Dravecký v Třinci zaskakuje v defenzivě: Obranu se učím od syna | iSport.cz
Květoslav Šimek
24. března 2019 • 04:30

Dravecký v Třinci zaskakuje v defenzivě: Obranu se učím od syna

TOP VIDEA
Berdych vysvětlil konec kariéry: Jednoho dne jsem se probudil a touha se trápit byla pryč Berdych vysvětlil konec kariéry: Jednoho dne jsem se probudil a touha se trápit byla pryč
iSport podcast: Reprezentace je závislá na Slavii. Ale Šilhavý týmu dokázal dát nadšení iSport podcast: Reprezentace je závislá na Slavii. Ale Šilhavý týmu dokázal dát nadšení
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nikdy dřív v obraně nehrál. Ani v mládežnických kategoriích. Třinecký útočník Vladimír Dravecký (33) přesto už několikrát zadní řady Ocelářů vyztužil. V obraně hrál na konci základní části a teď poprvé i v play off . Druhé čtvrtfinále Generali play off Tipsport extraligy proti Vítkovicím odehrál vzadu takřka celé a pomohl k výhře s nulou (3:0). „V dnešním hokeji musíte umět všechno,“ konstatoval lakonicky. Třinec v sérii vede 2:0, v neděli se pokračuje v Ostravě (15.00).



Spoluhráč Vladimír Svačina o jeho záskoku v obraně mluvil v superlativech. „Hotový Paul Coffey.“ Přirovnání k legendárnímu bekovi, který čtyřikrát vyhrál Stanley Cup a  třikrát Kanadský pohár, se slovenský útočník jenom zasmál. „Tak to díky, Sváčo!“ reagoval Vladimír Dravecký. „Jsem za takovou pochvalu rád, není to jednoduché. Hlavní je, že vyhráváme, to je nejdůležitější.“

V obraně už jste za zraněné spoluhráče zaskakoval několikrát, čím jste si to vysloužil?
„Nevím, ale jak už jsem říkal dřív, kam mě trenér pošle, tam budu hrát. V  dnešním hokeji musí umět každý všechno, když má být mužstvo úspěšné, je to potřeba. Je jedno, jestli jste útočník nebo obránce, musíte umět zvládat všechno. Takový je dnes i trend.“

Přitom jste v obraně ani v mládežnických kategoriích nikdy nehrál…
„Vždycky jsem byl útočník. Ale můj syn hraje v obraně, tak jsem to možná odkoukal od něho. (usmívá se) On byl sice taky nejdřív útočník, ale najednou se rozhodl, že chce být ofenzivním obráncem, že ho to baví. Tak je třeba ho podpořit.“

Liberec - Mladá Boleslav: Místo chytání byl Růžička sám chycen

Proti Vítkovicím jste zaskočil za Martina Gernáta, který je vysoký, samá ruka, samá noha, má ohromný dosah dlouhou hokejkou. Vy jste úplně jiný typ, jaké to je hrát právě místo něj?
„Že je typologicky úplně jiný, to jsem až tak neřešil, chtěl jsem jenom pomoct. Všeobecně to není lehké. V obraně je to o jiném tempu, jiném silovém provedení. Martina je škoda, je výborný obránce, škoda že se zranil. Uvidíme, jak to s ním bude.“

Na co je třeba si dát největší pozor? Co se musí v hlavě přehodit jako první, když jde člověk během zápasu z útoku do obrany?
„Přebírání hráčů ve třetině a kolem brankoviště. V rozehrávce to mám naopak možná někdy jednodušší, protože jsem na ni z útoku zvyklý. Ale každé mužstvo hraje systémově jinak, jinak napadá. Je třeba si na to dávat pozor.“

Dopředu vás to netáhne? Nezapomínáte se, že jste v obraně?
„Sem tam se mi stalo, že jsem se utrhnul a snažil se hned podpořit útok, ale pořád mi v hlavě něco blikalo, pozor – jsi obránce. Musel jsem si v hlavě ten mindset úkolů přepnout a brát věci jinak, než když hraju v útoku.“

Třinec - Vítkovice: Nepokrytý Polanský pohodlně trefil odkrytou branku, 3:0

Kolikrát jsou slyšet nářky útočníků, že nedostávají z obrany puky do jízdy pro ideální založení útoků. Dokážete se teď víc vžít do rolí obránců, že ne vždy je to tak jednoduché, jak se třeba zdá?
„Jo, teď už to můžu potvrdit. (usmívá se) Není to jednoduché. Někdy si situace přímo vyžaduje jednoduché řešení, když jste napadaný silným forčekinkem soupeře, nesmíte se s tím vzadu nějak srát a v prvé řadě je třeba věci řešit jednoduše.“

Musíte být v obraně i víc zodpovědný?
„Trochu ano. Samozřejmě i útočník musí být zodpovědný, ale obránce už je poslední článek před brankářem, takže se snažím hrát jednoduše. Zbytečně nekazit, aby nevznikly vzadu problémy.“

Viktor Ujčík kdysi říkal, že by v obraně hrát nemohl, protože by se bál jet čelem v rychlosti k zadnímu mantinelu a čekat náraz napadajícího soupeře. S tím nemáte problém?
„Já hraju i do těla, docela fyzicky, nebojím se toho. S tímto jsem nikdy problémy neměl, patří to k hokeji. Obzvlášť v play off, kde to je všechno ještě rychlejší a ostřejší.“

Jan Peterek pro změnu tvrdil, že by v obraně mohl hrát jen pravého beka, protože doleva neumí „obranářský půlobrat“. Vy nemáte s obraty problémy?
„Já tohle zatím moc nepocítil. Byly někdy momenty, kdy jsem se na  pohyb musel fakt soustředit, ale myslím, že ani s  bruslením pozadu problém nemám. Nevím, možná jsem dozadu bruslil víc než Honza Peterek, když jsem byl mladší. (usmívá se) Nemám s tím problém.“

Kdo by kromě vás mohl z třineckých útočníků v obraně ještě zaskočit?
„Činel (Cienciala) i  Áda (Adamský) by v  klidu mohli, stejně tak Tomáš Marcinko nebo Petr Vrána. Bránících univerzálů máme víc. Tihle kluci hrají parádně i oslabení, jsou dozadu výborní, umí hru přečíst. Volba padla na  mě, tak se to snažím dělat co nejlépe.“

Říkal jste, že kam vás trenér postaví, tam budete hrát. Do branky byste si troufnul?
(zasměje se) „Tak... kdyby mě tam trenér dal, tak půjdu i do branky. Na  konci sezony jsem se v mladších kategoriích, když už se nehrály ligové zápasy, sem tam i do brankářské výstroje oblékl. Tak uvidíme, jestli to bude potřeba. Ve Slovanu Bratislava byl nedávno jako druhý gólman připravený americký útočník Casey Bailey. Vidíte, že stát se může cokoliv. Není to moc obvyklé, ale když si to situace vyžaduje…“

Budete hrát v obraně i dál? Nebo naskočí někdo z frýdecko-místecké farmy?
„Uvidíme, s jakými plány a  taktikou trenéři přijdou. Tak nebo tak, máme i v Ostravě jediný cíl – každý zápas vyhrát. Čekám parádní publikum, bude to velmi dobrý hokej.“

Třinec - Vítkovice: Bartošák neskutečně pokryl všechny čtyři dorážky

Kdo také zaskakoval v jiné roli

Zdeněk Pavelek, Vítkovice 2000/01
V play off 2001 měly Vítkovice zadní řady rozbité a trenér Alois Hadamczik ve čtvrtfinále s Pardubicemi ukázal právě na poctivého dříče z útoku. „Nejhorší je asi bruslení dozadu, je důležité vědět kam jet, neztrácet přehled a být přitom ještě dostatečně důrazný,“ upozorňoval spoluhráče obránce Radek Philipp. „Zdeněk je dost zkušený, zvládl to úplně s přehledem.“ Možná i proto pak Pavelek v nižších soutěžích v obraně bez problémů hrával. „V obraně musí mít hráč trochu jiný pohyb a taky musíte být zodpovědnější.“ Z Pavelkova záskoku v obraně byl v roce 2001 bronz pro Vítkovice a zajímavostí je, že na vlastní kůži ho zažili hned tři současní televizní experti David Pospíšil, Martin Procházka i David Moravec.

Otakar Janecký, Pardubice 2002/03
Ve třetím semifinále 2003 v Třinci naskočil kreativní pardubický útočník v obranné dvojici s Petrem Čáslavou. Místo zraněného Libora Zábranského. Novinka to pro zkušeného matadora nebyla, na beku už si dřív párkrát zahrál. „Trenér mi říkal, ať se hlavně nesnažím moc vymýšlet,“ popisoval Janecký instrukce Miloše Říhy. „Říkal jsem mu, aby nestál a bruslil. Obránce má úplně jiný pohyb. A ať se drží více před Čáslavou,“ potvrdil Říha. Janecký přiznal, že musel zapomenout na hrátky s pukem. „Musel jsem si hledět více hráče než puku. V play off už jde o hodně, netlačil jsem se dopředu. Chceme získat titul a každá sebemenší chyba se může počítat.“ Sen o titulu tehdy Janeckému nevyšel. Třinec sice Pardubice vyřadily, ale ve finále padly se Slavií 3:4 na zápasy.

Tomáš Rolinek, mistrovství světa 2009
Na mistrovství světa ve Švýcarsku se proti Slovensku (8:0) zranil Michal Barinka a trenér Vladimír Růžička poslal do obrany útočníka Tomáše Rolinka. „Obavy jsem neměl, nebylo to pro mě až tak těžké,“ líčil reprezentační kapitán. Na beku hrál poprvé. „Není to zas tak těžké, pokud hráč umí bruslit popředu, pozadu, tak se to dá. Řekl jsem si, že nebudu vymýšlet, nebudu moc jezdit dopředu, hrál jsem jednoduše. Od modré jsem dokonce i dvakrát vystřelil, ale moje střely málem k brance ani nedolétly...“ Rolinek později přiznal, že by si rád i zachytal. „Když byla v mládežnických týmech šance, tak jsem se do branky cpal. Mám i výstroj, ve Žďáru jsem při vánočních sranda zápasech chytal. Kdyby se zranili oba gólmani, klidně bych to dochytal.“

Marek Trončinský, Pardubice 2017/18
Opačný případ, z obrany do útoku. Trončinský platí za jednoho z nejtechničtějších beků v extralize, ofenzivní výlety má rád, moc tedy nepřekvapilo, když za Pardubice hrál v útoku. „Řekli mi to před zápasem, tak jsem doufal, že nebudu někde uklizený ve čtvrté lajně,“ žertoval. „To bych si moc nezahrál… Ale bylo to fajn a snadné, hrát vpředu není nic komplikovaného. Nechci říct, že tam není co zkazit, ale pořád za mnou jsou dva beci, takže si člověk může dovolit víc.“ Trončinský neměl s adaptací velké problémy i proto, že až do dorostu v útoku hrával. „Tak nějak tuším, co se od toho očekává. Snažil jsem se nějak extra nepropadnout, nekomplikoval jsem si to. Ale naši obránci mi to měli líp dávat, to je jasné.“

Michal Trávníček, Litvínov 2018/19
Když Litvínov přišel o Karla Kubáta (odchod do KHL) a na marodce bylo několik beků, nastoupil kapitán do obrany. Poprvé proti Třinci (0:2), byla z toho první prohra Chemiků v ročníku po šesti výhrách v řadě. Trávníček pak odehrál v obraně několik dalších zápasů. „Byl to trochu nezvyk, ale nakonec to šlo,“ přiznal. „Máme zraněné kluky a bylo to potřeba nějak poskládat. Díru na beku zalepím, nemám s tím problém. Přiznám se ale, že ze začátku jsem se trošku hledal.“ O záskoku v obraně věděl dopředu, připravoval se. „Hokej se hraje na obou koncích hřiště, byl to trochu nezvyk, ale musel jsem to zvládnout. Nic nevymýšlet a dávat to rychle od hole.“

Vladimír Svačina z Třince.
Vladimír Svačina z Třince.

 


Články odjinud