Narodil se ve Velké Británii. Má irské předky, národnost kanadskou. V hokeji pak Danny Taylor reprezentuje Bělorusko. Slušný výčet, co? Brankář, který v roce 2016 odchytal deset zápasů za Spartu, na mistrovství světa v neděli přidusil Švédy. Včera proti Česku nechytal. Jak na něj v Praze vzpomínají? A proč některé státy tak rády vábí do svých služeb cizince?
Vynuloval Švédy, pochytal všech 32 střel. Danny Taylor na sebe v brance Běloruska upoutal na šampionátu v Rize velkou pozornost. Zároveň také zažehl debatu o tom, zda je správné, že tolik (zejména) Kanaďanů reprezentuje země, v nichž se nenarodili.
„Je dobře, když reprezentace, která systematicky využívá zahraniční hráče a předává jim své pasy, prohrává. Dělají to zejména Bělorusko a Kazachstán. Ostatní země už přitom dávno pochopily, že tohle nikdy nevede k dlouhodobému úspěchu. Je to špatně. Technicky je to v pořádku, ale je to jako čůrat do vlastních kalhot. Není to udržitelné,“ pálí tvrdě Szymon Szemberg, předseda Evropské asociace hokejových klubů a technický ředitel Ligy mistrů.
Pravidla reprezentování nové domoviny
|
- Hráč musí strávit dvě po sobě jdoucí sezony, minimálně 16 měsíců (480 dní), v národních soutěžích své nové země, během nichž nepřestoupil do jiné země ani nehrál hokej v žádné jiné zemi. - Hráč musí mít mezinárodní přestupovou kartu (ITC), která ukazuje přestup do národní soutěže jeho nové země a která byla schválena a datována nejméně 16 měsíců před zahájením soutěže IIHF, které se chce účastnit. - V případě, že hráč již v soutěžích IIHF reprezentoval jinou než svou „novou“ zemi, je doba splnění výše uvedených nároků prodloužena na čtyři roky. |
Například Německo, které bylo osvojováním cizích hokejistů dříve známé, má dnes kompletní tým rodilých Němců. Totéž i Švýcaři a další. Bělorusové mají na soupisce v Rize tři Kanaďany a dva Američany. Všichni patří mezi klíčové hráče. Proces změny občanství trvá dva až čtyři roky, hráči musí splnit podmínky nové země i IIHF. Podle jejích pravidel lze změnit zemi jen jednou za kariéru. „Běloruské reprezentaci se samozřejmě hodí kvalitní hráči, máme radost, když Kanaďané mají zájem získat naše občanství. Myslím, že žádný z fanoušků nebyl proti, když se díky Dinamu Minsk objevili v běloruském výběru hráči jako Platt nebo Bailen. Je také důležité, aby případní adepti splňovali kritéria – tedy herní přednosti a morální kvality,“ popisuje Dmitrij Baskov, generální manažer Minsku, za který Taylor nastupoval v posledních dvou sezonách.
V té poslední měl však úlohu dvojky za Dominikem Furchem. Taylora si určitě pamatují i mnozí fanoušci v Česku. V lednu 2016 přišel před uzávěrkou přestupů do Sparty. V základní části za ni odchytal sedm zápasů, v play off pak přidal další tři. Pak odešel zpátky do KHL.
„Nemůžu úplně říct, že to byl nejpracovitější gólman, s jakým jsem se kdy potkal. Když jsem ho viděl poprvé v tréninku, byl jsem hodně překvapený. Chytil tři, čtyři puky a vyjel z branky pryč. Měl jiný styl práce. V tréninku toho moc nepotřeboval, takhle to ale někteří brankáři mívají. Nevyčítal jsem mu to, nejlepší dojem u mě ale nezanechal. Technicky však na tom byl skvěle,“ vzpomíná dlouholetý trenér brankářů Sparty Petr Přikryl.
Taylorovy největší přednosti? „Perfektně četl hru, byl skvělý v rozehrávce hokejkou. To jsme řešili pořád. Musím přiznat, že on sám mě tehdy naučil několik věcí, které dodnes používám, a jsou výborné. Hokejka byla jeho dominantní věc. Má velmi rychlé reakce, jimi srovnává deficit toho, že není úplně vysoký,“ říká Přikryl o 184 centimetrů vysokém gólmanovi.
Z pohledu chování a lidské stránky nepoví na Taylora křivé slovo. „Lidsky byl fantastický. Dodnes se ale směju našemu prvnímu kontaktu. Měli jsme s gólmany před tréninkem cviky na rozehřátí v posilovně. S ostatními už jsme tam byli, on pak za námi přišel. V ruce měl kufřík. Koukali jsme na něj, co to dělá… Rozbalil si takové elektrody, které si nalepil na nohy. My jsme dělali atletickou rozcvičku, on stál uprostřed a nechal si rozhýbávat svaly těmi elektrošoky. Říkal, že ho rozcvičuje kufřík, tak to jsem se smál,“ culí se Přikryl.
Rodáka z britského Plymouthu pro Spartu našel Rašid Chabibulin, někdejší sportovní manažer zaniklého Lva. Do Prahy přicházel jako čtvrtý gólman k triu Pöpperle, Novotný a Lukáš. „Některé sezony ve Spartě byly takové. Upřímně říkám, že já jsem byl proti, aby k nám Danny přicházel, byť jsem ho byl skautovat. Dostal jsem to ale v podstatě příkazem. Jeho pozice po příchodu nebyla jednoduchá, ale šanci dostal. Tehdejší vedení chtělo udělat trochu tlak na Tomáše Pöpperleho, nejsem přesvědčený, že to prospělo. Tenkrát ale ta politika byla taková,“ doplňuje Přikryl.
Očima Radka Smoleňáka
Nároďák byl vždycky jeho sen |
|
„S gólmanem Dannym Taylorem se znám od svých sedmnácti, potkali jsme se v Kanadě, hráli tam spolu dva roky, bydleli spolu na pokoji, stali se z nás velcí kámoši. Později jsme se sešli v Záhřebu na štaci KHL. Voláme si nebo píšeme skoro každý den. Po historické výhře nad Švédy byl Danny nadšený. Vždycky si chtěl zahrát za reprezentaci. Že se mu to podařilo za Bělorusko, je pro něj hodně speciální. Porazit Švédy bylo něco, o čem se mu nikdy ani nesnilo. Životní moment i úspěch. Jakmile se před dvěma roky objevila možnost, že by mohl hrát za Bělorusko, bavili jsme se o tom. Danny byl v tu chvíli bez práce, do toho se mu naskytl Minsk. Řekli mu, že jo, ale pod podmínkou, že to bude spojené s tamním nároďákem. Dal si jedna a jedna dohromady a šel do toho. Angažmá v KHL, národní tým, mistrovství světa, jistota víceletého kontraktu. Nebylo co řešit. Je rád, jak se rozhodl. Vůči Bělorusku měl určitě předsudky. Bylo mu okamžitě jasné, že to bude divočina. Má svůj pohled na to všechno, ale sportovní hledisko u něj logicky převážilo. Plus samozřejmě možnost zajištění rodiny. Jak říkám, nároďák byl vždycky jeho sen a ve chvíli, kdy vám dojde, že Kanada má 160 prvních gólmanů, rozhodnutí je celkem jasné. Samozřejmě, že se potkal i s prezidentem Lukašenkem. V neděli po zápase mi psal, že jim Lukašenko hned volal, zahrnul je chválou. Danny si dělal srandu, že je teď v Bělorusku za boha, jako byl u nás Dominik Hašek po Naganu. Na druhou stranu žije v realitě a ví, jak je tam štěstí vrtkavé. Stačí výsledkový průser a ocitne se v mžiku na druhé straně barikády. Ale to se nejspíš nestane. Bělorusové pojali mistrovství strašně vážně, Danny mi líčil, že v přípravě na šampionát makali jako blázni. Od nevidím do nevidím. Neponechali nic náhodě.“ |
Danny Taylor
|
Narozen: 28. dubna 1986 (35 let), v Plymouthu, Velká Británie Výška/váha: 184 cm/85 kg Pozice: brankář Klub: Dinamo Minsk (od 2019) Draft NHL: v roce 2004 jako 221. hráč v pořadí (Los Angeles Kings) Kariéra: Guelph/OHL (200305), Kingston/OHl (2005/06), Bakersfield/ECHL (2006/07), Wheeling/ECHL (2006/07), Texas/ECHL (2006/07), Los Angeles (2007/08), Manchester/ AHL (2007-09), Reading/ECHL (2007-09), Gwinnett/ECHL (2009/10), Syracuse/AHL (2010), Hamburk (2010/11), Springfield/ AHL (2011), Calgary (2012/13), Abbotsford/AHL (2011-13), Färjestad (2013/14), Dinamo Minsk (2014/15), Medveščak Záhřeb (2015-16), Sparta Praha (2016), Novosibirsk (2016-17), Ottawa (2017/18), Belleville/AHL (2017/18), Novosibirsk (2018/19) Bilance v NHL: 4 zápasy Bilance v KHL: 168 zápasů Bilance v české extralize: 10 zápasů |
Skupina A
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Rusko |  |
7 | 5 | 1 | 0 | 1 | 28:10 | 17 |
| 2. Švýcarsko |  |
7 | 5 | 0 | 0 | 2 | 27:17 | 15 |
| 3. Česko |  |
7 | 3 | 2 | 0 | 2 | 27:18 | 13 |
| 4. Slovensko |  |
7 | 4 | 0 | 0 | 3 | 17:22 | 12 |
| 5. Švédsko |  |
7 | 3 | 0 | 1 | 3 | 21:14 | 10 |
| 6. Dánsko |  |
7 | 2 | 1 | 1 | 3 | 13:15 | 9 |
| 7. Velká Británie |  |
7 | 1 | 0 | 1 | 5 | 13:31 | 4 |
| 8. Bělorusko |  |
7 | 1 | 0 | 1 | 5 | 10:29 | 4 |
