Ruutu: Zákrok na Jágra? Byl to čistý hit

Jarkko Ruutu
Jarkko RuutuZdroj: Sport
MS 2009
Vstoupit do diskuse (1)

Ten, který na olympiádě v Turíně ošklivě u mantinelu „sestřelil“ Jaromíra Jágra. Jistě si vybavujete. Ano, byl to finský drsňák Jarkko Ruutu. A pozor, ve středu se tihle dva znovu v národních dresech postaví proti sobě!

„Odvety se nebojím,“ říká obávaný provokatér v exkluzivním rozhovoru pro Sport.

Nejdříve se dlouho bavil s finskými žurnalisty. Když zaregistroval žádost o rozhovor s českým reportérem, neváhal. Ale už se malinko usmíval. Tušil, co přijde...

Asi víte, na co se vás chci zeptat.
(směje se) „Jasně, vůbec nejsem překvapený. Jen do mě.“

Očekával jste, že se vás tady někdo z Česka na tohle téma bude dotazovat?
„Ano, vždyť se na to ptáte už poslední tři roky, ne? Nebo jak je to vlastně dlouho... Takže to pro mě není žádná novinka.“

Pořád si vybavujete, co se přesně v tom utkání v roce 2006 stalo?
„Jasně, jasně.“ (a kýve hlavou)

Už tehdy jste tvrdil, že to byl čistý „hit“.
„Samozřejmě! Jděte se podívat na youtube a tam se na to mrkněte. Lidé, kteří to nikdy neviděli, třeba mohou říkat, že to bylo nějak zákeřné. Ale to není pravda! (důrazně) Bavil jsem se o tom s lidmi, kteří hokeji rozumí. A bylo to v pořádku.“

Přesto se o tom zákroku ještě dlouho mluvilo.
„Přitom jsem takových za kariéru udělal tisíc. Není to nic neobvyklého. Jenže se to probírá kvůli tomu, že se jednalo o Jágra. Ale chápu to, on je skvělý hráč, v Česku hvězda číslo jedna. I proto je třeba si při zápase najít způsob, jak ho trošku zpomalit.“

Ptali se vás na něj i finští novináři?
„Jasně, v posledních týdnech je těch otázek spousta!“ (směje se)

A co jim odpovídáte?
„To, co vám. Nebudu se měnit, takhle prostě hraju, je to moje práce. A takové zákroky patří k hokeji. Když si nebudu dávat pozor, někdo mě také trefí. Co víc k tomu říct? Byl to čistý hit. Nebyl zezadu, byl ze strany. Nic zákeřného. Podívejte se na internet.“



Tehdy navíc měl Jágr na hlavě ne příliš bezpečnou „skořápku“.
„I to byl jeden z důvodů, proč se těžko zvedal z ledu. Hlavu si nechránil tak, jak měl.“

Tentokrát už má novou, pevnější helmu.
„Opravdu? Ale mně je to stejně jedno, co používá. To nehraje žádnou roli, já se starám především o náš tým.“

V Česku jste dlouho byl téměř národní nepřítel.
„Víte, já jsem nepřítel mnoha lidí. Na ledě nejsem od toho, abych se kamarádil.“

Jinak s českými hokejisty vycházíte dobře?
„Samozřejmě, vždyť jsem hrál s tolika vašimi hráči. Třeba s Markem Židlickým, Honzou Čalounem nebo teď naposledy v Ottawě s Filipem Kubou. Vycházím s nimi naprosto v pořádku. Víte, tohle je všechno vyvolané médii. O to se staráte vy, že se o tom pořád mluví.“

Bavil jste se o tom někdy přímo s Jágrem?
„Párkrát jsme prohodili nějaké hlášky při hře. To k hokeji patří. Jinak ne, vůbec na to nemyslím. Jak už jsem říkal – vzpomenu si na to jenom vždycky v době, když se mě na to někdo zeptá. (zamyslí se a pak pokračuje) Jeden hit a tolik řečí! (směje se) Už se to se mnou prostě potáhne, jsem s tím smířený. Je to součástí pověsti, které mám.“

Pověsti drsňáka, který občas přestřelí.
„Jenže já jen dělám svou práci, jsem za ni placený. Nejsem v týmu od toho, abych dával góly. Nejsem ofenzivní kometa. Takže prostě dělám to, v čem jsem mužstvu nejvíc užitečný. Měnit se nebudu, takový je můj styl.“

Nemáte strach, že při zítřejším utkání přijde nějaká odveta?
„Ne, nebojím se. Mám snad něco čekat?“

To netuším.
„Proč bych na to měl myslet? Bude to zase jenom normální zápas. (přemýšlí) Už opravdu nevím, co víc bych vám na tohle téma měl říct.“

Už vám otázky na Jágra lezou krkem?
„Spíš je to nudné, protože to jsou dokola stejné věci, já dokola stejně odpovídám. V posledních třech letech. Ale vím, že se to nezmění. Chápu, že nějak ty vaše noviny musíte prodat!“ (usměje se)

Očima Jaromíra Jágra
„Vůbec na to, co se stalo v Turíně, nemyslím. Já jsem přeci hrál sedmnáct let v zámoří a kdybych se měl bát, musel bych se bát půlky NHL. Tam jsou ještě daleko větší bouráci. Ale určitě si člověk na něj musí dát pozor, protože jeho zajímá jenom to, aby někoho bouchnul. Z jeho pohledu je to hrozně jednoduchý hokej. Nemusí tvořit, od něj nikdo nečeká, aby dal gól. Tohle by mě taky bavilo... Takhle si celý zápas čekat, číhat a pak jen tak někoho srazit. Potom by o mně všichni mluvili, jak jsem dobrej. I tohle stačí. Jsou typy hráčů, které na tom udělají kariéru.“
Vstoupit do diskuze (1)

Doporučujeme

Články z jiných titulů