Kanada se ráda chlubí, že hokej je její sport. Ano, teď už zase je a před 100 lety, když se poprvé utkala s výběrem Československa, byl ještě víc. Na olympiádě v Antverpách (24. dubna 1920) mu naložila 15:0. Ale po téměř třiceti letech od debaklu přišla první výhra a následovaly i další slavné zápasy, kdy se silný soupeř musel před Československem a později před Českem sklonit. Podívejte se na náš výběr největších bitev, je tam i jedna slavná porážka z nedávné doby. A fakta? Celkem došlo na 214 vzájemných zápasů. Národní tým jich vyhrál 97, soupeř 93.
Poprvé bez porážky
19. února 1948 ve Svatém Mořici, OH
Československo-Kanada 0:0
Dvouciferné nakládačky z 20. let byly pryč, na olympiádě ve Svatém Mořici se v tomhle zápase rozhodovalo, kdo získá zlato. Kanada měla lepší skóre, takže nakonec jí stačilo neprohrát. Tým kolem brankáře Bohuslava Modrého a Vladimíra Zábrodského měl svoji sílu, cítil, že může uspět. Ale kouč Mike Buckna naordinoval opatrnější hru. Zábrodský pak doma kouče za příliš defenzivní taktiku kritizoval. Věřil, že mohli Kanadu porazit. Takhle Československo poprvé neztratilo s velkým soupeřem zápas. Ale bylo zklamané, výhra by znamenala zlatou medaili. Takhle si odvezlo „jen“ stříbro.
První výhra a zlato
15. února 1949 ve Stockholmu, MS
Československo-Kanada 3:2 (V. Zábrodský, A. Bubník, Konopásek)
Půl roku před šampionátem zahynulo šest československých mistrů světa z roku 1948 v letadle. Reprezentační výběr dokázal pak světový turnaj ovládnou i bez svých kamarádů. Poprvé v historii zvítězil nad Kanadou, kterou na šampionátu ve Švédsku zastupoval tým Sudbury Wolves. Vyrovnaný zápas rozhodl v 57. minutě Stanislav Konopásek. Československo oplatilo Kanadě kyselý zážitek ze Svatého Mořice. Zábrodský a spol. brali zlato, stříbro měl teď soupeř. Škoda, že na silném týmu pak chtěla ukazovat sílu komunistická diktatura. Ve vykonstruovaném procesu zničila životy nevinných lidí a rozebrala i silný hokejový tým.
Totální euforie na Štvanici
15. března 1959 v Praze, MS
Československo-Kanada 5:3 (Starší 2, Volf, Potsch, Vlach)
Mistrovství světa hostilo osm měst v Československu. Domácí tým si to s Kanadou, pozdějšími mistry světa, rozdal dvakrát, nejdřív v Bratislavě padl 2:7. V Praze na Štvanici ale zabral. Z Kanady šel strach především kvůli obrovitému Alu Dewsburymu. Bylo mu 36 let, končil kariéru. Ale za sebou měl 347 zápasů v NHL, měřil na tu dobu gigantických 190 cm. Mezi menšími hráči působil jak kolos. Stejně Kanada prohrála. Národní tým bral výhru v obrovské euforii, když Miroslav Vlach poslal puk do prázdné brány. Československo bralo velkou výhrou bronz.
Dzurillova krádež
9. září 1976 v Montrealu, Kanadský pohár
Československo-Kanada 1:0 (Nový)
Kanada byla doma nadupaná, nasadila Bobbyho Orra, Phila Esposita nebo Bobbyho Clarka. Noviny psaly o novém počátku hokeje. Kanada měla všechny rozmačkat. Když měl trenér Scotty Bowman říct, co se mu na soupeři líbí, řekl, že dresy. Jenže hvězdy v základní skupině zlikvidoval brankář Vladimír Dzurilla. Bylo mu už 34 let, ale tohle byl nejlepší zápas kariéry. Fanoušci Kanady pak říkali, že v bráně stála Godzilla. Výhru trefil v 56. minutě Milan Nový. Československo postoupilo na Kanadském poháru do finále, kde pak domácí tým ve dvou zápasech urval triumf na turnaji. Jen se rozhodně nečekalo, že největším soupeřem budou Dzurilla a spol.
Slalom Jiřího Šejby
3. května 1985 v Praze, MS
Československo-Kanada 5:3 (Šejba 3, Rusnák, Lála)
Národní tým touhle výhrou usedl po osmi letech znovu na hokejový trůn. Ještě se nehrálo play off, ale poslední den turnaje byla na programu bitva Československa s Kanadou. Obě země ve finálové skupině porazily USA a Sovětský svaz. Vítězství tak znamenalo titul. Památným momentem je slalom Jiřího Šejby při vlastním oslabení, kdy si povodil kanadskou sestavu. Pardubický útočník nastřílel ve finále hattrick, byl to jeho nejlepší zápas v reprezentaci. Výhra je o to cennější, že Kanada do Prahy přivezla nadupaný výběr s Mariem Lemieuxem, Stevem Yzermanem nebo Ronem Francisem.
Zlatá Vídeň
5. května 1996 ve Vídni, MS
Česko-Kanada 4:2 (Lang 2, M. Procházka, Kučera)
Reprezentace získala po 11 letech zlato. Dlouho platil výsledek 2:2, ale 19 sekund před koncem finále překonal Curtise Josepha útočník Martin Procházka. Kanadu k titulu nedotáhnul ani hvězdný Paul Kariya, kterého několikrát vyčapal skvělý Roman Turek v brance. Tenhle zlatý triumf odstartoval žně let příštích. Titul byl uvěřitelnou náplastí na bolavou duši českých hokejových fanoušků, kteří museli v předešlých dvou letech překousnout sedmé místo v Itálii a čtvrtou příčku ve Švédsku. Výjimečnost výběru Luďka Bukače dokládá i to, že do All-Star týmu šampionátu se dostali hned čtyři jeho svěřenci: Turek, Michal Sýkora, Vejvoda a Reichel.
Největší bitka
7. května 1997 v Helsinkách, MS
Česko-Kanada 5:3 (Vůjtek 3, Procházka, Vlach)
Kanada neunesla řádění Vladimíra Vůjtka, který namistrované Javorové listy sfoukl hattrickem. Pořádali na něj hon, rozjeli bitku, kde se i ve třech vrhali na jednoho soupeře. Stalo se tak v utkání semifinálové skupiny (takovým formátem se tehdy hrálo). Zranění Vůjtka a tresty pro Langa se Šlégrem připravily Česko patrně o finále. Do rozhodujícího duelu se Švédy šli totiž notně oslabení a prohráli 0:1. Porážka je odsoudila „jen“ k zápasu o bronz. V něm Češi porazili Rusko 4:3 a z Finska tak neodjeli s prázdnou.
Nejslavnější výhra
20. února 1998 v Naganu, OH
Česko-Kanada 2:1sn (Šlégr, rozhodující nájezd Reichel)
Roy, Bourque, Gretzky, Lindros nebo Yzerman. Kanada jela do Japonska vyhrát olympiádu, poprvé mohli na akci všichni hráči z NHL. Byli jasnými favority, neměli mít konkurenci. O zlatu mělo být předem rozhodnuto. V semifinále je však zastavili Češi v čele s fenomenálním Dominikem Haškem. Při nájezdech nepustil ani gól, Robert Reichel proměnil. Nečekaný semifinálový triumf Čechy vystřelil až na samotný vrchol, když ve finále v urputném duelu přetlačili Rusy. Úžasný duel s Kanadou dodnes zůstává jedním z nejlepších v archivu českého sportu.
Bez tečky
11. září 2004 v Torontu, Světový pohár
Česko-Kanada 3:4p (Čajánek, Havlát, Eliáš)
Pouhých čtrnáct dní před startem turnaje postihla český tým tragédie. Při nehodě zahynul milovaný trenér Ivan Hlinka. První zápas byl příšerný. Prohra s Finy 0:4 a pouhých 12 střel na branku. V play off už to ale byl parádní hokej. Češi vyřadili Švédy a odletěli zničit Kanadu do Toronta. Skvělý zápas hráli Výborný s Eliášem a Havlátem. V prodloužení ale nakonec po nedůslednosti Marka Malíka rozhodl kanadský žolík Vincent Lecavalier. Kanada, která se o tři dny dřív třásla pod českým tlakem, pak ve finále porazila Finy a druhý ročník SP ovládla.
Poslední velký trumf
15. května 2005 ve Vídni, MS
Česko-Kanada 3:0 (Prospal, Ručinský, Vašíček)
Při výluce NHL se hrálo v Rakousku MS nadupané hvězdami. Tři zápasy ve skupině, tři výhry a jediný inkasovaný gól. Za Česko skvěle chytal Tomáš Vokoun, jen po velkém finále byl smutný. Přímo zdrcený. Kanaďané se chovali jako smyslu zbavení dřevorubci, kteří se snažili nesmyslným sekáním vyprovokovat české hráče. Památné je zatínání hole Ryana Smytha do nohou Jiřího Fischera. Provokacím a sprostým nadávkám však podlehl právě Vokoun, který v afektu připomněl Danymu Heatleymu smrtelnou nehodu, kterou útočník zavinil a zabil při ní svého spoluhráče Dana Snydera. Hořce pak litoval, oslavy si jako jediný vůbec neužil.