Gulaš bude znovu reprezentovat i kvůli Strakovi. Čím ho dostal Reichel?
Zpátky do elitního dresu! Stavitelům hokejové reprezentace se povedlo vrátit do národních služeb Milana Gulaše. Plzeňský kapitán se po minulé sezoně rozhodl smolnou kariéru v národním mužstvu zakonzervovat a věnovat se výhradně klubovým záležitostem. To se po schůzce s Robertem Reichlem změnilo. „Domluvili jsme se, že když mě trenéři budou potřebovat, rád přijedu,“ potvrdil 32letý Gulaš webu iSport.cz.
Klíčová schůzka jednoho z nejlepších extraligových hráčů s asistentem Miloše Říhy se uskutečnila před pár dny na západě Čech a podle Gulašova vyjádření proběhla skvěle.
„Hrozně se mi líbilo, jak na to Robert nahlíží. Přesvědčilo mě už jen to, že za mnou někdo vážil cestu, utvrzuje mě to v opravdovém zájmu trenérů. Ne snad, že bych přímý kontakt vyžadoval, ale o lecčems to svědčí. I takhle málo stačí k tomu, aby vás někdo přesvědčil ke změně názoru,“ popisuje Gulaš.
Před pár měsíci měl přitom jasno. Konec. A definitivní. V reprezentaci prožíval vzestupy a pády, smutných položek bylo o dost víc, než příjemných. Z různých důvodů několikrát přišel v poslední možnou chvíli o účast na mistrovství světa a naposledy v únoru o olympijské hry.
Do Pchjongčchangu byl Gulaš nominován, pár dnů před startem turnaje však po střetu s finským protihráčem v přípravném duelu musel odstoupit a s pochroumaným kolenem odletět domů.
„Byl jsem z toho dlouho špatnej a upřímně, úplně mi to vzalo energii a motivaci do dalšího boje o nároďák. Po všech těch marných bojích o nominaci se mi konečně podařilo vybojovat velký turnaj, na olympiádu jsem se hrozně moc těšil, a pak si urvu nohu v poslední třetině přípravného zápasu. Spočítal jsem si, že mi z různých důvodů nevyšlo sedm pokusů o mistrovství světa. A když už to konečně vypadalo, že se procpu na olympiádu, znovu jsem o to přišel. Najednou toho na mě bylo moc…“ líčí Gulaš upřímně.
Proměna zdánlivě jasného postoje přišla teprve nedávno. Své si řekla rodina, ale třeba i šéf plzeňského hokeje Martin Straka, první kandidát na uvolněný post po Josefu Jandačovi, jenž však nabídku kvůli velkému vytížení odmítl. „Dědek si mě zavolal a pověděl svůj názor, který bych shrnul do věty, že je škoda přestat jezdit na nároďák, když na něj ještě mám a podle něj mu pořád mám co dát,“ podotýká Milan Gulaš.
Velký rozhovor s Milanem Gulašem čtěte v Nedělním Sportu
