Z Omsku je zvyklý na něco jiného, návyky ze spolupráce s Jágrem nedokáže Roman Červenka vytěsnit z hlavy. A na mezinárodním fóru zabředává do průměru. Nesvítí. „Potřebuje víc tréninků s nároďákem,“ hledá kouč Alois Hadamczik způsob, jak elitního kanonýra KHL rozstřílet i v reprezentaci.
V Rusku ničí obrany elitních týmů, body sbírá i proti těm, co jsou v KHL jen do počtu. Jenže na odevzdané soubory při akci národního týmu nenarazíte. I v tom kouč reprezentace spatřuje důvody slabších příspěvků opěvovaného útočníka.
Proč to tedy Romanu Červenkovi nejde v reprezentaci tak, jak se očekává?
„Nehledám za tím nic jiného než hokejové věci. Mě zajímá jen Romanův výkon a fakta, která ho ovlivňují. V národním týmu máte před akcí jen dva tréninky, on je navyklý na spoluhráče nejvyššího kalibru, na Jardu Jágra. Už delší dobu hrají pospolu. Vím, že jeho návyky jsou jiné. Roman je zvyklý na sehranost jedné pětky, která spolu trénuje čtvrt roku. Já mu ty správné parťáky pořád hledám.“
A najdete je?
„Jsem si jistý, že ano. On potřebuje aspoň čtrnáct dní společné přípravy. A to před mistrovstvím světa bude. Sedne si to. Sebevědomí na to má. A o jeho potenciálu netřeba hovořit. Vyhrál bodování české ligy, vede si znamenitě v Rusku. To nelze zpochybňovat.“
Je reálné, aby byl Červenka hrozbou i vedle někoho jiného než po boku Jaromíra Jágra?
„Podívejte, ještě nedávno se psalo, že vedle Jágra mu to nejde. A je fakt, že na olympiádě ve Vancouveru a i potom na mistrovství jim to neladilo. Ale v Omsku jim to jde náramně. Je to i tím, že úroveň reprezentace je vyšší než v klubu. V Rusku máte šest, sedm super kvalitních týmů, ale pak narazíte i na takové, proti kterým už nehrajete s maximálním nasazením. Protože vás soupeř nedonutí. Půlka ligy je slabší. Kdežto v národním mužstvu musíte hrát od začátku do konce nadoraz, jinak nestíháte. Zápasy tu jsou mnohem náročnější. Chce to kousnout se ještě o něco víc, zkusit prorvat to, že se mi nedaří jako v klubu.“
Rozebírali jste to spolu během Švédských her ve Stockholmu?
„Bavili jsme se krátce. O tom, jak mu to s Jágrem vyhovuje, jak těží z jeho hry, dává góly a tak. Ale až Jarda odejde na Kladno, nevěřím, že s ním půjde i Roman...“ (usmívá se)
V Omsku má Červenka jistou volnost díky tomu, že se soupeř zdvojuje Jágra. Naopak v reprezentaci si protivníci hlídají hlavně jeho. Je i tohle příčina jeho slabší produktivity?
„Jarda je v útočném pásmu strašně silný hráč, naváže na sebe soupeře, skvěle přikryje puk, umí vystřelit. A když ho obsadí dva, finální nahrávkou uvolní ostatní. Jardovi spoluhráči v týmu se nevědomky méně nadřou na vypracování vyložené šance než je tomu v nároďáku. K tomu přidejte, že proti vám nastupuje výběr těch nejkvalitnějších hráčů Evropy, čtyři perfektní pětky. Což v Rusku neplatí vždy.“
Červenka se nechal slyšet, že mu nesedí vámi prosazovaný herní systém. Co na to říkáte?
„Mně nic takového neříkal, tak nevím. Jestli to tvrdil, tak je první. Jestliže vyhovuje hráčům jako jsou Eliáš, Erat, Vrbata a další, tak si nemyslím, že je potíž v systému hry.“
Dokáže se správně vyrovnat s rolí jednoho z lídrů mužstva?
„Počkejte, já bych to nedramatizoval, nehledejme něco, co není. Roman potřebuje, aby se mu povedl nějaký turnaj, získal větší pocit jistoty, silnější půdu pod nohama. Já s ním nemám nejmenší problém. Jenom si přeju, aby mu to tam začalo padat. Snažím se mu pro to vytvářet podmínky, reaguju na jeho podněty ohledně složení útoku, v němž hraje. Prostoru na vyniknutí má dostatek. Věřím, že příště už nám všem ukáže, co umí a budeme z jeho hokeje mít radost.“
