Naštvaný liberecký Jelínek: Musíme konečně začít hrát!
Pod Ještědem možná věřili na zázraky, když od vesla vymetli kouče Pavla Hynka a přivedli Rostislava Čadu. Ovšem ani s nástupem generála disciplíny se liberecký hokej nezvedl tak, že by vám nezbylo nic jiného, než ukázat palec nahoru. Problémy přetrvávají. Kádr nabitý jmény se v neděli v Hradci Králové prezentoval slabou hrou, proti perfektně seřízenému Mountfieldu neměl nárok a jen díky Jánu Lašákovi prohrál milosrdně 1:3. „Musíme se všichni zamyslet,“ volí poměrně kritický tón útočník Petr Jelínek.
Po nástupu Rostislava Čady jste dvakrát vyhráli, ale pak přišly tři porážky ve čtyřech utkáních a návrat do nepohody. Bez vítězné šňůry se dopředu asi nepohnete, nemyslíte?
„Je to tak. Máme dva zápasy dobrý, pak zase špatný. A tak pořád dokola. To není trenérem, je to v nás. Kouč nám dává maximum, co může, pak už je na nás, jak my to na ledě prodáme. A zatím to moc neprodáváme…“
Co všechno za nevyrovnanými výkony vězí?
„To kdybych věděl, hrajeme jinak. Nevím, jestli tam třeba nastane krátkodobé uspokojení, i když v našem případě by tam žádné být nemělo, není z čeho. Musíme se všichni zamyslet, každý začít u sebe a začít pořádně hrát.“
K bodům jste v neděli měli daleko, Hradec je momentálně trochu jinde, co říkáte?
„Oni mají výbornou defenzivu, dozadu jsou disciplinovaní, hodně těžko se k nim prosazujete. Bylo to vidět, vepředu jsme neměli skoro vůbec nic. Krom jednoho gólu, kdy se mi to tam šťastně odrazilo.“
Ta trefa vám tam spadla z přesilovky, což je pro Liberec téměř unikát. Ale ten gól přišel pozdě, už nic neřešil, měl přijít z předchozích početních výhod…
„Jo, přesilovky… To je naše velká slabina. Já nepamatuju, kdy jsme naposledy dali z přesilovky gól. Aspoň, že teď přišel, jsem rád, že jsme v Hradci aspoň něco málo dobrého udělali. Doufám, že hned v příštím zápase to bude lepší.“
Není to náhodou tak, že Liberec na víc nemá a okupuje pozice, na které stačí a patří jim?
„To si nemyslím. Rozhodně je tady tým, abychom hráli výš. Srovnám to se Slavií, za kterou jsem hrál. Krom Jardy Bednáře jsme měli bezejmenné mužstvo a dostali jsme se do desítky. Kdežto tenhle tým má daleko větší sílu, jak v útoku, tak v obraně. Měli bychom hrát minimálně do šestého místa.“
