Táhne rakouský tým do netušených výšin. Útočník Marco Rossi na mistrovství světa plní roli lídra. Srovnával při překvapivé remíze v základní hrací době s Kanadou (6:7p), přispěl k výraznému trápení Švýcarska (5:6) a byl taky u čtvrteční senzační výhry nad Finskem (3:2). Ale svůj největší zápas už dávno vyhrál. Je rád, že vůbec žije… Bez přehánění. „Měl jsem problém se srdcem, byl jsem rok mimo. Nic jednoduchého. Spoustu věcí už si tolik neberu,“ líčil pro web iSport.cz dvaadvacetiletý hokejista.
Se svými krajany se dnes Rossi chystá na domácí výběr, těší se na ohlušující pokřiky z tribun. Ne že by jinak na rakouských zápasech panoval klid. Jižní sousedé se do hlavního českého města vypravili ve velkém počtu, při utkáních proti favoritům se k nim navíc přidávají i další diváci, přející si překvapení. Jen tentokrát to bude jiné.
„Máte krásnou arénu, která je z naší země blízko, takže jsme i před turnajem doufali, že tu budeme mít hodně fanoušků. Přijeli sem taky moji přátelé, partnerka. Je vzrušující, jak nás lidé ženou,“ pochvalovala si opora Rakouska.
Jeho tým v úvodních skupinových kláních nečekaně vyrostl. Švýcarsko proti němu uspělo až gólem v čase 59:09, navíc po značně kontroverzním vyloučení. Kanada zase s Rakušany ztratila vedení 6:1. Pozor si logicky musí dát i česká reprezentace, aby v pátek nedopadla jako Finsko, které brzy vedlo o dvě branky. Jenže Rakušané srovnali a v poslední sekundě zápasu duel senzačně zlomili na svou stranu.
„Jsem na kluky zatím hrdý,“ smekl Rossi před výsledky mužstva, které si přijelo do Prahy pro záchranu. Ale teď může dokonce pomýšlet na postup do vyřazovací části.
Pobyt na ledě si Rossi užívá. Ať už válí v národním dresu, nebo pod hlavičkou NHL za Minnesotu, cítí vděk za každý kontakt s pukem. Před čtyřmi lety totiž prodělal nákazu covidem-19, ještě dlouho poté bojoval s únavou. Klubový lékař mu při krevních testech diagnostikoval zánětlivé onemocnění srdečního svalu.
Později se při dodatečných vyšetřeních dozvěděl, že kdyby na světovém šampionátu juniorů odehrál byť jen o zápas víc, mohlo být po všem. Po kariéře, a možná ještě hůř…
„Musel jsem dost pracovat, abych se vůbec vrátil. Fakt fuška. Jsem rád, jak se to vyvinulo,“ oddechl si talent Wild. „Nejdůležitější pro mě je, že můžu hrát za Rakousko. Už necítím tlak. Úspěšní jste ostatně jen tehdy, kdy pracujete jako tým.“
To se mu dosud s kumpány z reprezentace daří. Sám těží z povedené sezony za mořem, kde nastřádal v 82 zápasech 40 bodů. Pomalu z něj roste tahoun, pro Minnesotu odvede ještě hodně cenné služby. Postupně má převzít štafetu po hráčích jako Kirill Kaprizov nebo Mats Zuccarello, který na turnaji reprezentuje Norsko.
„Před jedním z tréninků jsem ho tady potkal, dobře jsme si popovídali. Ještě se určitě střetneme na hotelu. Z tréninkových kempů znám taky vašeho obránce Davida Špačka,“ připomene Rossi dalšího zástupce minnesotské organizace v Praze. „Je to dobrý kluk, pořád mladík. Hraje solidně v defenzivě, ale hlavně dokáže rozdávat puky. Rád ho uvidím,“ těší se na vzájemnou konfrontaci.
Češi si v případě, že přeskočí rakouskou nástrahu za tři body, zajistí postup do čtvrtfinále. Papírově slabší protivník hodlá slávu narušit. Na akci už nejednou ukázal svou nevyzpytatelnou tvář.
„Česká soupiska je určitě dobrá, i když my se snažíme nesoustředit na konkrétní tým, jako spíš sami na sebe. Abychom hráli dobře. Cílem je vždycky, abychom nespadli. Cokoliv navíc řešíme podle toho, jak se turnaj vyvíjí,“ přemítá Rossi.
Mezi osm nejlepších se Rakousko procpalo naposledy před 30 lety, na českém šampionátu v roce 2015 příslušnost k elitní skupině neudrželo. A pražský bronz z roku 1947? Nic víc než vzpomínka na slavné časy.
Marco Rossi v NHL
- Zápasy: 103
- Góly: 21
- Asistence: 20
- Body: 41
- +/-: -12
- Trestné minuty: 59