SLAVOMÍR LENER: Jeho šikovnost, umění perfektně číst hru a měnit rytmus hry znám především z období, kdy byl jedním z lídrů bronzového týmu na MS 2012 v Helsinkách a pak i na ZOH v Soči. Jako GM na obou akcích jsem Davida Krejčího mohl poznat i mimo led jako pravého hokejového gentlemana a profesionála. V poslední době mi navíc několikrát prokázal vstřícnost a díky tomu vznikl I tento rozhovor.
Davide, vrátíme se zpět o desítky let. Všude říkám, podporujíce důležitost hokejového podhoubí a malých hokejových měst, že kdyby nebylo Šternberku, nemáme Davida Krejčího. Býval jsi odmalička tvořivým centrem?
„Začínal jsem v žácích na křídle, od dorostu v Olomouci už jsem hrál centra. K zápasu jsme jeli s tím dát co nejvíc branek, útočníci hráli dopředu, skórovali, jeden byl bránící levé křídlo, to já nebyl. Two-way centra ze mě udělali až prvním rokem v Kanadě v juniorce. Tam jsem zjistil, kde mám chyby, začal na sobě ještě víc pracovat.“
Chtěl jsi někdy s hokejem přestat?
„To ne, ale měl jsem dilema, jestli přejít ze žáků ze Šternberka do Olomouce na fotbalovou, nebo hokejovou školu. Pro hokej rozhodlo to, že jsme celá hokejová rodina - táta trenér, o rok starší brácha taky hokejista, brankář. On nehrál fotbal, tak šel na hokejovou školu. To rozhodlo a šel jsem za ním. S fotbalem jsem neskončil, pokračoval jsem však už jen o víkendech. Na dva sporty už nezbyl tréninkový čas.“
|
- Po boku Ivana Hlinky trenér hokejových olympijských vítězů v Naganu 1998 - V NHL působil šest sezon jako asistent Calgary Flames a Florida Panthers, kouč reprezentačního A-týmu i U2, Sparty, Düsseldorfu, Luley a Linköpingu, kde odkoučoval přes 1000 utkání (2x zlato a 4x bronzo) - Působil jako šéftrenér svazu a manažer reprezentace (1x stříbro, 2x bronzo) |
Co pro tebe znamená disciplína?
„Pro mě bylo hodně důležité, že byla velmi náročná letní příprava, když jsem příšel do třineckého dorostu. Jako příchozí z 9. třídy jsem se nestačil divit, to mi otevřelo oči. Byl jsem mladý, hrál jsem proti hráčům o 1-2 roky starším. Moje výhoda oproti ostatním byla, že jsem makal, ať se trenér dívá, nebo ne. Ihned o prázdninách jsem na sobě dělal, i když jsem nemusel. Tady se tomu říká ‚dobrej hráč dělá věci navíc za zavřenejma dveřma‘. Naučil jsem se ještě po tréninku sám si přidávat a k tomu o víkendu, když jsem přijel domů. Cílem bylo dostat se do dorostu Třince. Nemohu říci, že by mě to bavilo. Dělal jsem to, protože mě baví hokej a chtěl jsem být v týmu.“
V čem ses změnil během kariéry v NHL?
„Samozřejmě zmíním angličtinu, v té jsem výborný. A taky že se dívám na svět a jeho kulturu i politiku z trochu jiného pohledu než z Česka. Jak jsem starší, zajímá mě to trošičku víc. Nejvíc jsem za těch 14-15 let změnil stravu. Nejlíp jím v přípravě - v létě se nevypotí tolik kalorií jako na ledě a hlavně v zápase, tak se na jídlo musí dát pozor. Málo těstovin, žádný chléb ani sýr. Ovšem neřídím se tím, co nesmím, ale co bych měl, co je dobré pro mě, pro hokej a zároveň pro mé zdraví do budoucna. Abych v 50, 60, 70 letech mohl hrát tenis, golf, abych se mohl výborně pohybovat. Moje žena se zdravé kuchyni věnuje, výborně to zná. Takže těstoviny děláme třeba z cukety, z dýně. K tomu zdravé omáčky, kuře, steak, ryby. Rád mám lososa. Ale není ryba jako ryba. Důležité je dobře vybrat. Odkud ryba je, aby nebyla z farmy, ale z čisté vody, aby byla zdravě připravená a dobře nasekaná, nepřesolená. Nejsem však stoprocentně striktní. Jednou týdně si dám třeba chleba se sýrem a šunkou, protože na to mám chuť. Trochu se tím přejím, protože už jsem zvyklý na jinou stravu, a zase mám na týden pokoj. Tady tomu říkají calorie confusion.“
Považuju tě za nejlepšího 2-way centra na světě, umíš tzv. dopředu i dozadu. Souhlasíš? A co tě zdobí?
„Já to vidím tak na druhou
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
