Celkem přes hlavu přetáhl dres Sparty do 287 mistráků. Osm let působil Jan Piskáček v klubu z metropole, dokonce byl jeho kapitánem. Teď bude zkušený obránce krotit pražské ofenzivní hvězdy v extraligovém semifinále. „Těším se na to! Hrát proti takovému velkoklubu play off, to musí bavit každého. S motivací fakt nikdo problém mít nebude,“ říká v rozhovoru pro iSport.cz jeden z klíčových beků Motoru. První utkání je na programu v neděli od 14.30.
Do Sparty přišel, když mu bylo třiadvacet let. Odcházel o osm sezon později, o poznání zkušenější. Teď se Jan Piskáček poprvé v kariéře postaví proti rudému esku v play off. Na sobě bude mít dres Českých Budějovic, do kterých před sezonou z Prahy přesídlil. I proti kamarádům chce hrát stejným stylem jako ve čtvrtfinále. Nekompromisně, včetně slovních popíchnutí. „Je to play off. Je tvrdé, bolí. Řekl bych jenom to, že v podvědomí soupeře být musíte,“ usmívá se dvaatřicetiletý obránce.
Těžko začít jinak než otázkou, jak moc jste natěšený na start semifinále se Spartou? Pro vás jistě velmi speciální soupeř.
„Těšíme se celý tým, není to jen o mně. Dokázali jsme si, že můžeme hrát s každým. Dařilo se nám to celou sezonu. Teď ve čtvrtfinále s Pardubicemi se to jenom potvrdilo. Už se nemůžeme dočkat, až to začne. Bude to náročné, ale těšíme se. Samozřejmě i já. Mám ve Spartě pořád spoustu kamarádů, teď jsem ale někde jinde. Takhle to chodí. Musím odvést to nejlepší pro Motor, což taky udělám.“
Že dovedete hrát s každým, jste potvrdili v sezoně i výsledky proti Spartě, kterou jste třikrát porazili. Může být tohle pozitivní prvek pro psychiku? Vědomí, že na favorita opravdu máte.
„Rozhodně je to lepší, než kdybychom s nimi čtyřikrát prohráli. (směje se) Přesně jak říkáte, pro hlavu je to fajn, ale play off je nová soutěž. Teď je to 0:0, potřebujeme čtyři výhry. Nikdo vám nedokáže říct, jak to dopadne. Tohle je na sportu hezké.“
Vy jste v rudém dresu odehrál celých osm sezon. Stal se z vás za tu dobu velký sparťan?
„Řeknu vám, že tohle je teda před startem série hodně těžká otázka. (směje se) Jak bych to řekl... Zažil jsem v Praze super období své kariéry, potkal jsem spoustu skvělých lidí. Vzpomínám na to dobře, ale úplně upřímně nemůžu říct, že bych byl nadosmrti sparťanem. Budu na ten klub vzpomínat vždycky v dobrém.“
Exsparťané v dresu Motoru |
|
| Lukáš Pech | 456 zápasů |
| Jan Piskáček | 287 zápasů |
| Michal Vondrka | 15 zápasů |
| Daniel Voženílek | 8 zápasů |
Nebudete mít vzpomínky ale navždy spojené i s velkými očekáváními úspěchu, který nepřišel?
„Tak to ve sportovním životě bohužel občas chodí. V žádné smlouvě dopředu nestojí, že bude na čtyři roky a během té doby vyhrajete dva tituly. Takovou bych mimochodem podepsal hned a peníze vůbec neřešil. (rozesměje se) Jak říkám, tohle je na sportu krásné i zlé zároveň. Že nikdy nevíte, jak to dopadne. Každý rok máte touhu vyhrát. Když to pořád nepřichází, je to samozřejmě frustrující. Očekávání byla ve Spartě vždycky. Až na pár sezon, kdy to fakt nevyšlo, se nám aspoň nějaké dílčí věci povedly. Skončili jsme jednou třetí, jednou druzí. Zahráli jsme si finále Ligy mistrů. Vzpomínek mám mraky, ale ten titul samozřejmě chybí.“
Jednu sezonu jste dokonce na dresu nosil kapitánské céčko. Jak velké pro vás bylo překvapením?
„Hodně velké. Kouč Uwe Krupp za mnou přišel a nabídl mi to. Bylo to v době, kdy se v médiích hodně řešili naši útočníci. Říkal, že nechce žádného forvarda, aby ho to nesvázalo a nedostal se tímhle ještě pod tlak. Kluci v týmu souhlasili, já to přijal moc rád. Byla to pro mě odměna za práci. Byl jsem šťastný, na druhou stranu sezona vydařená nebyla.“
Ve dvojici s Lukášem Pechem máte v dresu Sparty odehráno skoro 750 zápasů. To musíte mít na prémiích v kabině na nástěnce vypsaný pořádný ranec, ne?
„Uvidíme, jak moc velký ranec to nakonec bude! Fakt se všichni hrozně těšíme. Hrát proti takovému velkoklubu semifinále play off, to musí bavit každého. S motivací fakt nikdo problém mít nebude.“
Co říkáte na výkony Lukáše Pecha, který v osmatřiceti letech bodově vyrovnal nejlepší sezonu kariéry?
„Neskutečný, opravdu smekám. Když se podíváte na jeho posledních deset let v extralize, on neměl jedinou špatnou sezonu. Pořád ukazuje, jak skvělý je hráč, jaký má přístup k hokeji, jak ho to pořád baví. Patří k nejlepším hráčům extraligy.“
Leckoho překvapilo, jak moc velký rušivý element jste dovedl být v sérii s Dynamem. S nálepkou tichošlápka jste řečmi rozhazoval soupeře, často jste do nich klavíroval. Cílená taktika?
„Ani nevím, jestli to mám nějak komentovat. (směje se) Je to play off. Je tvrdé, bolí. Řekl bych jenom to, že v podvědomí soupeře musíte být. Dostat se jim do hlavy, znepříjemnit jim to. Aby věděli, že na tom ledě jste. Určitě nejsem zákeřný, ale je nutné, aby věděli, že proti nim někdo stojí.“
Dali jste Pardubicím lekci z produktivity? Ve čtyřech utkáních jste byli hokejově horší, přesto jste tři z nich vyhráli.
„Těžko říct. Taky jsme měli dost šancí, které jsme neproměnili. Primárně bych řekl, že jsme měli skvělého Hráška (brankáře Dominika Hrachovinu), ten udělal spoustu práce. Hodně toho pochytal, což je základ pro úspěch. Podrží vás, vy mu pomůžete a pak dáte gól navíc. Takhle funguje tým. Jasně, podle statistik jsme měli snad pokaždé méně střel než oni, čtyřikrát jsme je ale dokázali porazit, což není náhoda. Dokázali jsme zápasy i otáčet, ukázali jsme velkou sílu. Je pravda, že oni asi víc hráli hokej, nakonec jde ale stejně jen o výsledek.“
Vidíte nějaké specifikum toho, že máte v Českých Budějovicích hodně zkušený, chtělo by se říct až starý tým? Těžko můžete hrát tolik bruslivý, rozlítaný hokej. Spíše to budete mít založeno na chytrosti hráčů.
„Dobrá otázka, na druhou stranu bych určitě neřekl, že hrajeme nějakého zanďoura a jen čekáme, co nám dovolí soupeř. To není styl náš ani trenéra. Napadáme, dáváme do hry hodně tvrdosti a soubojů. Nemyslím si, že by věk nějak omezoval hru týmu. Rozdíl spíše vidím v tom, že se trenér chová ke starším klukům trochu jinak. Logicky. Dá jim na výběr, jestli chtějí jít na rozbruslení, nebo ne. Mají trochu jiný režim. Nehrajeme ale výrazně jiný styl než zbytek extraligy.“
4:0 |
| Taková je vzájemná bilance v sériích play off mezi Spartou a Motorem. Nikdy v historii Jihočeši nedokázali rudé porazit. Ve čtrnácti utkáních navíc zvítězili jen dvakrát. Naposledy se oba soupeři ve vyřazovacích bojích utkaly v roce 2003, Pražané vyhráli 4:0. |
Jak na vás působí trenér Jaroslav Modrý?
„Za mě to je férový chlap. Trénování odkoukal v Americe. Tady jsou sice trochu jiné podmínky, hraje se tu jinak. Opravdu ale nemůžu říct špatné slovo, není nic, co by mi na něm vadilo.“
Co jste si pomyslel, když v pátém utkání vystřídal po druhém inkasovaném gólu gólmana Hrachovinu, aby ho za pár minut poslal znovu do branky?
„Mně bylo hned jasné, co chce udělat. Že ho tam za chvíli pošle zpátky. Vždycky je to na rozhodnutí trenéra. I kdyby v brance zůstal Honza Strmeň, bylo by to na něm.“
Po dlouhé době jste zůstal po celý ročník zdravý. Poprvé jste v něm odehrál přes padesát zápasů. Toho si, počítám, po letech se zdravotními trablemi vážíte nejvíc.
„Rozhodně! Baví mě být zdravý. (usmívá se) Návraty po zraněních byly těžké, nic příjemného. Je to pořád nahoru dolů. Dáváte se do kupy z jednoho zranění, to se pak protáhne a hned přijde jiné. A pak zase. Je to na palici. Jsem rád, že jsem teď nic takového řešit nemusel.“
V sérii s Dynamem jste odehrál pětistý zápas v extralize. Říkal jste, že je to jen číslo, ale on je to docela významný milník, ne?
„Asi jo, nějak moc jsem nad tím nepřemýšlel. Věděl jsem, že se to blíží. Manželka mi říkala, že v téhle sezoně bych to už mohl zvládnout. Nechtěl jsem to zakřiknout, takže jsem jí na to ani nic neřekl. Ale povedlo se. Je to hezké číslo, i když ho asi docením až po kariéře. V tu chvíli to nějakou váhu mít bude, teď chci ještě hrát.“
V sezoně jste dal tři góly, z nichž jeden padl do sítě Sparty ranou přes celé kluziště. Ladil jste v tréninku mušku pokusy od vlastní branky?
„Jasně! Střílím i z parkoviště nebo fronty na klobásu. (směje se) Ten gól byla brutální náhoda, takový se povede jeden za kariéru. Podruhé už bych takhle Matěje Machovského těžko nachytal.“
JAN PISKÁČEK
| Narozen: 11. září 1989 (32 let) v Kladně |
| Výška/váha: 180 cm/88 kg |
| Pozice: obránce |
| Klub: Motor České Budějovice |
| Kariéra: Kladno (do 2007), Cape Breton/QMJHL (2007-10), Kladno (2010-13), Beroun (2011), Litoměřice (2013), Sparta (2013-2021), Motor ČB (2021-) |
| Největší úspěchy: 2x účast na MS do 20 let (2008 a 2009), finále extraligy 2016, bronz v extralize 2014 |
Motor České Budějovice 
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 02:59. Sobotka, 24:09. Chlapík
Hosté: 10:19. Pech
Sestavy
Domácí: J. Hudáček (Machovský) – Matuškin, David Němeček, A. Polášek (A), T. Pavelka, Moravčík, Tomáš Dvořák, Jurčina – M. Forman, Sobotka (A), M. Řepík (C) – Buchtele, Chlapík, Tomášek – E. Thorell, R. Horák, Šmerha – J. Strnad, Vitouch, Dvořáček.
Hosté: Hrachovina (Strmeň) – Piskáček (A), Percy, Šenkeřík, Štich, Vráblík, Bučko, Štencel – Vondrka, Pech (A), Gulaš (C) – Holec, Koláček, Karabáček – M. Beránek, J. Novotný, Valský – J. Ondráček, Pouzar, M. Hanzl.
Rozhodčí
Pešina, Ondráček – Hynek, Zíka
Stadion
O2 arena (Praha - Vysočany)
Návštěva
15 089 diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
