Všichni brankáři jsou zvláštní. A někteří ještě zvláštnější. Jako třeba švédská jednička Filip Gustavsson (25), který v NHL chytá za Minnesotu Wild. Spoluhráče během reklamních přestávek zasypává nečekanými dotazy ohledně existence UFO, tvrdošíjně odmítá nejmodernější komunikační technologie a na brankářskou výstroj si nechává místo svého jména psát: Fillifjonken. S ohromným gustem si pak vymýšlí historky, co to vlastně znamená. „Přezdívka z vězení,“ říkal třeba pro aftonbladet.se bez mrknutí oka. „Musel bych vás zabít, kdybych to prozradil.“
Spoluhráči mu říkají Gus. Jenže na hokejce, ani všech dalších brankářských proprietách, nic takového ve švédské kabině nenajdete. Natož příjmení Gustavsson. Pětadvacetiletý rodák z města Skelleftea, který by se měl dnes postavit do švédské branky proti Čechům v semifinále MS, si na všechny své věci nechává napsat tajemnou přezdívku Fillifjonken.
„Dostávám hodně otázek, co to znamená,“ přiznal Gustavsson s úsměvem. „Vždycky si vymýšlím různé příběhy. Ale nic z toho není pravda. Nikdo nemá pořádně tušení a tím víc to pak všechny kolem ještě víc zajímá.“
V Minnesotě, kde chytá druhým rokem a pomalu přebírá roli jedničky od legendárního Marca-André Fleuryho, jsou z toho na větvi. „Lidé z vedení Wild chtějí, abych to změnil, ale odmítám,“ pravil. „Chci si tento nápis nechat, je to zábavnější a tak trochu speciální. Budu odmítat, dokud to jen bude možné, protože pro mě to je osobní věc. Navíc i výrobce vybavení si myslí, že to je vtipné.“
V seniorském národním týmu je Filip Gustavsson v roli jedničky poprvé. Byl už sice součástí zlaté švédské party na mistrovství světa 2018 v Kodani, ale jako trojka za Andersem Nilssonem a Magnusem Hellbergem do žádného zápasu nenaskočil. V týmu byl tehdy jako devatenáctiletý talent a držitel dvou stříbrných medailí z mistrovství světa do 18 let (2016) a do 20 let (2018).
Švédskou ligu chytal v té době za Luleu. A právě tam zvláštní přezdívka Fillifjonken vznikla. Vymyslel ji kustod Peter „Greppa“ Aström, který se v klubu o hráče stará už přes padesát let.
„Greppa má ve zvyku psát na hokejky nováčků něco zábavného,“ líčil Gustavsson. „Mně tam napsal Fillifjonken. Má to něco společného s postavou z animovaných Mumínků.“ Kreslenými příběhy svérázné rodinky bílých, nosatých a především roztomilých trolů baví děti ve Skandinávii švédsky píšící finská spisovatelka Tove Janssonová. „Kvůli Greppovi si to chci na své výstroji nechat, protože je to neuvěřitelně milý člověk a tohle je má vzpomínka na něj a mé začátky.“
Není to Gustavssonova jediná zvláštnost. Reklamní přestávky během zápasů si zpestřuje nečekanými otázkami na spoluhráče. Co si myslí o UFO? Jaká znají zvířata na písmeno Q? Kluboví parťáci si z něj pro změnu utahují, proč si ještě nepořídil iPhone.
„Zeptejte se ho, proč ho stále nemá. Říká, že to je na něj až moc jednoduché na používání, usmál se útočník Joel Eriksson Ek, který s Gustavssonem hraje v Minnesotě i teď na mistrovství světa.
Faktem je, že týmová komunikace a skupinové chaty se tím gólmana prakticky netýkají. „Mě to nejede,“ krčil rameny po příchodu z Ottawy, když se Andrew Heydt, ředitel týmových operací Wild, snažil Gustavssona zapojit do klubového informačního programu. A když se ho ptal, zda tedy neuvažuje o změně, dostal jasnou odpověď: „Bez šance.“
A na světě byla další speciální přezdívka. „Říkáme mu Zelená bublina,“ usmíval se Eriksson Ek. „Protože přesně tohle se nám objeví na iPhonech, když Gusovi pošleme nějakou zprávu.“ Faktem je, že brankář je výborný. Dokazuje to v NHL, i na šampionátu. Dnes se o tom mohou v semifinále přesvědčit i čeští hokejisté.