Ondřej Kuchař
21. června 2019 • 15:05

Rittich jedná o nové smlouvě s Calgary. Chci být jednička, vzkazuje gólman

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Nevýrazný Pastrňák? Je systémovější než Jágr. USA jako zombíci, Švédové? Jiný level
SESTŘIH: USA - Česko 0:1. Zacha trefil postup! Zářil bezchybný Dostál
VŠECHNA VIDEA ZDE

Prožil životní sezonu. Bezesporu. Poprvé v kariéře se David Rittich dostal do elitní desítky ve Zlaté hokejce, v Calgary si vydobyl své místo a posunul k roli gólmana number one. Teď ho však společně s agenty čeká jiný boj. Možná ještě těžší. Handrkování o novém kontraktu. „Chtěl bych zůstat, prioritou je ale dlouhodobý kontrakt,“ přiznává 26letý brankář, jenž v sezoně pobíral 800 tisíc dolarů.



Je bezprostřední. S ničím se moc nepáře. Budí dojem flegmatika, který se z ničeho nerozklepe. „Před rokem jsem se ale trochu klepal. Když jsem viděl ty hráče, proti kterým stojím… No, nebylo to snadné,“ usmívá se David Rittich. Z vyjukaného kluka z Jihlavy se stal chlap, jenž nahlas mluví o tom, že si věří na brankoviště klubu NHL.

V Calgary vám skončila smlouva. Jak probíhá jednání o případném prodloužení?
„Řeší to všechno agenti. I když mi vypršel kontrakt, pořád patřím Flames, jsem chráněný volný hráč. Oni na mě mají přednostní právo, řekl bych, že tam snad zůstanu.“

Těžko říct, nakolik je ta možnost reálná, ale chtělo by se vám vůbec jinam?
„Popravdě? Vůbec, jsem tam spokojený. Prioritou je však delší smlouva, která by mě na několik let po kariéře zajistila. Zatím netuším, jaké se mnou mají v klubu úmysly.“

Začátek ročníku jste měl vynikající, konec i vinou zranění trochu v šedi. Souhlasíte?
„To jo, ale celkově určitě převládá spokojenost, hodnotil bych to kladně. Vždycky to ale samozřejmě může být lepší. Bohužel v silvestrovském utkání se San Jose jsem si poranil koleno, což mě pak limitovalo do zbytku sezony. Nechci se na to ale vymlouvat. Nakonec jsem i tak odchytal 45 zápasů, kdyby mi tohle někdo řekl před začátkem ročníku, tak bych se mu vysmál. Nevěřil bych tomu.“

Váš zkušenější a slavnější kolega Mike Smith zapsal o tři utkání méně. Jde jen o jednotky, ale přesto je pro vás důležité, že jste ho přechytal?
„Ano, byl pro mě cíl mít víc zápasů než rok předtím a třeba i víc než Mike. Takhle chci jít i dál. Chci být jednička a odchytat třeba 60 zápasů, proto teď tvrdě trénuju, abych na to byl připravený. Byl bych strašně šťastný, kdybych dostal důvěru a podařilo se mi být číslo jedna. Cíle si ale dávám postupné, uvidíme, co se mi podaří.“

Dodala vám uplynulá sezona hodně sebevědomí?
„Asi jo, hlavně však hromadu nových zkušeností. Jak v hokeji, tak i mimo. Jak se starat o tělo, co dělat abych se dobře cítil. Je to spousta maličkostí, z nichž nakonec vznikne obrovský pytel, který ti dokáže pomoct.“

Měl jste vůbec se sebevědomím někdy problém?
„Přiznám se, že loni trochu jo. Když jsem začínal dostávat první zápasy v NHL, trochu jsem se klepal. Když jsem se koukal, co proti mně stojí za hráče absolutní světové špičky… Říkal jsem si: Ty jo, jsem tady teprve druhý rok, mám blízko velkou šanci, kterou nesmím pustit. Co ale bude, když mi tenhle frajer dá pár gólů? Nepřijdu o to všechno? Tohle se mi honilo hlavou. Letos jsem od toho ale absolutně upustil a bylo to v pohodě.“

Jaká vede cesta k tomu, že to prostě hodíte za hlavu?
„Přijde to se zkušenostmi. Sám sobě dokážete, že na to máte a začnete si víc věřit. I právě tím, že prostě vychytáte top hráče. Já jsem dospěl do stadia, že si na NHL opravdu věřím. Nechci o tom ale jen žvanit, ale předvést to na ledě v praxi.“

Takže klíčem je čapnout dělovku Ovečkina, vychytat blafák McDavida a pak třeba přečíst přihrávku Crosbyho.
(směje se) „Dá se to tak říct. Tohle fakt pomůže. Ti kluci, které jste jmenoval, tam hrají dlouho, jsou to ti nejlepší. Je to jeden z faktorů, který vám v hlavě hodně dá, a vy o tom ani třeba zprvu nevíte.“

Ještě bych se vrátil ke zraněnému kolenu. Jak moc vás to v praxi limitovalo?
„Dost. Furt padat, klekat si, to bylo peklo. Každý den si do něj nechat píchat injekce… Občas jsem při některých specifických pohybech cítil pichlavou bolest. Bylo to jen o tom dochytat sezonu do konce a odpočinout si. Teď jsem si měsíc a půl odfrknul a je mi líp.“

I přes zranění jste chytal dál, Tomáš Hertl dohrával s poškozeným zápěstím, David Pastrňák s palcem. Zdeno Chára měl rozdrcenou čelist, další hráči otřesy mozku…
„Poskládejte nás do kupy a rovnou odvezte taky v Praze na eldéenku, ať tam v klidu dožijeme! (směje se) Je to neuvěřitelné, s čím vším kluci zvládli hrát. Opravdu to jsou roboti. Taková je ale dnes NHL. Jede se na krev, nikdo nechce vynechat zápas, přijít o místo, které si musel tvrdě vybojovat. Já to mám stejně.“

Mrzí vás hodně, že jste kvůli tomu přišel o účast na mistrovství světa v Bratislavě?
„Samozřejmě, ale nešlo to, bohužel. Štve mě to, ale věděl jsem dopředu, že to asi nepůjde. Od klubu jsem hned po vypadnutí v play off dostal nařízený měsíc klidu.“

David Rittich a Mike Smith tvořili vyrovnanou dvojici
David Rittich a Mike Smith tvořili vyrovnanou dvojici

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud