V posledním play off mohl být klidně tím veteránem s tisícovkou zápasů na hrbu, který táhne svůj klub k titulu. Po velké kariéře v NHL by se třeba vrátil do Česka. Ano, podmiňovací způsob je zde správně. Neplatí to. Petr Svoboda (38) je místo toho mladý trenér, jemuž kariéru v Torontu zastavila nemoc se jménem myasthenia gravis. „V mém osudu bylo, že nebudu hrát NHL dlouho. Měl jsem jít jiným směrem, a život to takhle zařídil,“ říká asistent hradeckého Mountfieldu. Bývalý obránce Toronta, vypráví pro deník Sport o nuceném konci kariéry i svém pohledu na chyby u mladých hráčů.
Vlastně měl hokejovou kariéru tak trochu ve stylu Forresta Gumpa. Netrvala dlouho, ale byl u všeho důležitého. Bývalý obránce Petr Svoboda vyhrál zlato na MS do 20 let, draftovalo ho Toronto, nastoupil za Maple Leafs, dal gól v NHL, byl na ledě, když se vracel legendární Mario Lemieux. Není to úplně málo, když si vezmete, že hokejová jízda mu skončila ve dvaadvaceti letech. V roli trenéra to má ale spíš opačně, na lavičce je už 12 let, nahoru jde přes druhou ligu a mládež. „Učit se budu celý život a nikdy nebudu hotový trenér ani člověk,“ vypálí na vás. Má v sobě velký nadhled. Kvůli vážné nemoci? Možná.
Slova jako Toronto, NHL… Je to už pravěk?
„Je to hodně dávná doba, rok 2000. Doma mám schovaný puk za první gól v NHL, který vám dají do takové hezké památeční sady. Když mě přepadne opravdu velká nostalgie, vzpomenu si. Ale přeci jen je to už dávná minulost, skoro devatenáct let. Tyhle doby jsou už bohužel dávno pryč.“
Jsou, ale jak se jednu chvíli říkalo „dycky Most“, má v sobě hokejista „dycky Toronto“, když ho organizace draftuje, projdete si sítem, nakonec dostane šanci?
„Je to jiný svět. Ale řeknu vám, že když jsem byl mladý, nedovedl jsem to tak vyhodnotit, teď bych se na všechno díval úplně jinak. Přijdete do Toronta, vlastně ani nemáte moc představu, co vás čeká. Pošlou vás na farmu, vytáhnou vás zpátky a najednou hrajete zápas před dvaceti tisíci diváky, prostě zážitek na celý život. Takže tohle jsou vzpomínky, kdy mě zamrazí v zádech a mám husí kůži. Je to už ale jen příjemná část mojí kariéry a fajn vzpomínky. Teď se věnuju jiným věcem.“
Takže ani nesjíždíte po ránu výsledky Toronta, jak si vedlo?
„Ale to zase jo, sleduju ho rád. Ještě v té poslední sezoně jsem tam měl bývalého spoluhráče, D. J. Smithe, asistenta Mikea Babcocka, nastupovali jsme spolu na farmě.“
Mám ho zaškatulkovaného jako bývalého bitkaře…
„Nebyl úplný bitkař. (usměje se) Poprat se ale uměl, to je pravda, a měl štěstí, že v organizaci fungoval dál. Teď bude poprvé v roli
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
