Mrázek může do reprezentace: Konečně začnu hecovat Kanaďany
ROZHOVOR - Vánoce pořád daleko a brankář Petr Mrázek už dva exkluzivní dárky dostal. Devatenáctiletý gólman, kterému v zámoří předpovídají velkou budoucnost, nejdřív hned na začátku sezony podepsal smlouvu s Detroitem Red Wings. A teď se od vítkovického klubu dočkal i svolení reprezentovat na šampionátu dvacítek. „Paráda, jsem nadšený,“ říká v rozhovoru pro iSport jednička juniorského týmu Ottawa 67’s.
Bylo to pro vás příjemné překvapení?
„Samozřejmě, že příjemné, už jsem moc nedoufal. Sice jsem věděl, že se to ještě řeší, ale nepočítal jsem s tím. Ráno jsem se probudil a čekalo mě opravdu výborné překvapení.“
| O co v kauze šlo |
| Brankář Petr Mrázek se po sezoně 2008/09, v níž s Vítkovicemi vybojoval juniorský titul a dorostenecký bronz, rozhodl odejít do zámoří. Odmítl podepsat smlouvu s Vítkovicemi, která by zajistila, že by za něj mateřský klub dostal odstupné, pokud by se prosadil v NHL. V takovém případě měly Vítkovice podle dohody klubů právo zakázat mu starty v mládežnických reprezentacích. Mrázek tím přišel o mistrovství světa do 18 let, i o šampionát do 20 let. Letos měl poslední šanci startovat mezi juniory. A povolení se nakonec po jednání Františka Černíka s šéfem svazu Tomášem Králem dočkal. |
Jak jste se jej dozvěděl?
„Měl jsem zprávu od taťky, že to četl na internetu. A zprávu od pana Spálenky (Mrázkův hráčský agent), že mu mám zavolat. Tak jsem se hned díval na internet a opravdu – stálo tam, že konečně můžu reprezentovat.“
Otec na vás byl hrdý?
„Jasně, rodiče byli šťastní, že konečně můžu jet na reprezentaci. Sice by mě rádi o Vánocích viděli doma, ale tohle je pro mě poslední mistrovství světa do dvaceti let. I oni jsou hodně spokojení.“
Měl jste nějaké náznaky, že by se to mohlo podařit?
„Neměl jsem žádné. O to větší je teď moje radost. Že pan Černík ustoupil a konečně se všichni domluvili.“
Komu bude směřovat vaše poděkování? Právě vítkovickému šéfovi Černíkovi?
„Jednak panu Černíkovi a celým Vítkovicím, že mi nechali tuhle poslední šanci na juniorské mistrovství světa.“
Stačili na zprávu reagovat už i vaši spoluhráči?
„Na tréninku jsem to klukům ještě neříkal, protože jsem měl jenom zprávu od rodičů. Ale teď už jsem posílal trenérovi nějaký papír od svazu a kustodi už mi psali, jestli je to pravda. Říkali, že to je super. Na hecování s klukama určitě taky brzy dojde, protože ve skupině máme Kanadu i Ameriku. A kluci od nás tam budou určitě hrát, minimálně dva z Kanady a jeden z Ameriky, takže hecovačky na tréninku určitě rozjedeme. Bude to zajímavé, těším se.“
Nervozita na vás nepadne? Když na tuhle šanci čekáte tak dlouho?
„Kdepak, žádná nervozita, je to jenom sport. Je to mistrovství světa a to si musíme pořádně užít, ukázat nejlepší výkony! Nesmíme se nechat svázat nervozitou.“
Teď se jen na poslední chvíli nezranit, co?
„No, to už by byla fakt smůla! Ještě máme čtyři pět zápasů, než bych měl letět na sraz, tak je doufám přežiju ve zdraví. Jak zápasy, tak i tréninky.“
Jak se vám s týmem v OHL daří?
„Jo, super. Vedeme konferenci, já chytám každý zápas. Ze šestadvaceti zápasů jich mám odchytáno dvacet čtyři, takže spokojenost. I osobní, je to pohoda.“
