Gól mezi nohy? Jsem deb*l, říkal si Frodl. Olimbovi by to uznal jen blbec
Při děkovačce po utkání hecoval diváky, kteří vyvolávali jeho přezdívku „Frodo“ a dokonce se před nimi sklouznul na hokejce. Odvetné čtvrtfinále Ligy mistrů mezi Plzní a Skelleftea (2:1 po nájezdech) bylo hodně o brankářích. Dominik Frodl chytil pár tutovek, z duelu vyšel vítězně, přestože to měl těžší než protějšek Gustaf Lindvall. „Něco mě trefilo, jejich brankáře taky,“ shrnul jeden z hrdinů.
Byl to dlouhý zápas, dlouho bez gólů, ale máte postup. Jak jste si to užíval?
„Strašně moc, protože jsme měli vidinu možnosti postupu do semifinále, což je velký úspěch. Zápas byl takový, jaký byl. Nebo ve znamení brankářů. Já se nechci chválit, ale něco mě trefilo, jejich brankáře taky. Šance tam byly. Hráčům to tam nepadalo. Závěr byl neskutečný, zase jsme dostali gól, ale vyrovnání jsme si zasloužili. Už kvůli lidem. Když srovnám zápasy u nich a doma, tam bylo snad pět set diváků. Bylo to až nedůstojné. Tady přišlo čtyři a půl tisíce, fandili, bomba. I díky fanouškům jsme to zvládli.“
Bylo to hodně o gólmanech, jak jste řekl. Z jakého důvodu?
„To se vždycky musí sejít. Jednou je lepší hráč, jednou gólman. Všichni jsme věděli, o co se hraje, o postup do semifinále Ligy mistrů. Nikdo nemohl čekat výsledek 6:6 nebo něco podobného. Postoupili jsme, myslím, že lidi si ten zápas zvratů užili. Vyrovnali jsme, dokončili to v nájezdech. Klobouk dolů.“
Jak jste vy prožíval vyrovnání 36 vteřin před koncem třetí části?
„Byl jsem po předchozí inkasované brance naštvanej. Sednul jsem si a koukal tak matně na tabuli a najednou to přišlo. Spadl mi i kámen ze srdce. Pak jsem doufal, že to přijde ještě při naší přesilovce čtyři na tři. Ale tentokrát nám tam při nich nic nepadlo. Nakonec to je jedno, postoupili jsme. V nájezdech jsem to dostal zase mezi nohy, až jsem si řekl, že jsem s prominutím debil. Pak mě to však naštěstí třikrát trefilo a kluci dali tři góly. Paráda.“
Ještě před prvním gólem rozhodčí jeden neuznali, v brankovišti vás sundal Mathis Olimb...
„Moc sporné nebylo, byl vidět jasný kontakt, nechal mi tam nohu. To by uznal jen blbec. Ale byl jsem trochu ve stresu, pořád jsem měl v hlavě gól, co jsme dostali v Pardubicích, tam to byla taky tutovka, hráč v brankovišti. Tady jsem jen nevěděl, jestli mě netrefil náš hráč. Ale na videu to bylo vidět jasně.“
V zápase hodně zlobil Möller. Vnímal jste, kdo proti vám chodil, třeba i při nájezdech?
„Popravdě, já ty hráče nepoznám. Tedy, když bylo mistrovství světa, hrál jsem fantasy ligu. Jména jako Möller, Juhamatti Aaltoinen, Olimb znám, na šampionátech patřili k tahounům. Takových tam měli plno a kvalita švédského týmu byla výborná. O to větší úspěch to pro nás je, že jsme postoupili do semifinále.“
