Sedlák unikal Vránovi: On tam pořád je? Ne, šance jsme měli, jen je dát
Na první pohled řeknete, že třinecká taktika vyšla. Největší pardubická zbraň se zasekla, Lukáš Sedlák a spol. se netrefili. Jenže jejich hlídání zase tak moc nefungovalo, šance měli. Dostávali se do přečíslení, Sedlák jel sám branku, pak nastřelil tyč. „Z toho prostě musí být gól,“ hned odpověděl. Tentokrát na jeho formaci defenzivní taktika úplně nefungovala, ovšem druhou čárku v semifinále si za výhru 2:1 připsali Oceláři.
Třinec jste přehráli, přestříleli 34:14. Budete si hodně lámat hlavu, proč to všechno bylo nakonec k ničemu?
„Zklamání, měli jsme super šance, které jsme nedali. Hned v první třetině jsem jel sám na bránu, Tomáš (Hyka) tam pak jel sám, Činel (Cienciala) taky ve třetí třetině hned v prvním střídání. Měli jsme tam fakt super šance, a stačí je proměňovat. Já dal tyčku, kousek vždycky chyběl. Myslím, že jsme hráli výborný hokej, ale udělali jsme dvě chyby a oni dali dva góly. V pátek je další zápas. Když budeme takhle pokračovat dál, dříve, nebo později se vše obrátí.“
Poznáváte, jak je psychicky těžké do Třince bušit a nakonec nic z toho?
„Takový je hokej. Nějaký zápasy jste lepší a prohrajete, nějaký jste horší a vyhrajete. Hokej je hra chyb a my jsme je nepotrestali. Udělali jsme jich míň, ale nepotrestali jsme je.“
Je hodně nepříjemné pořád dokonale potkávat letku Petra Vrány, kdy on vás pořád stopuje a hlídá?
„On je pořád za mnou?“ (usměje se)
Dobrá odpověď.
„Ne, normální hokej. Měli jsme super šance. Nejde říct, že bychom je neměli, nebo že bychom stříleli z blbých pozic. Když jedete dvakrát nebo třikrát sami na bránu, tak z toho musíme dát aspoň jeden gól.“
Poprvé v play off prohráváte. Věříte, že vás nesváže dojem, že teď musíte, jinak je zle?
„Na tohle asi moc nemyslíme. Já určitě ne. Soustředím se na další zápas a věřím tomu, že když budeme hrát stejně, tak se k nám štěstí obrátí a od tyčky se to příště odrazí do branky.“
