Kulich o kauze s MS a Prospalovi: Chápu ho. Co říká na to, že nejel? Dudáčka poslechl

Před květnovým mistrovstvím světa se jméno Jiří Kulich hodně skloňovalo a řešilo, aniž by jeho majitel měl šanci do děje zasáhnout. Vedení národního týmu pracovalo na útočníkově účasti na šampionátu, jenže Buffalo bylo proti a svůj klenot poslalo na farmu do Rochesteru hrát play off AHL. Jeden z jeho trenérů Václav Prospal vysvětlil, proč je to pro Kulichův vývoj lepší. U šéfů reprezentace to přineslo kroucení hlavou, našel však i zastání. Nadaný střelec se vůbec poprvé k případu vrací a přináší svůj pohled.

Máte po první téměř celé sezoně v NHL, dohromady 62 zápasů z 82. Váš hlavní dojem?
„Začátek byl těžký. V Buffalu jsem byl nejdřív hráč navíc, pak jsem hrál-nehrál, následovala farma. Ale ta mi pomohla, zavolali mě nahoru, kde jsem se usadil ve třetí lajně. Pak jsem chvíli stál kvůli tříslům, zároveň mě to dostalo do první lajny, kde už jsem zůstal až do konce sezony.“

To se málokdy stane, získat díky bolavým tříslům první formaci…
„Jo, jo. Po vyléčení jsem se nějakým způsobem dostal do první lajny a nechali mě v ní.“

Musel to být dlouhodobý plán, ne?
„Je fakt, že centři se v prvním útoku dost střídali a hledalo se nejlepší řešení. Věřím, že si to snad sedlo se mnou a něčím jsem jí přispěl. V příští sezoně to ovšem budu muset potvrzovat.“

Každopádně vše se vyvíjí správným směrem, souhlasíte? Mít v jednadvaceti letech střed elitního útoku NHL je pecka. Jak pracujete v tak mladém věku s velkými tlaky a očekáváními, která jsou s rolí lídra spojená?
„Věřím tomu, že vše jde tak, jak má. A ohledně tlaku… Upřímně, nejhorší období jsem zažil úplně na začátku v Rochesteru. První dva měsíce byly strašné.“

V čem hlavně?
„Po mentální stránce. Moc se mi nedařilo, musel jsem si zvyknout na jiný hokej, pochyboval jsem o sobě. Jsem považovaný za střelce, mým úkolem je dávat góly a já měl čtyři za dva měsíce. Těžký období…“

Kdy se to otočilo?