Klíče zlaté cesty Ocelářů: kouzelník Houdini i víra. A Kacetl? Pořád démon
Třinečtí Oceláři slaví pátý mistrovský titul v řadě za sebou. Šestý za posledních třináct let. A tentokrát pro ně zlatá jízda snad ani náročnější být nemohla. Všechny série play off urvali v sedmi zápasech, dvakrát po prodlouženích a v semifinále se Spartou historicky otáčeli ze stavu 0:3 na zápasy. Jaké byly klíčové body v cestě za Masarykovým pohárem?
59:59! Štěstí nebo víra?
Co si budeme dlouze vykládat? Kdyby v šestém semifinále za stavu 1:0 v poslední třetině netrefili sparťanští útočníci Kryštof Hrabík s Filipem Chlapíkem tyčky a brankář Jakub Kovář si tu svoji v čase 59:59 lépe utěsnil, byla by zlatá éra Třince u konce. Daniel Voženílek vyrovnal a odvrátil vypadnutí 0,2 sekundy před sirénou. Štěstí? Ano, je potřeba. Ale Oceláři v podobně klíčových momentech spíš ukazují víru. Trefně to říkal bývalý třinecký útočník Tomáš Marcinko. „Nic se neděje z náhody, z nějakého štěstí. Buď správné věci děláte, nebo ne. A v Třinci je dělají.“
Lehne jeden, naskočí druhý
V každém play off vyskočí hrdina, lídr, tahoun, který svůj tým na zádech „donese“ ke zlatu. I Třinec osobnosti má, ale tentokrát tým nepadal a nestoupal s jednou hvězdou. Jen si vezměte, jací hráči postupně vypadli. Těsně před play off nejproduktivnější bek Jakub Jeřábek. Ve druhém finále další klíčový obránce Martin Marinčin, pak i zkušený útočník Andrej Nestrašil. A kanonýr Martin Růžička hrál většinu play off přes bolest. „Jakýkoliv jiný tým by bez takových borců šanci ztratil. Ale Třinec je Třinec,“ glosoval Vladimír Vůjtek. „Soudržný tým. Vždycky vyroste někdo nový.“
Charisma, zkušenosti, respekt
Při vší úctě k pardubickému trenérovi Markovi Zadinovi a jeho realizačnímu týmu, ale síla a kvalita na třinecké střídačce byla větší. Zdeněk Moták, Vladimír Országh a trenér brankářů Jaroslav Kameš znovu ukázali, že mají zkušenosti, charisma i přirozený respekt. Před rokem museli navazovat na gloriolu Václava Varadi, která sahala do nebeských výšek. Těžké momenty ustáli a zvládli. Teď s tím bojoval i Zadina. Varaďův nečekaný vyhazov z Pardubic v průběhu dobře rozjeté sezony byl jedním z největších šoků ligy. Splnit titulové zadání majitele Petra Dědka by semlelo zkušenější bardy.
Pořád démon. I bez nul
Přestože si brankář Ondřej Kacetl v aktuálním play off nepřipsal ani jednu nulu, do bojů naskočil až v šestém čtvrtfinále a několikrát se protočil s Markem Mazancem, znovu byl jednou z klíčových opor zlatého týmu. Opět vytáhl řadu fantastických zákroků, nejlepší představení vysekl v sedmém semifinále na Spartě. Pochytal v něm 56 střel, v 86. minutě za stavu 2:2 vyškrábnul stoprocentní tutovku Michala Řepíka. Znovu byl démon. Skvělá čísla měl navíc i Marek Mazanec, takhle spolehlivý tandem v lize neměl nikdo.
Romanovy zlaté góly
Pořád se od něj čeká, kdy začne výrazněji přebírat otěže týmu. Slovenský šikula Miloš Roman (24) je v Třinci od školních let, mistrovský titul získal s dorostem (2015) i juniorkou (2016). Pod Javorový ho nasměroval bývalý fotbalový reprezentant a trenér Stanislav Griga, který je bratrancem jeho táty. Roli prvního centra si Roman sice stále nevybojoval a gólů dává skromně. Ovšem když už, stojí za to! Právě Roman dal vítězné góly v sedmém čtvrtfinále i v sedmém semifinále. Spartu srazil dorážkou v čase 121:33.
Kouzelník a iluzionista Houdini
V přísně nalajnovaném systému Třince se stále tak trochu vymyká. Často funguje jako nečekaný faktor X, který dokáže soupeře překvapit. Pravda, kolikrát i spoluhráče, kdy místo střely ještě zkusí vyčarovat přihrávku na efekt. Kouzelník a iluzionista Libor „Houdini“ Hudáček už jiný nebude, taková hra je mu vlastní. Baví jeho, i fanoušky. Ve 21 zápasech play off nasbíral 16 (6+10) bodů, ovládl kanadské bodování klubu i vyřazovacích bojů.
