PŘÍMO Z BRATISLAVY - Fanouškům, kteří v Česku propadají euforii, se nediví. Ale upozorňuje: „Teď teprve se to všechno rozjíždí. A na všechno, co bylo, se může zapomenout,“ uvedl kapitán Tomáš Rolinek po včerejší výhře nad Německem. A starosti mu dělá zdravotní stav Martina Havláta a Petra Průchy.
Utkání s Němci jste zvládli s přehledem, ne?
„Nechci hodnotit Německo, ale nás. Byl to zápas o nás. Vycházely nám kombinace, výborně zachytal Kuba Štěpánek. My jsme věděli, že to bude těžký zápas, protože jsme vlastně o nic nehráli a je samozřejmě těžké donutit se hrát naplno v takové situaci. Sice chcete vyhrát, ale v podvědomí jsme to trošku měli. Ale výborně nám tam napadaly góly, vyšly hezké akce v přesilovkách. Byla to výborná práce celého týmu.“
Jak moc těžké bylo se připravit na utkání, v němž vlastně o tolik nešlo?
„Každý v hlavě měl, aby se nezranil. Protože čtvrtfinále je ve středu a my jsme s Německem neměli vůbec co ztratit. Ale ono je to ošidné. Kdybychom prohráli, může se pak stát cokoliv, ta fazona může jít dolů a to jsme samozřejmě nechtěli. Už kvůli divákům jsme nechtěli prohrát a nechtěli jsme si pokazit renomé.“
Co říkáte Američanům, kteří vás čekají v bitvě o všechno?
„Zatím nevím, vůbec jsem tu druhou skupinu nesledoval, jen výsledky a tabulku. Den před zápasem budeme mít trénink a poradu, trenéři nás na to připraví. Já si myslím, že ani oni zatím nesledovali jejich hru, takže si to nejdřív sami připraví a pak nám to řeknou.“
Řešili jste, jestli chcete narazit na Američany, nebo Nory?
„Ono je to těžký, nejde si vybírat. Musíme stejně porazit kohokoliv, jestli chceme jít dál. Nechci říkat, kdo by byl lepši, nebo horší.“
Jak moc vás trápí zranění Havláta s Průchou?
„To je samozřejmě nepříjemné, protože nikdo neví, co s nimi bude. Každopádně by to byla velká ztráta, kdyby nemohli nastoupit. Doufám, že to tak nebude.“
Je potěšující, že i když jste nehráli na sto procent, tak jste s přehledem porazili Němce, kteří tady leckoho trápili?
„Ta síla v týmu je. Jakákoliv lajna může dát gól a tentokrát to tam napadalo. A pak už jsme si dovolili i víc, bylo to jen o kombinaci a pobavit diváky. Už jsme ani tu třetinu třetí nehráli naplno, pět gólů po druhé třetině nám ty body už zaručovaly.“
Podle toho, co tady zatím předvádíte, tak fanoušci v Česku už vás vidí se zlatými medailemi... Není to až moc svazující?
„Já nerozumím téhle otázce, takže na to nebudu odpovídat. (směje se) Ne, vážně... Samozřejmě jsme namlsali diváky tady i u televize naší hrou. Ale turnaj se teprve rozjíždí, teď se bude rozhodovat, jestli budeme úspěšní, nebo ne. Taky se na všech těch šest výher za sebou může rychle zapomenout. Čtvrtfinále bude o hlavně bojovnosti, o psychice a o tom, abychom dali ze začátku nějaké góly, abychom se potom netrápili.“
Budete v kabině hodně připomínat, že i když to zatím šlapalo, v ten klíčový okamžik to může jít těžce?
„To všichni ví, nikdo z nás nebude nijak na hrušce po těch výhrách. Protože čtvrtfinále je jiný zápas a bylo by špatné hned prohrávat. Takže musíme začínat z dobré obrany, v útoku máme obrovskou sílu, takže snad nějaké góly dáme a porazíme je.“
