na stráni nad hlavní tribunou. Pravou část obsadili slávističtí kotelníci, levou zhruba dvacítka místních nejhlasitejších. Celková návštěva? 3585 diváků! Nikdy v historii benátského klubu nenapočítal pokladník větší příjem ze vstupného.
„Atmosféra byla skvělá, tahle pohárová kola jsou super pro menší týmy. Vždycky přijde hodně lidí, okolo zápasu se dělá spousta akcí,“ pochvaloval náladu na stadionu Mojmír Chytil, autor jedné branky.
Pivo za padesát, klobása za kilo, párek na grilu za šedesát korun. Byť lidí na stadionu bylo mraky, nikde se nestály dlouhé fronty. I před zápasem byla organizace precizní. Výkop utkání byl přesně ve 14.00 hodin, chlapi si v práci museli vzít dovolenou, školy v Benátkách zavřely brzo po poledni. Bitva se Slavií byla pro město s necelými osmi tisíci obyvatel vysoce netradiční show.
Naprostá euforie. Celé Benátky žily fotbalem
„Hned po losu zaplavila Benátky naprostá euforie, celé město tím žilo. Přijelo spousta lidí z Prahy, samozřejmě i z Benátek. Kluci si vzali v práci dovolenou, na soupisce jsme najednou měli dvaadvacet hráčů. Nikdo nechtěl chybět,“ usmíval se domácí trenér Tomáš Staněk, někdejší blízký spolupracovník slávistického trenéra Jindřicha Trpišovského.
Už před zápasem rozdali hráči spoustu podpisů, ochotně se fotili, s fanoušky se zastavili na krátké povídání. Když kráčeli improvizovanou uličkou z kabin na hřiště, s lidmi si tleskali, plácali. Poněkud zvláštní scéna nastala v poločasové pauze. Hráči porušili zvyklosti a místo kvapného odchodu do kabin dopřáli fanouškům několik podpisů a společných selfie. „Trochu mě to překvapilo,“ usmál se slávistický asistent Milan Kerbr. „Ale atmosféra byla skvělá, tolik lidí dává zápasu jinačí šmrnc, rádi se přišli podívat na hvězdy. Pohárová utkání jsem si užíval už jako hráč, nyní i v roli trenéra.“
Zápas měl klidný průběh, i proto, že favorit velmi brzo odskočil do čtyřbrankového trháku, atmosféra zhoustla jen jedinkrát ke konci utkání, kdy se na hlavní tribuně zvedly vášně a pár chlapů si začalo ručně vysvětlovat názorové rozdíly. „Prosím security, aby přišla na hlavní tribunu uklidnit situaci,“ poněkud zoufalým hlasem pravil spíkr. Za chvíli byl klid, všechno směřovalo k velkolepému vyvrcholení.
Třetiligoví domácí spálili několik slušných šancí, dvakrát promarnili sólový nájezd, už to vypadalo, že odejdou s porážkou a bez vstřelené branky. V nastaveném čase však přišel okamžik, který se v Benátkách stane zaručeně legendou, která se bude vyprávět po generace. Patrik Žitka se ještě na vlastní polovině chopil míče a ve sprintu vyrazil bleskurychle vpřed. Deset metrů před bránou si účetní ze svijanského pivovaru hodil míč mezi Ogbua s Bužkem a neomylně trefil. V euforii nebyl jen on, ale celé Benátky. „Neuvěřitelný pocit. Jako bych vyhrál Ligu mistrů,“ popisoval slastný moment.
V práci si musel vzít dovolenou, v pátek v šest ráno už ale bude zase zařezávat. „Pro pivovar nakupuju obalový materiál, musím být brzo v práci,“ usmál se. Krátce před brankou se těžce vydýchával ze dvou sprinterských soubojů s Ogbuem. Pak vzal nohy na ramena potřetí a hvězdě Chance Ligy ukázal záda. „Je to člověk jako já. V tu chvíli jsem byl nahoře sám, podstoupil jsem těžký sprinterský souboj, podařilo se mi ho předběhnout a zavěsil jsem,“ popisoval životní kariérní chvíli.
„Ptal jsem se Jindry, zda Ogbu není zraněnej, že ho Patrik předběhl. Prej už byl jen unavenej,“ chechtal se Staněk.
Jeho tým uhrál přijatelný výsledek 1:4. Zážitky zůstanou zaryté hluboko v paměti. „Chtěli jsme si to hlavně užít, nedostat moc branek. Výsledek není tak hrozný, jsme spokojení. Druhý poločas jsme dokonce vyhráli. Nikdy jsem nehrál před tolika lidmi, bylo to hrozně fajn,“ přikývl Žitka. O víkendu přijede do Benátek zase Sparta. Jen ta z Kolína. Středočeský klub zase najede na všední třetiligovou rutinu.
