Kubalík o sezoně v NHL: Spadl jsem do toho, nic příjemného. Teď jede nanovo
Špatný ročník. Málo gólů (11), prostoru na ledě. K tomu týmový neúspěch v podobě nepostupu Ottawy Senators do play off. Co s tím? Dominik Kubalík (28) bude po návratu ze zámoří tradičně rozhánět chmury na mistrovství světa. V úterý se zapojil do prvního tréninky Rulíkova výběru, do lajny dostal další borce z NHL – Tomáše Noska a Ondřeje Paláta.
Před rokem nasázel Kubalík na světovém šampionátu osm branek v osmi partiích, nejvíc ze všech na turnaji. Letos se bude od něj opět čekat, že jeho rány najdou cestu do sítě. V průměru častěji než se mu to dařilo v uplynulém ročníku NHL. „V přípravě se mi dařilo, ale v sezoně jsem nehrál tak, jak jsem byl předtím zvyklý. Neřekl jsem si svými výkony o místo, na kterém jsem chtěl být,“ připustil sebekriticky.
Výraznější role v přesilovce, kde může nejlépe prodat svou výbornou střelu, se nedočkal. Navíc se nevedlo ani celému týmu Senators. „Spadl jsem do toho, trápil se. Nic příjemného,“ povzdechl si. „Měli jsme spoustu mítinků s trenérem, videa a podobně. Některé zápasy byly fajn, ale prostě se celkově nedařilo. Myslím, že každý si projde takovou sezonou. Doufám, že to bylo naposled,“ dodal s tím, že náladu mu vylepšovala přítomnost partnerky. S ní čeká dítě, brzy se stane otcem.
Za pět let, co hraje za mořem v nejlepší lize světa, se vyhlášený snajpr poprvé nedostal na hranici patnácti zářezů. Za 74 startů zvládl jedenáct tref a čtyři asistence. „Není moc o čem mluvit, nebylo to ono,“ přiznal plzeňský odchovanec v brněnské Winning Group Areně. Měl za sebou trénink, který označil za svižný. „Samozřejmě věřím, že mi to půjde. Kdybych si nevěřil, tak tady ani nejsem. Je to něco úplně jiného než v klubu. Česká kabina, jiní hráči, nálada. Člověk před sebou neválí ten kámen. Všechno je nanovo,“ doufal v osobní vzkříšení v sepětí s krajany.
Hokejové zážitky z Ottawy, kam byl vyměněný z Detroitu, se snaží hodit za hlavu a poučit se z nezdarů. „Pozitiv moc nebylo,“ nezapíral. „Doufám, že je to za mnou,“ přál si. V kanadském klubu mu končí smlouva, novou zatím nepodepsal. Budoucnost teď prý neřeší. „Není o čem přemýšlet. Buď v létě něco bude, nebo ne. Ale je to hrozně daleko. Budu rád, když nějaká šance přijde, rád bych zůstal v NHL. Jakmile odtud jednou odejdete, je konec,“ vycítil.
Zprávy ze dne 26. května 2024
Gudas: Pořád si neuvědomuju, co se stalo
Když stoupala hymna, od plic jste si zazpíval.
„Zabejkal jsem si, krásný. Poříd si nemyslím, že si uvědomuju, co se vlastně stalo. Hala nás tlačila celou dobu. Měli jsme trochu opatrnější začátek, ale postupně jsme se zlepšovali, jak šel zápas dál. Potom Pasta neuvěřitelný gól a to nás vlastně dotlačilo až k vítězství, Dosty to neuvěřitelně zavřel. je super ho mít takhle vzadu. Myslím, že mi to dojde až v příštích pár dnech. Je až pohádka,
David Pastrňák dal jediný gól a zrovna ten zlatý ve finále.
„No, šetřil si to na ten nejdůležitější moment. Je světová třída.“
Jak jste viděl soupeře?.
„Celý turnaj hráli skvěle.První zápas jsme s nimi mělitaky velké problémy, hrají týmový hokej. Dneska to byla otázka jedné, dvou chyb. Jsem rád, že ji udělali oni, ne my.“
Mistři se v euforii vrací do šatny.
První ohlasy českých hokejistů
Radko Gudas: „Je to neuvěřitelné. Dotlačili jsme to do vítězného konce. Je super mít Dostyho vzadu. Švýcaři kousali, celý zápas hráli skvěle. Věřili jsme, že to zlomime.“
Pavel Zacha: „Je to neuvěřitelné. Viděli jsme vlajku nejvýše, jak mohla být. Hráli jsme dobře, měli dobrý pohyb, gólman nás podržel celý turnaj. Pasta je střelec, na konci zablokoval střelu, měl rozhodující gól. Výborný turnaj. Reprezentovat Česko bylo něco, nad čím jsem přemýšlel, měl jsem štěstí přijet do takového týmu, atmosféry. Ještě nevím, co se děje, těším se na oslavy.“
Michal Kempný: „Snil jsem o tom, abych byl součástí takového týmu. Cíl se splnil. Děkuji všem, užíval jsem si každou sekundu. Turnaj rychle utekl. Nestíhal jsem ani vnímat.“
Podle odhadů pořadatelů na Staromětské náměstí zavítalo 15 000 lidí. Povzbuzování se třetinu od třetiny měnilo z hlasitého na ohlušující. Po prvním českém gólu vypukl bujarý jásot, po druhém už diváci začali slavit a poslední vteřiny zápasu odpočítávali jako silvestrovskou půlnoc. Po závěrečném hvizdu fanoušci provolávali „Tak jsme první, no a co“, „Mistři!“ a „Je to doma!“ a „Hoši, děkujem!“ Skandovali také „Pasta, Pasta“, tedy přezdívku střelce prvního gólu Davida Pastrňáka.
Pohár už patří českým hokejistům. Takhle vypadala radost na ledě.
