Světoběžník Šulák je zpět v reprezentaci: K NHL už se neupínám
Už něco okusil. Málokterý hráč v současném českém výběru trenéra Filipa Pešána prošel tolika soutěžemi. Libor Šulák si zkusil NHL, AHL, KHL i Extraligu. Aktuálně působí ve finském Kärpätu Oulu, což už je jeho třetí tým ve skandinávské zemi. „Ale jako druhý domov bych Finsko nenazýval. Je ale pravda, že mi tamní hokej dost sedí,“ uznal obránce na srazu národního týmu, kam se vrátil po roční pauze.
Na to, že je mu pouhých šestadvacet let, tak už hrál na dvou světových šampionátech, zahrál si v nejslavnější lize světa a jen tak mimochodem už vychovává i dva syny. Libor Šulák je nezvyklý úkaz v českém hokeji, přesto se zdá, že by mohl na nějakou dobu zakotvit alespoň v jedné zemi, ve Finsku. Sám přiznává, že návrat do NHL už v hlavě tolik nemá. „Každý by se tam chtěl vrátit, ale je špatně, pokud to máte jako jediný cíl,“ otevřeně popsal Šulák.
Po roční pauze se vracíte do reprezentace. Jste natěšený?
„Hodně. Jsem moc rád, že se to konečně povedlo, protože předchozí nominaci jsem musel odmítnout, kvůli onemocnění covidem. Velmi se těším na zápasy.“
Máte za sebou i dva starty na světovém šampionátu. Řadíte nyní sám sebe spíše mezi zkušenější borce, nebo je pro vás reprezentace pořád něco poměrně nového?
„Ne, mezi zkušené hráče bych se nezařadil. Cítím, že je třeba hrát pořád jako dříve. Co je možná jiné je pocit, že do utkání jdu s trochu jiným nastavením, protože už jsem něco odehrál. Že už není třeba být tolik nervózní. Ale v zápasech svou roli neřešíte. Zkrátka hrajete a nezamýšlíte se nad tím.“
Na čelo pořád máme
Pojďme k vašemu finskému angažmá. Kärpätu se teď moc nevede.
„Upřímně, tolik jsem se ani na naše postavení nekoukal, ale myslím, že když se nám teď povede nějaká bodová šňůra, tak jsme schopní se znovu dotáhnout na přední příčky. O tohle strach nemám.“
A co osobní spokojenost?
„Problém byl v tom, že jsem se dlouho pořádně nerozjel. Hlavní je, jak je sezona rozhozená kvůli pandemii. Liga byla přerušená. Měsíc jsme hráli, pak zase měsíc ne. Bylo to takové náročné, protože jsme měsíc pouze trénovali a nehráli zápasy. Tudíž je třeba hodně zápasů dohrávat. Čili nejdřív tohle a potom jsem chytnul covid, takže trvalo, než jsem se do toho dostal. Ale teď už získávám pocit, že se do toho poměrně dostávám.“
Ve Finsku působíte už ve třetím celku, udělal jste si tam jméno. Čím vám tamní hokej tak sedí?
„Zápasy se hrají hodně nahoru a dolů, hodně se bruslí. Vlastně, celé je to postavené na bruslení. Fini jsou také velmi zarputilí, jediný souboj se nevynechá. Tenhle styl mi vyhovuje.“
Můžete porovnávat, hrál jste i v Rusku, v zámoří, nebo v Česku. Lze trochu pateticky říct, že je Finsko takovým vaším druhým hokejovým domovem?
„Je pravda, že ve Finsku jsem odehrál největší část té povedené dospělé kariéry. Dařilo se mi tady, sedí mi to. Udělal jsem tam takový ten hokejový přechod. Uvidíme, co se z toho vyvrbí na další sezonu. Ale nevím, jestli lze říct, že je to můj druhý domov. Asi bych to tak nenazval.“
Je v Kärpätu jiná vaše role v týmu, než tomu bylo v předchozích finských štacích?
„Nemyslím si. Podle mě je ta role pořád stejná. I v Lahti i v KooKoo mi to sedlo suprově, udělal jsem si pozici. Je obrovská škoda, že se to v KooKoo loni nedohrálo, protože tam jsme měli skvělý tým a měli jsme našlápnuto. A i teď v Oulu máme hodně šikovných hráčů, takže ta moje role se moc nezměnila. Necítím rozdíl.“
Plexisklo je nezvyk
Co soustředěnost na hokej v téhle zvláštní době? Nemáte s tím problém?
„Ne, to ne. My máme naštěstí v Oulu vesměs všechno otevřené. Jde si zajít na kafe, nebo do restaurace. Neměli bychom chodit někam večer, což je jasné. Je to o zodpovědnosti, protože když se nakazíte, tak jde celý tým do karantény. Samozřejmě vím od rodiny v Čechách, že je vše zavřené, ale my máme kliku, že nárůsty ve Finsku nejsou takové.“
To vám dost závidím.
„To vám věřím.“ (usměje se)
V tamní lize je také třeba nastupovat s celoobličejovým plexisklem. Neříkáte si občas, sakra, vždyť s tím vlastně nejde dost dobře hrát?
„Takhle člověk přemýšlet nesmí. Když si to budete říkat, tak vám to bude překážet, ale musíte se od toho oprostit. Je to ale velký rozdíl oproti kratšímu plexi. Ale nedá se nic dělat, musí s tím hrát všichni. Je to hodně rozdílné, v životě jsem s tím nehrál. Mám za to, že s tím hrají jen na amerických univerzitách. Bohužel si myslím, že to u nás bude až do konce sezony.“
Co plány do budoucna? Máte za sebou i 6 zápasů v NHL. Je návrat do zámoří ještě cíl?
„Nemám to tak v hlavě nastavené, neupínám se k tomu. Snažím se ročník dokončit tam, kde jsem a co se z toho vyvine na konci, to se uvidí. Říkat teď něco takového je hrozně předčasné. Každý by se do NHL chtěl vrátit, ale když se na to upnete, tak to není dobře. Snažím se jít spíše moment od momentu.“
Angažmá Libora Šuláka v posledních třech letech:
Detroit (NHL) 6 zápasů, 0 bodů
Grand Rapids (AHL) 61 zápasů, 14 bodů
Čerepovec (KHL) 19 zápasů, 2 body
KooKoo (Liiga) 31 zápasů, 16 bodů
Kärpät (Liiga) 21 zápasů, 6 bodů
Poslední zápas v reprezentaci: 9. února 2020 proti Rusku
