Byl o něj zájem jako o nikoho jiného. Útočník Jakub Lauko na testech před draftem NHL upoutal pozornost. Pohovor absolvoval s 29 kluby NHL. Šel na dračku. Blýskl se vyzrálostí, skauty zaujal. Ve fyzických zkouškách pak zazářil. „Jsem rád, že se mi to povedlo,“ usmívá se osmnáctiletý talent. Doufá, že jeho jméno v Dallasu (22.-23. června) při volbě mladíků zazní třeba už v prvním kole.
Dva roky hraje za Chomutov extraligu mezi chlapy. Etabloval se dobře. Skvěle bruslí, je poctivý v práci dozadu. Teď osmnáctiletý forvard Jakub Lauko vyhlíží draft do slovutné NHL. Po Combine testech, kterých se zúčastnilo 9 Čechů, vyletěl v žebříčcích nahoru. V rozhovoru přiznává, že by ještě rok chtěl zůstat v Česku. „Setrvání v Chomutově je pro mě možnost číslo jedna,“ říká.
Máte za sebou týden na testech v zámoří. Užil jste si ho?
„Užil jsem si to maximálně! I když jsem toho měl dost, bylo to fakt dlouhé. Nervózní jsem byl akorát před prvním pohovorem. Hned jsem ale poznal, že tam jsou všechno super lidi. Nikdo nás u toho nedusil, nesnažil se nás na něčem nachytat. Naopak to spíše mnohdy odlehčili nějakým vtípkem. Bylo to v klidu.“
Celkem jste absolvoval pohovory s 29 kluby NHL. Co jste takovému zájmu říkal?
„Když jsme přijeli s klukama z Česka, koukali jsme se, kdo toho kolik má. Já na tom byl nejhůř. (smích) Lidi z klubů mi pak říkali, že žádný jiný hráč toho neměl tolik. V tomhle smyslu to bylo náročné. Nemluvil jsem jen s Dallasem a New York Rangers.“
Jak jste reagoval, když jste viděl u svého jména všechny ty kluby?
„Byl jsem překvapený. Říkal jsem si: Bože, to bude fuška. Teď jsem ale rád, že jsem se mohl seznámit prakticky se všemi organizacemi.“
Šlo poznat, jak moc o vás který klub opravdu stojí?
„Moc ne, prakticky všechny pohovory totiž byly v podstatě stejné. Něco se dalo vyčíst jen z detailů té atmosféry. Někdo byl milejší, někdo zase trochu chladnější.“
Při rozhovorech padají obvykle totožné otázky ohledně první výplaty, silných a slabých stránek. Připravoval jste si dopředu odpovědi?
„Nachystat se na to úplně nedá. Po prvních pěti už to ale máte namluvené, že to jen dokola opakujete. Bylo to těžké. Pořád jsem se ale snažil zůstat pozitivní a prohodit s nimi i nějaký vtip, být zábavný.“
Jaký nejúsměvnější dotaz jste dostal?
„Washington se mě ptal, co bych dělal, kdybych byl šéfem NHL. Bylo to v sadě rychlých otázek na konci pohovoru, na odpověď jsem měl deset sekund. Tak jsem jen vyhrkl, že bych ligu rozšířil a přibral do ní Seattle a Houston. Zaskočilo mě to. Ve srandě jsem pak ještě řekl, že bych přejmenoval Stanley Cup na Lauko Cup. (smích) Pobavilo je to.“
Podle různých zpráv jste na kluby zanechal velký dojem tím, že jste působil velmi dospěle a vyzrále. Jste si toho vědom?
„Docela jo, i zpětně z toho mám opravdu dobrý pocit. Říkali mi to hned na místě, potvrzovali mi to taky překladatelé, kteří tam byli a komunikovali s námi i zástupci klubů. Snažil jsem se zapůsobit i jinak než hokejově. Je to potřeba. Doufám, že se mi to povedlo.“
Možná také proto jste v žebříčcích před draftem rázem vystřelil nahoru. Aktuálně se vaše jméno nejčastěji uvádí na pomezí prvního a druhého kola.
„Snažím se to nevnímat, ale moc to nejde. Když to na mě někde vyskočí, tak si to přečtu. Je to hezké, ale nic to neznamená. Nakonec to může být úplně jiné. I když přiznám se, že k nějaké takové pozici na hraně prvního kola koukám. Snad to takhle dopadne.“
Mezi 31. a 36. místem má tři volby Detroit. Nemáte strach, že si vás vybere právě tenhle mladým hráčům ne úplně nakloněný klub?
„Hned jsem se tomu smál, že mě určitě vezme Detroit. I kdyby to tak opravdu dopadlo, nehroutil bych se z toho. Pro všechny je pak startovní čára stejná. Red Wings jsou ale přeci jen o něco specifičtější, to máte pravdu.“
Přikládáte umístění v draftu velkou důležitost?
„Právě že ne. Nějaké přání mám, ale vím, že to stejně nic nezaručí. Utvrdily mě v tom i poslední případy od nás z Chomutova. Ondra Kaše šel až v posledním sedmém kole a loni byl druhý nejlepší střelec Anaheimu. David Kämpf a Honza Rutta ani draftovaní nebyli a teď tam hrají taky.“
Ve fyzických testech jste se třináctkrát z dvaceti cvičení umístil mezi top 25 hráči. To muselo taky na skauty zapůsobit, ne?
„Věřím, že ano. Odmala mi jdou skoro všechny sporty. Před těmi testy jsem trénoval jen dva týdny, kdybych začal o něco dřív, mohlo to být ještě lepší. Jsem ale rád, že se mi to jinak dobře povedlo. Je dobré, že teď všichni vědí, že jsem komplexní a dokážu se porvat se vším.“
Zatím jste bez smlouvy na příští sezonu. Čekáte, jak dopadne draft a pak následné námluvy?
„Přesně tak, chci počkat do té doby. Osobně bych chtěl ale pokračovat v seniorském hokeji. Setrvání v Chomutově je pro mě možnost číslo jedna.“
Na vašem facebookovém profilu mě zaujala kolonka budoucího zaměstnání, kde svítí NHL. Slouží to jako motivace?
(smích) „Dal jsem to tam, když mi bylo asi jedenáct a Facebook jsem si zakládal. Už je to dávno. Napsal jsem to tam jako svůj dětský sen, který ale pořád platí.“
