Do bronzové kuchyně. Augusta a Reichel o klíči: Jen jsme na sebe mrkli
Byl to okamžik, který se vryl do kronik českého hokeje. Jak junioři hrdinně otočili při nedávném mistrovství světa zápas o bronz s Finskem, kdy dali čtyři góly během padesáti vteřin. Na střídačce je vedli Patrik Augusta a Robert Reichel, někdejší útočníci, kteří spolu na ledě získali bronz na šampionátu 1992 v Praze. Teď vzpomínají i na slavného kouče Josefa Augustu.
Nabitý program po mistrovství nedovolil osobní setkání, ale i přes telefon se s chutí pustili do vyprávění, při němž popsali okolnosti nevídaného obratu. „Na to nikdy nezapomenu. Zůstane to ve mně jako největší zážitek,“ říká Patrik Augusta, který závěrečné tři zápasy odkoučoval v kapse s píšťalkou od táty.
„Na pana Augustu nedám dopustit. Nebýt jeho přístupu, možná by vůbec nebyl zlatý hattrick,“ přidává se Robert Reichel, olympijský šampion z Nagana a trojnásobný mistr světa.
Začátek interview se ale točí kolem juniorského bronzu z Göteborgu.
Přiznejte takhle s odstupem. Do jaké míry jste za stavu 2:5 realisticky věřili, že se to dá otočit?
Augusta: „Po druhé třetině jsem věřil víc, než v momentě, kdy jsme dostali gól na 2:5. V tu chvíli to byla rána, bylo cítit, jak energie klesla dolů. Ale pořád bylo dost času, nebyl prostor to zabalit. Před třetí částí jsem věřil, že to jde otočit.“
Reichel: „Já jsem si vzpomněl na seniorské mistrovství světa v Německu v roce 2001, když jsme ve finále právě s Finy prohrávali o dva góly, ale otočili jsme to. Tehdy nás vedl Patrikův táta. Pár utkání jsme s nimi odehráli i s juniory a taky se nám to podařilo. Věděl jsem, že nejsou tak psychicky silní.“
