Zelenka: S riskováním jsem skončil
Na ten osudový okamžik už nikdy nezapomene. Přesně před osmi lety, 22. února 2001, přišel o hokejovou kariéru. Brutální faul jej poslal na vozík. S těžkým osudem se Tomáš Zelenka dlouho rval.
Aby nakonec vyhrál. Stal se úspěšným trenérem, oženil se a loni na podzim se navíc mohl všem pochlubit coby šťastný otec. „Jsem teď hodně vytížený člověk,“ usmívá se.
A skutečně se nenudí. Zkombinovat rodinu se sledge hokejem totiž není vždy snadné. Poslední týdny a měsíce jsou doslova hektické. Loni dovedl jako trenér národní tým do elitní skupiny mistrovství světa ve sledge hokeji a v květnu se tak ukáže mezi elitou před domácím publikem. Šampionát se uskuteční v Ostravě. „Je s tím hodně práce. Ale nikdy by mě nenapadlo, že jí bude tolik,“ říká třiatřicetiletý bývalý útočník.
Chcete říci, že jste šokovaný, jaké kvantum starostí to obnáší?
„Abych řekl pravdu, tak šokovaný jsem. Když jsem hrál hokej, o organizační věci jsem se nikdy nestaral. To mě vůbec nezajímalo. Já jsem si na ledě hobloval tu svoji pravou fošnu, a to bylo vlastně jediné, co jsem přes den dělal. Nikdy jsem nevěděl, kolik je v souvislosti s hokejem administrativy a byrokracie. Poznal jsem to až teď a někdy se nestačím divit.“ (usměje se)
Dát dohromady mistrovství světa není žádná legrace. Tím spíš, když se téměř na poslední chvíli mění místo konání akce. Proč jste přesunuli turnaj z nové arény v Karlových Varech do Ostravy?
„My jsme byli moc rádi, že Vary o pořádání stály. Zpočátku bylo téhle myšlence otevřít novou halu právě šampionátem ve sledge hokeji všechno nakloněno. Jenomže znáte to. Vždycky, když to vypadá moc dobře, tak se něco pokazí. A to se stalo i v tomto případě. Všichni známe problémy stavebních firem, a když v tom hraje roli spousta jiných faktorů... Abych to zkrátil. Nebylo jasné, zda halu stihnou zkolaudovat a předat v termínu. Museli jsme tedy vycouvat, bylo to velké riziko.“
A jak jste se dostali do Ostravy?
„Loni, na konci října během soustředění sledge hokejistů právě v Ostravě, jsme se o tom zmínili. A měli jsme velké štěstí, že u toho zrovna seděli lidi, kteří mají k hokeji docela blízko a teď i ke sledge hokeji. Během asi čtvrt hodiny padlo rozhodnutí šampionát přesunout do Ostravy-Poruby. Oni dostáli svému slovu a do konce roku spunktovali nezbytné věci, které s tím vším souvisely. Turnaj začne těsně po hokejovém šampionátu ve Švýcarsku a vypadá to, že to bude veliký.“
Šampionát je dost riskantní podnik, nemyslíte?
„Není to snadné, ale nikdy by mě ani nenapadlo, že by se to nestačilo udělal. Myslím si, že zvlášť Češi jsou schopní si poradit s menšími i velkými problémy. Oproti jiným národům jsme takoví, že to nezabalíme. Někdo by odstoupil, ale Češi mají rádi výzvy.“
| TOMÁŠ ZELENKA |
| - Narodil se 20. listopadu 1975 v Litvínově. - Jako útočník hrál za Litvínov (1981-95), Old Grizzlys – IHL (1995/96), Děčín (1996/97), Třebíč (1997-01). - Kariéru musel předčasně ukončit kvůli zranění. 22. února 2001. V prvoligovém zápase Třebíč-Jihlava jej zezadu brutálně fauloval bek Marian Morava a poškodil mu páteř. Po sérii náročných operací skončil na vozíčku. - V současnosti se naplno věnuje sledge hokeji, šéfuje české lize a vede národní tým. - V roce 2007 na ME dovedl český výběr k historicky prvním medailím (stříbro). - Loni dosáhl dalšího úspěchu, když s národním týmem postoupil do elitní divize A mistrovství světa. V květnu na MS v Ostravě bude bojovat o postup na paralympiádu ve Vancouveru 2010. - Je ženatý, s manželkou Radkou v říjnu 2008 oslavili narození dcery Kláry. |
„Sledge hokej mě před dvěma roky začal opravdu bavit. A je to čím dál tím víc intenzivní. Máme skvělou partu a teď se dostavily i úspěchy. Postoupili jsme do elitní skupiny. A to je hnací motor, abychom to zase posunuli dál.“
Předpokládám, že dalším krokem je postup z „domácího“ šampionátu na paralympiádu ve Vancouveru 2010. Mám pravdu?
„To jsem samozřejmě nechtěl zmiňovat. (směje se) Ale to je ten další krok v naší pětiletce. Napadá mě ta nejlepší asociace, kterou bych mohl požít. Legendární síťový graf z Básníků: auto, dovolená, svatba. My to tak máme nastavené, a zatím to vychází. Kdyby to skončilo paralympiádou, byla by to nádhera.“
Několikrát jste prohlásil, jak moc vás to na led táhne. Existuje šance, že byste si zahrál alespoň sledge hokej?
„Fyzičku na to mám a navíc se sledge hokej dá hrát minimálně do 45 let, takže dveře jsou pro mě pořád otevřené. Potřebovalo by to ale doladit jeden detail. Aby Syková a spol. rozhýbaly kmenové buňky. Aby vzaly ty správné, daly je na to správné místo a ty by pak udělaly tu dobrou práci. Vrátili tělu pohyb, život. Ale pozor, pozor, to by asi neskončilo u sledge hokeje.“ (směje se)
Právě profesorka Syková patří mezi kapacity v oblasti výzkumu a aplikace kmenových buněk. Chystáte se podstoupit léčebnou kúru?
„Ne, ne, oni se zaměřují a aplikují buňky jen čerstvě zraněným. Není to totiž vůbec jednoduché. (zamyslí se) Neznám úplně detaily a kritéria, zase tak moc to nesleduju. Asi bych se do toho až moc dostal a začal bych tím žít.“
Ale to je přece naděje.
„Až to bude jisté, že kmenové buňky fungují, určitě se to objeví na veřejnosti a všichni se o tom dozvíme. To je totiž na Nobelovu cenu! Je ale fakt, že jsem začátkem roku slyšel informaci, že v Americe povolili aplikování a výzkum kmenových buněk přímo na lidech. Tak se třeba dočkáme už velmi brzy.“
Odletěl byste kvůli tomu do zámoří?
„Jako že bych byl pokusný králík? Asi bych to zvažoval. Občas to konzultuju s mými fyzioterapeuty, ale oni mi říkali: ´Nechoď první, počkej, až budou výsledky.´ (odmlčí se) Každopádně věřím, že na něco přijdou.“
Svého snu se tedy nevzdáváte?
„Světlo tam určitě je. Nepřestalo svítit. Jen doufám, že ten tunel je krátkej.“
Jeden ze snů se vám ale už splnil. V říjnu loňského roku se vám narodila dcera Klárka. Bylo to pro vás velké překvapení?
(směje se) „Není co tajit. My jsme to s Radkou (manželkou) měli složitější, protože jsem na vozíku. Nebylo to tedy o momentu překvapení, jako spíš o stresu a čekání, jak se to všechno vyvine. Při umělém oplodnění víte, co se má stát. A čekáte tak na okamžik, kdy je možné, aby si manželka udělala těhotenský test. Řeknou vám, počkejte deset dnů, a právě těch deset dnů prožíváte ten stres. Teď je to přesně rok, co to bylo potvrzené. Samozřejmě si pamatuju, jak jsme byli na ultrazvuku a viděl jsem fotku s malou černou tečku. To je teď Klára.“
Tak schválně, vyzkouším si vás. Co bylo za den, když se dcerka narodila?
(rozesměje se) „Jé, myslím, že to byla středa. Nevím, možná i víkend?“ (Manželka se do hovoru vloží: Klára se narodila přesně na termín. Chodili jsme na vyšetření ve středu a ona se narodila ve středu. 8. října. Do porodnice jsem přijela sedmého a tam mě ujistili, že se narodí až o den později. A měli pravdu)
Vy snad máte naplánované podle síťového grafu úplně všechno.
„To jo, až jí vyroste první zoubek, bude to každopádně středa.“ (směje se)
A jméno Klára jste také vybrali cíleně?
„Ne, nemá to žádnou souvislost s našimi předky, babičkami, maminkami. A já se do těchhle věcí ani nepouštím, je to čistě na manželce. Radka řekla a bylo to. Kdyby to byl ale kluk, uhádal bych asi Tomáše.“
Život se vám po narození potomka určitě změnil. Už se jste si jistý v roli otce?
„Nevím. Trochu to na mě doléhá, že je v rodině třetí člověk a že se o něj musíme postarat. Určitě ale přijde čas, kdy to bude opravdu silné. Až ji třeba povedu do školky, půjdu na rodičovskou schůzku, nebo až bude chtít poradit. (přemýšlí) Ale něco se změnilo, už bych tolik neriskoval s investicemi.“
A byl jste velký riskér?
„Já jsem byl z burzy cenných papírů opravdu učarovaný. Bohužel teď ale nemám tolik času, sledge hokej mě moc vytěžuje. Když chcete být investor, musíte to pořádně sledovat.“
A to je možná dobře, že jste vytížený a narodila se vám dcera. Makléř nebo investor v současnosti nepatří mezi nejklidnější povolání.
„No jo, je krize. Ti, co vydělali od roku 2000, kdy všechno rostlo a bublina se nafukovala, prakticky o všechny zisky přišli. Na druhou stranu právě nyní je vhodná doba k nákupu akcií, které jsou podhodnocené.“
Dobrá, tak po kterých titulech byste se vrhnul?
„Asi po těch standardních, jako jsou ČEZ, Komerční banka. I když, je to těžké. Já bych asi svoje portfolio rozšířil, abych snížil riziko. Jak říkám, už bych tolik neriskoval.“
Co dnes dělá Morava? |
