Talent Pytlík nejen o pilování bruslení: MS? Hadamczikovi nic nezazlívám
Jaromír Pytlík starší pořádá dovednostní kempy, kam každý rok jezdí reprezentanti i hráči z NHL, aby se nachystali na sezonu. Jeho syn Jaromír Pytlík mladší (17) měl odmala k hokejovým hvězdám blízko. „U nás doma je hokej téma číslo jedna,“ vypálí talent v rozhovoru pro iSport Premium. Rozpovídal se, jak s tátou rozebírají Connora McDavida, o přechodu do kanadské juniorky i jak mu bylo líto, že nejel na MS do 18 let.
Extraligu si zahrál Jaromír Pytlík za Vítkovice poprvé, když mu bylo 16 let a 116 dní (19. ledna 2018 proti Olomouci – 5:2). Celkem v ní nasbíral 31 startů, zůstal sezonu a půl, vstřelil první gól. Ale hlavně kvůli malému vytížení odešel letos v lednu za moře. „Bylo to hodně náročné, ale spíš jsem se tam hodně těšil. Myslím, že když tam někdo přijde, buď vám tamní hokej rovnou sedne, nebo ne. Jsem rád, že mně sezona sedla,“ přibližuje svůj přechod do kanadské juniorky.
V týmu Sault Ste. Marie v Ontario Hockey League se rychle zařadil mezi lídry. Teď ho čeká klíčový rok, kdy by měl projít draftem NHL. Zatím ho prognózy vidí na konci druhého kola.
Nedíval se na vás v zámoří někdo jako na vetřelce, který přišel a zabral místo?
„Nemyslím si. Mladší kluci na hraně sestavy si to třeba myslet mohli, ale sám jsem nic nezaznamenal. Kluci jsou tam spíš kamarádi.“
Vybudoval jste si dobrou pozici, hrál v prvním útoku. Jak bylo těžké v rozjetém ročníku takovou roli získat a pak hlavně obhájit?
„Díky tomu, jaké v kabině byly vztahy, tak jsem si tohle ani moc nepřipouštěl. Hned, jak jsem přišel do kabiny, všichni se se mnou bavili, fungovaly tam výborné vztahy. Potěšilo mě, jak mě přijali. Nikdo nekoukal na to, že jsem tam přišel v půlce sezony.“
Ani jste neměl respekt, jak všechno v Kanadě bude vypadat?
„To zase měl. Je to Kanada, hraje se tam nejlepší hokej. Znám kluky, kteří tam odešli a brzy se vraceli, nevyšlo jim to. Na druhou stranu jsem si ale říkal, čeho bych se asi mohl bát. Je to hokej, tedy to samé, co jsem dělal doteď. Hlavně jsem chtěl hrát a bavit se tím.“
Minusem je tedy možná jen těch pár zubů, o které jste přišel?
„Dá se to tak říct. Naštěstí jsem byl u pana Slezáčka v Praze, zuby mi udělal nový, vypadám jako dřív. Možná ještě líp. (směje se) Ale jestli mi to zase někdo vyndá, tak budu pěkně v háji.“
Co přesně se vám vlastně přihodilo?
„Nejdřív jsem dostal do zubů hokejkou, když jsem chtěl odehrát puk. Šel jsem hrát pak dál, ale zezadu mě někdo srazil a já se kousl ještě do jazyka. Byl
