V úterý se svými parťáky tehdejší výpadek proti Německu odčinili a dnes je čeká čtvrtfinále juniorského MS s Ruskem.

„Samozřejmě jsem rád, že jsme vyhráli a postoupili. Kvůli tomu jsme sem jeli,“ řekl včera Sportu. „Teď se pokusíme uspět proti Rusku.“

Ulevilo se vám, že už ze všech stran neuslyšíte o sestupu?
„Určitě to ve mně hlodalo, ale nebral jsem to tak, že bychom měli Němcům něco vrátit. To bylo před dvěma lety, tohle je jiný turnaj. Tady šlo hlavně o nás, abychom postoupili. Jsem rád, že se to podařilo.

Růžička na MS

4 zápasy    4 body (2+2)    -1

“

Vás osobně někteří před dvěma lety vůbec nešetřili. Berete postup do čtvrtfinále jako satisfakci?
„Já už jsem na kritiku zvyklej, jsem proti tomu obrněnej. Samozřejmě kdyby se znovu spadlo, budu největším terčem zase já. Jsem rád kvůli týmu, že jsme postoupili. To je nejdůležitější. Nějaké řeči mě nezajímají, nezabývám se tím.“

Do značné míry jste umlčeli kritiky, kteří tvrdí, že váš ročník 1989 je slabší, co myslíte?
„Je mi celkem jedno, kdo co říká. Tenkrát jsem sestoupili, což samozřejmě nebylo příjemný a někomu se to možná trošku hodilo. O ročníku 88 se naopak říkalo, že je silný a podívejte, na minulém šampionátu skončil pátý. My jsme v srpnu vyhráli turnaj čtyř zemí v Brně.“

Z týmu tehdejší propadák vedle vás zažilo dalších deset hráčů. Měli jste před zápasem s Německem v kabině nějaký proslov?
„Společně jsme na to nevzpomínali, všichni jsme to ale samozřejmě měli v hlavách. Budeme si to pamatovat pořád, byl to nejhorší moment v dosavadní kariéře. Osobně na to nezapomenu asi celý život.“

Pojďme ke čtvrtfinále. Rusové jsou podle kouče Sýkory přijatelnějším soupeřem než Švédové. Cítíte to podobně?
„Určitě, Švédové jsou jedním z největších favoritů turnaje. Ale i Rusko má tým plný vynikajících hráčů, bude to ohromně těžkej zápas. Musíme do toho jít, uvidíme, jak to dopadne.“

Zatímco vy jste poslední dva zápasy, byť proti slabším soupeřům, zvládli, Rusové museli skousnout porážku 0:5 se Švédskem. Psychická výhoda by měla být na vaší straně.
(souhlasně) „Když prohrajete 0:5, každého to srazí. Ve čtvrtfinále ale rozhoduje jediný zápas.“

Probíráte to na dálku i se svým otcem, trenérem reprezentačního „áčka“ a Slavie?
„Mluvíme spolu prakticky každý den, v kontaktu jsme pořád. O Rusech jsme se ale zatím moc nebavili.“

Co vám tedy říká?
„Je rád, že jsme postoupili, ale ví, že rozhodující zápas nás teprve čeká. Ani mě nehodnotí, nemá totiž možnost utkání sledovat. Ani na těch kanálech, co máme doma, šampionát nevysílají. Informace má jen ode mě a z online přenosů.“ (směje se)

Takže vás zatím ani moc nekritizuje?
(znovu se rozesměje) „Zatím ne, uvidíme, až se vrátím domů. Pochvaly ale nečekám, už jsem si zvykl, že se jich od něj nedočkám.“

Zato budete mít doma připravené Vánoce. Jaké byly ty v Kanadě?
„Ani mi nepřišlo, že jsou, moc jsem to nevnímal. Vánoce pro mě jsou nejkrásnější svátky v roce. Těším se, až si je prožiju doma, i když to nebude takové jako toho čtyřiadvacátého.“

A co Silvestr? Ani ten jste si nemohli moc užít, že?
„Měli jsme společný přípitek, s klukama jsme se podívali ve městě na ohňostroj a potom jsme šli spát. To bylo všechno. To mi ale vůbec nevadilo, na podobné oslavy ani nejsem.“