VIDEO: Mistři přijeli do Pardubic na střeše, pohár přišel o čepici
VIDEOGALERIE | FOTOGALERIE | Vyhrávat tahle parta umí, to jo. A slavit taky. Pardubičtí hokejisté okamžitě po zisku titulu mistrů extraligy rozjeli velkou párty. Začali sprškou šampaňského v kabině brněnského stadionu, pokračovali spanilou jízdou na střeše autobusu. A pravděpodobně ještě neskončili. Jen pohár trpěl.
Doutníčky, osprchovat a rychle směr domov. Směr plné náměstí fanoušků natěšených na příjezd hrdinů. Čerství šampioni měli naspěch.
Bleskově zastavit na benzince, v letu popadnout láhev oblíbeného alkoholu a zase ujíždět direkt na „Perštýňák“.
Na rynku už nebylo přes kelímky a lahve vidět dlažební kostky, rychle se plnil dalšími a dalšími lidmi, kteří chtěli přivítat své miláčky osobně. Čekání jim krátily rockové vypalovačky, znovu si prohlídli všechny góly posledního finále.
A po půlnoci se dočkaly svých úspěšných reprezentantů. Vítězové zvolili triumfální příjezd, okny vystoupali na střechu svého autokaru a z ní kontrolovali zaplněnost pardubického centra. Mohli být spokojení, jejich pohledy spatřily stovky tleskajících dlaní.
Vzápětí se celé juchání přesunulo na pódium, kde se brzy smíchali hráči s nejvěrnějšími fanoušky. Pohár putoval z ruky do ruky a počítal šrámy.
O ozdobu na vršku přišel už po cestě, samotné víko odskočilo poté, co vypadl z rukou Jiřího Cetkovského. Jeho korpulentní a těžká konstrukce opravdu není na slavení dvakrát vhodná…
Když trofej nad hlavou potěžkali všichni hráči, dav se pomalu začal rozcházet do nejbližších barů a hospod, kde se tančilo a pilo až do samého rána.
Hokejisté měli se svými nejbližšími uzavřenou párty na oblíbené diskotéce, kde slavili titul i před dvěma lety.
A stejně jako tehdy řídila oslavy útočná trojka Petr Koukal, Jan Kolář a Jan Starý. Pohár si postavili na bar a učili ho nejnovější taneční kreace… Jen občas jim ho některý z parťáků ukradl a vyběhl se ještě jednou pokochat euforií na náměstí.
Nakonec se všichni řídili slovy kapitána Koukala: „Doufám, že lidi si tohle vítězství budou užívat dlouho. Protože my ano.“ A tak to má být.
