Finský mág Rask: z Plzně kráčí s Bostonem až ke Stanley Cupu
Každý zápas Stanley Cupu plodí nové hrdiny. Třeba poslední dvě finále rozhodl bostonský Daniel Paille, ale jedno jméno už stalo evergreenem. Brankář Tuukka Rask pomohl Bruins v mizerné první třetině druhého utkání přežít klinickou smrt, během ní pokryl 18 z 19 střel. Nebýt jeho, k domácím odvetám by se tým vracel za stavu 0:2 na zápasy. Takhle byla série před nočním třetím duelem opět vyrovnaná.
Martin Straka pro něj má připravenou medaili za extraligový triumf s Plzní, kde 26letý Fin působil během výluky NHL. Teď sahá Tuukka Rask po Stanley Cupu. Pokud nakonec triumfuje i s Boston Bruins, během jediné sezony získá tituly na dvou frontách.
„Drží nás celé play off, to on je jedním z hlavních důvodů, proč jsme se dostali až sem. Snad v tom bude pokračovat,“ pravil útočník Daniel Paille, jenž například gólem ze 14. minuty prodloužení rozhodl druhé finále.
Rovnocenný nástupce Thomase
Jako by se po dvou letech vracela ozvěnou vzletná slova, jimiž v Bruins velebili Tima Thomase. Předloni jim vychytal po 39 letech triumf ve Stanley Cupu a byl vyhlášen nejlepším hráčem play off. Před sezonou šokoval tím, že vyhlásil soukromou přestávku. Práva na něj mezitím získali New York Islanders, z Raska však Bostonu vyrostl rovnocenný nástupce.
„Tim byl skvělý brankář, a jakmile přijdete o takovou oporu, máte přece jen obavy, jestli se podaří ji nahradit. Tuukka však odvádí vynikající práci. Je stejným přínosem jako byl Tim před dvěma lety,“ vysekl finskému brankáři poklonu kouč Bruins Claude Julien.
Rask před dvěma lety vysedával na střídačce, teď leží odpovědnost na něm. Ale jinak se prý nic moc nezměnilo. „Z mého pohledu to je vlastně pořád stejné, ať člověk chytá nebo zůstává v pozoru a je připravený kdykoli naskočit. Snažím se pořád tvrdě pracovat a co nejlíp se soustředit na každý zápas, stejně jako správně odpočívat a v době volna na hokej zapomenout,“ vysvětluje.
Zápasy play off jsou zase někdy zkouškou vytrvalosti. První finále skončilo po 113 minutách hry, druhé se rovněž muselo nastavovat. „Ale nijak zvlášť unavený jsem se necítil,“ připomíná Rask.
„Nejsme sice čerství jako na začátku sezony, ovšem ještě to docela ušlo, i když stát dohromady pět hodin na place a snažit se udržet koncentraci je dost náročné na psychiku a taky člověka bolí nohy. Po tak dlouhých zápasech se i těžko usíná. Spím po nich tak pět, šest hodin. Mohlo by to být i horší,“ dodává.
Pochytat co nejvíc puků
Finálová série se zatím vyvíjela podle předpokladů. Je vyrovnaná a může se ještě dost protáhnout. „Asi nikdo nepředpokládal, že půjdeme hned v prvním zápase do třetího prodloužení, ale dalo se čekat, že zápasy bude rozhodovat jeden gól. Tak to v play off prostě chodí. Pokud jde o mě, moje práce zůstává pořád stejná: pochytat co nejvíc puků a co nejmíň jich pustit,“ podotýká opora Bruins.
Měl zacelit mezeru po Thomasovi, ale nakonec si vede možná ještě líp než jeho hvězdný předchůdce, který se v Bostonu stal sportovní ikonou. V semifinále proti Pittsburghu jako pátý brankář historie nepustil během jedné série víc než dva góly, ve finálové bitvě o Stanley Cup živí dál naděje Bruins.
„Snad stokrát se mě ptali, jestli jsem tímhle ostatním něco dokázal. Já se však nesnažím něco dokazovat nikomu kromě sebe a mých spoluhráčů. Tohle jaro bylo pro náš tým náramně úspěšné. Budeme se snažit, aby to tak pokračovalo,“ uzavírá Rask.
