Misi zvládl. Hokejový brankář Ondřej Kacetl ve 34 letech úspěšně debutoval za národní tým. Důležitými zákroky v druhé polovině duelu se Švédy přispěl k prvnímu vítězství (4:2) v nové reprezentační sezoně. Úkol o to náročnější, že soupeř ze severu na Oceláře z Třince za celou první třetinu vyslal jedinou ránu. „Byl jsem jako fanoušek na tribuně,“ smál se gólman, než se spustil švédský vítr.
Zkušeností má na rozdávání, není více výmluvných důkazů než čtyři poháry za triumf v nejvyšší české soutěži. A přece se Ondřej Kacetl dočkal nové výzvy. „Snažil jsem se držet stylu, kterým chytám v extralize,“ popsal protřelý gólman po premiéře v národním týmu.
Jak jste zvládl zápas, který jste odstartoval jediným zákrokem za dvacet minut?
„I kdyby to tak nebylo, zápas bude těžký, protože byl prvním v národním týmu. Kluci mi pomohli. První třetinu jsme odehráli krásně, díval jsem se jako fanoušek na tribuně. Od druhé části už to Švédové roztočili. Takový je úděl brankáře. Pamatuji si na Dostyho (Dostála), který ve finále mistrovství světa taky moc práce neměl, pak vytáhl perfektní zákroky. Koncentrace musí být celý zápas, potřebujete se soustředit na každý puk.“
Pomohl rychlý náskok 3:0 i vám?
„Určitě se pak chytá líp, bylo to fajn, ale musel jsem se pořád koncentrovat. Ale rozhodně tři góly pomohly.“
Nepřepadávala vás nervozita?
„Samozřejmě trochu byla, nebudu lhát, ale snažil jsem se na ni nemyslet a chytat, jako kdyby šlo o zápas extraligy. Můžu se ohlédnout, že výkon byl super.“
Mluvíte o lize, ale rozdíl jste na mezinárodní scéně vnímat musel.
„Ano, byl velký. Všechno je rychlejší, hráči chtějí být na puku. Náš styl je takový, že se snažíme kotouč dostat rychle od hokejek, tady spíš naopak. Pro gólmana je těžší hlavně clonění před brankou, v čemž byli Švédi dobří. Naznačili střelu, zase se pohybem utrhli, celý zápas jsem hledal puky, které jsem neviděl. Některé pochytali kluci za mě.“
Musel jste si je připravit? Přece jen s většinou spoluhráčů jste hrál poprvé.
„Snažil jsem se držet stylu, kterým chytám v extralize a který mě zdobí, což je křičení na hráče, pomoc v komunikaci. Aby věděli, jestli mají čas, nebo naopak protivníka na sobě. Myslím si, že jsou za to rádi, zatím jsem neslyšel nikoho, komu by takový styl vadil.“
Rozpomenul jste se na play off formu, kterou jste zmiňoval před zápasem?
„Těžko říct, to ať posoudí někdo jiný. Nechal jsem v brance všechno, škoda dvou gólů, hlavně toho prvního. Počítá se vítězství, za které jsem strašně rád.“
Vychutnal jste si fandění publika?
„V zápase si atmosféru nedokážu moc užívat. Samozřejmě byla výborná, o komerční přestávce jsem se trošku podíval, ale jinak jsem se soustředil na zápas. Moc se nevěnuji okolí. Když se hrálo se Spartou sedmé semifinále, byla také skvělá atmosféra, ale já jsem si ji neužil.“
