Před rokem byl s Davosem u senzačního čtvrtfinálového obratu z 0:3 na 4:3. Elitní střelec Matěj Stránský (29) zatím sedmý duel v play off neztratil. Co by poradil aktérům sedmého semifinále Generali ČP play off Pardubicím a Třinci? „Tlak svazuje, takže i takový zápas je třeba si v prvé řadě užít. A nechat na ledě vše.“
Potřetí v řadě útočil na Krále střelců, ale prestižní titul mu o tři branky utekl. Matěj Stránský nasázel ve švýcarské lize 25 gólů, mezi kanonýry byl druhý. V play off s Davosem ztroskotal na Curychu s Šimonem Hrubcem v bráně. „Chytal skvěle, byli lepší,“ uznal v rozhovoru pro Sport a iSport.cz. Proč se omluvil z reprezentace? A jak se v play off vyhrabat ze stavu 0:3?
Zápasy Třince s Pardubicemi sledujete z ochozů, kdo zvládne bitvu číslo sedm?
„V sedmých zápasech už domácí výhoda nehraje takovou roli, je to padesát na padesát. Pardubice může svazovat tlak. Na druhou stranu, mají zkušené hráče. Ale to Třinec taky. Ve finále byl za poslední roky několikrát, dobře ví, co to obnáší. Těžko tipovat, oba týmy jsou velice kvalitní.“
Co byste z osobní zkušenosti poradil pro bitvu o všechno?
„Sedmý zápas jsem zažil před rokem s Davosem, před tím s Třincem proti Mladé Boleslavi a ještě dřív na farmě, když jsme vyhráli Calder Cup. Zatím jsem byl vždycky na správné straně. Každý by do toho měl jít stejně, jako do předešlých utkání. Tlak svazuje, takže i takový zápas je třeba si v prvé řadě užít. Nechat na ledě vše, nějak se to vyvine.“
Překvapuje vás Třinec?
„Ani ne. Hrál jsem tam a vím, jaké má v play off nastavení. Když jsem viděl, jak kluci hráli čtvrtfinále proti Spartě, tak jsem si hned říkal, že přepnuli na play off mód. Je to vidět. Každý dělá, co má, hraje pro tým. Blokuje, plní si všechny detaily a maličkosti. V tom je Třinec specifický.“
I Litvínov, za který hrál váš mladší bratr Šimon, v předkole cítil šanci. Říkal brácha?
„Asi malou šanci ano, celkem je i potrápili, zápasy nebyly jednoduché. Ale zkušenostmi si to Oceláři pohlídali a šli dál.“
Ve druhé semifinálové sérii se Vítkovice pokouší o historický obrat ze stavu 0:3 na zápasy. S Davosem se vám tento kousek před rokem proti Rapperswilu povedl. Jak na to?
„Když to bylo 0:3, tak jsme si řekli, že nemáme co ztratit. Vyhráli jsme jednou a hned jsme se burcovali, že můžeme i podruhé. Za stavu 2:3 už se tlak přesunoval na stranu soupeře. Snaží se ukončit sérii, nejde to. Tohle je podle mého nejtěžší. Změnili jsme trošku styl, přidali jsme na intenzitě, víc jsme bruslili, víc je řezali, napadali. Tím se to začalo otáčet. Najednou to měli těžké. Prostě se nevzdávat! Moc jiných receptů není. Hrát až do konce.“
| Sezona | Počet gólů | Pozice v tabulce střelců |
|---|---|---|
| 2022/23 | 25 | 2. ve švýcarské NLA |
| 2021/22 | 26 | 1. ve švýcarské NLA |
| 2020/21 | 33 | 1. v Tipsport extralize |
Poleví soupeř podvědomě za stavu 3:0 v sérii?
„Asi ne každý v týmu, ale nějaké procento hráčů si řekne, že to je v kapse. Hotovo. Trošku se uspokojí a pak je to těžké. Navíc Vítkovice mají kvalitní tým, nebylo to teď o nějaké nervozitě Hradce. Prostě dva zápasy vyhrály, urubaly a jedou dál. Mají na to. Hradec hraje taky dobře, i když mu celkem dost klíčoví hráči chybí. Alespoň se vrátil Klíma, to pomohlo.“
Ve Vítkovicích jste s hokejem začínal, děda má titul z roku 1981. Co jste říkal na jejich vzestup?
„Jsem hlavně rád za město. Že se daří a chodí zase lidi. Bývalo to trošku mrtvé, tak jsem rád, že se návštěvy zvedly. Pamatuju si, že když jsem na hokej chodil jako dítě, byly všude davy, každý rok se hrálo play off, bojovalo o medaile. V mládeži to samé. Každý rok hrály všechny kategorie o titul, vyhrávalo se. Jsem rád, že se to vrací. Doufám, že se to vrací.“
Z Davosu jste jistě zvyklý na bouřlivější atmosféru. Musí se fandové v Ostravě znovu učit fandit?
„Souhlasím. Když jsem na Vítkovicích byl, návštěva skoro deset tisíc lidí a takřka ticho. Možná na to mělo vliv, že jsem byl na zápas, který byl i po prodloužení 0:0. Žádné pošťuchovačky, nic moc. Kluci do toho musí fanoušky dostat. Hitem, gólem, provokacemi. Pravda je, že atmosféra ve Vítkovicích bývala jinačí, fandilo se víc. Těžko říct, jestli se generace změnila a mladší to tak nebere? Atmosféru jako hráč potřebujete, v play off obzvlášť. Hráče to opravdu žene.“
S Davosem jste skončili v základní části pátí, v play off vás vyřadil Curych. Vaše hodnocení?
„Solidní základní část, osobně i týmově, ale celkově jsme se neposunuli. Měli bychom už udělat krok dopředu, uspět v play off. Jádro týmu je spolu dva tři roky, je čas se posunout. Nebyla to špatná sezona, ale nebyla ani vynikající.“
Znovu jste útočil na Krále střelců, chyběly vám tři branky na prvního Hartikainena. Byl to boj?
„Posledních pět šest zápas jsme hráli strašně. Měli jsme jisté play off, polevili jsme, vůbec to nebylo ideální a moc gólů už jsme nedávali. Hrát stejně, tak jsem Hartikainena atakovat mohl. Ale takhle ne. Mrzí mě, že jsem nenavázal na Krále střelců, chtěl jsem ho získat znovu, ale nevyšlo. O to větší motivaci mám pro příští rok. Musím potrénovat.“
Proto jste se omluvil z reprezentační přípravy před mistrovstvím světa?
„Mám dvě malé děti, stavěli jsme dům a cítil jsem, že potřebuji pořádnou letní přípravu. Do klubu přijde nový trenér Josh Holden, který byl asistentem v Zugu. Nechci mu dát záminku, aby mi ubral ice time nebo mě vytáhl z přesilovky. Poslední dvě sezony jsem letní přípravu neměl, nebyl na ni čas kvůli mistrovství. Potřebuju se dát pořádně do kupy. Zamakat, nachystat se, ať je sezona co nejlepší. Končí mi smlouva, chtěl bych ve Švýcarsku zůstat, tak se musím snažit.“
Mluvil jste o tom s trenérem Jalonenem nebo manažerem Havlátem?
„S agentem jsme to řešili přes pana Hniličku, avizoval jsem to dopředu. Ať se nezlobí, že to není nic proti, že to prostě cítím takhle. Potřebuju se nachystat a strávit i nějaký čas s rodinou. Moc času jsem jí poslední dva tři roky nedával. Řekl jsem to na rovinu, nic jsem si nevymýšlel. Tak věřím, že to každý pochopí.“
