Z NHL se před sedmi lety vrátil do klubu svého srdce, předloni Martin Straka dotlačil Plzeň k vytouženému titulu a triumf osobně pečetil zlatým gólem. Loni to jako hráč zabalil, další vrstevníci ho následují. „Z hokeje se vytrácí myšlenka,“ mrzí 43letého bosse změny, které odliv legend přináší.
Vědí, nejsou špičkou extraligového ledovce. Do sezony jdou s pokorou a poměrně skromným rozpočtem. Ten však neznamená všechno. „Ve finále to vždycky je o tom, co hráči předvedou na ledě. Musí být vidět, že tam nechali všechno,“ připomíná Martin Straka.
Extraligu opustili další velikáni: Ručinský, Patera, Vlasák, Čajánek... Co se od ní dá očekávat? Jak se změní?
„Sám jsem zvědavý. Začíná mi připadat, že celkově se z hokeje vytrácí inteligence, nápad, kdy si to ti hráči dají, počkají na sebe. Jsme jak ovce, pořád se někam ženeme, nahazujeme si to. My hráče nabádáme, že když nemají kam, ať zpomalí, najedou si dozadu, ale zdá se mi, že jsou všichni jak blázni. Doufám, že se to zlepší, že ten nápad, který jsme v hokeji vždycky měli, se vrátí zpátky.“
Je to jen odchodem starých mistrů?
„Odešel Ručinský, skončí další, je to takové bez mozku. Fotbal je ale stejný. Když koukám na Plzeň a beci útočí, dá se na to dívat. Když ne, je to nakopávaná. I v hokeji byli diváci zvyklí na hezké akce. Hráči jako Vlasák, Kovář nebo i já do toho vnesli myšlenku. To nám trošku zmizelo. Mně se zdá, že v hokeji všichni ti mladí pořád někam jedou, místo aby si hledali místo nebo si to narazili, vrátili puk zpátky, zpomalili. Kdyby tam nebyl mantinel, tak skončí na náměstí nebo až v Německu. A nejsme to jenom my. Všude je to víceméně stejné.“
Mladým tohle chybí?
„Strašně. Kdo to měl, byl Síma (Dominik Simon). Jinak nevím, co se v té mládeži dneska děje. Jasně, trochu to zveličuju, ale nápad prostě chybí. Ve Spartě to umí Hlinka, v Litvínově Hübl s Lukešem, v Třinci mají Polanského s Adamským. Bojím se, až všichni odejdou, aby to nebyl jen hurá hokej, kdy se jen bojuje, nahazuje, sráží, ale myšlenka tam žádná není. Pak vidíme Kanadu a koukáme, jaká je to nádhera. Hrají jako my dřív.“
Dominik Simon byl výjimka?
„Takových se tady moc nenajde. Byla nádhera se na něj koukat. Chodil jsem na každý trénink, ten to miloval, ten tu myšlenku měl. Až moc...To byly žabičky bekhendem, forhendem.“
Teď chce prorazit do NHL. Jakou cenu byste si za jeho odchod jako manažer představoval?
„Kdyby to bylo ve fotbale, tak sto milionů. V jeho věku (21 let) nejlepší hokejista, co tady byl.“
Co nějaká reálnější částka?
„Jsme tam, kde jsme. Dostaneme nějakých šest milionů, něco z toho musíme dát Spartě. Toho hráče vám ty peníze nezaplatí. Zbude vám kolem čtyř milionů, ale musíte hned koupit dalšího, zaplatit ho, takže jste na nule a přitom nemáte toho nejlepšího. V tom je to složité, ale nestěžujeme si.“
Nedělal byste raději ve fotbale?
„Takhle je to dané, ale buďme šťastní, že se s tím něco udělalo. Dřív se nedostávalo vůbec nic. V hokeji jsou to slušné peníze, ale s fotbalem se nebudeme srovnávat.“
Jak velkou konkurenci pro vás v Plzni představuje fotbalová Viktorie? Pociťujete ji?
„Na sponzorech úplně ne. Tam se podělíme, některé máme společné, některé každý jiné. Ale ústup pociťujeme na fanoušcích. Lidi nemají peníze, když jedou s fotbalisty ven, něco je to stojí. Za minulou sezonu nám v průměru ubyla asi tisícovka diváků. Je to i tím, že jsme nepodávali tak skvělé výkony, abychom je zaujali. Ale lidi v Plzni jsou hokejoví, když k tomu přidáme doprovodné akce a soutěže, tak by to mohlo být dobrý. Vždycky to však bude hlavně o hokeji, aby se lidem líbil, padaly góly, aby fanoušci věděli, že tam ti kluci nechají všechno.“
Bavilo by vás dělat v Třinci, kde na české poměry mají téměř neomezené možnosti?
„Mě baví, co dělám. Určitě by bylo snazší, kdybychom měli peněz o trošku víc, ale nestěžujeme si.“
Třinec patří mezi týmy, které budou útočit na vrchol. Kam zařadíte Plzeň?
„Prožíváme fázi přerodu. Máme spoustu mladých hráčů. Jakub Lev dal naposledy patnáct gólů, je tam Indrák, Moravčík, Schleiss, Kubalík vypadá zatím skvěle. Je na nich, aby šanci využili.“
Jedinou výraznější posilou zvenčí se stal Marcel Hossa, jinak stavíte spíš na vlastních. Záměr?
„Nikdo mě neupoutal jako Simon, aby byl lepší než ti naši a já ho nekupoval samoúčelně. Síma byl jediný, nenašel se nikdo, kdo by mi úplně padl do oka a já věděl, že ho chci.“
Je to i tím, že máte jeden z nejnižších rozpočtů v extralize?
„To si nemyslím. My jsme na tom pořád stejně. Když jsme vyhráli titul, měli jsme snad o tři miliony víc než teď. Mezi horních pět týmů nepatříme, ale jsme mezi dalšími osmi. Když nebudeme makat na tisíc procent, tak v play off nemůžeme být a místo nás postoupí někdo jiný. Ale abychom si nějak vyskakovali, na to taky úplně nemáme.“
Kdybyste byli bohatí jako jiné kluby, zastávali byste stejnou filozofii?
„Naprosto. My jsme vyhráli titul jenom proto, že jsme měli jednoho, dva lídry, ale jinak byl rozpočet víceméně stejný jako teď. Podívejte se na Litvínov. Pohybují se někde kolem nás. V bohatých mančaftech je kohoutů na jednom smetišti, že se pak třeba hádají mezi sebou. Kdyby zůstali Kovář, Mozík, Simon, tak dneska už máme slušný tým a za pár peněz. Ale nejlepší hráči se vždycky sbalí a odejdou. To je na tom to těžké.“
Na druhou stranu jste hodně stáli o Bednáře, oslovili Tona, Vondrku...
„Tak stáli... Teď jsem rád, že to nevyšlo. Říkal jsem Tomáši Vlasákovi (sportovní manažer), že to byl geniální tah, protože teď by nám ležela spousta peněz na stole. Bedýnka nebyl zadarmo, byl by to balík. A nikdo neví, jak to s ním bude, protože zranění zad může být vážný problém. Uvidíme. Petr Ton taky něco má. Tomáš se ze začátku smál, myslel si, jak to bude jednoduché. Jednal, jednal a nic mu nevyšlo. Tak jsem mu řekl:,Na to si zvykej, chlapče.‘ Nebo:,To budeš koukat, až ti na místo pro jednoho hráče zavolají čtyři agenti...’ (směje se) My jsme chtěli i další hokejisty, ale všichni jsou v KHL. Navíc každý u nás dostane, co si zaslouží, nebo co na něj máme.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
