Ještě musejí používat náhradní šatnu pro hosty, ta jejich se předělává. Nicméně včera úderem deváté ráno vyjeli poprvé v přípravě na led taky plzeňští Indiáni. V předvoji vyrazila brankářská suita. „Minulou sezonu jsem měl dobrou, tím těžší bude ta další,“ uvědomuje si Dominik Frodl, který coby nová jednička v minulém ročníku vychytal Škodovce bronzové medaile.
V polovině července se místo volna potil v rozpálené Barceloně. Na World Roller Games hájil Dominik Frodl reprezentační branku, jenže v inline hokeji. Na bruslích s kolečky si 23letý brankář vedl skvěle. Český tým prošel až do finále a vybojoval stříbrné medaile.
Měl jste vůbec dovolenou?
„Hned po sezoně jsme s přítelkyní letěli do Emirátů. Ale mistrovství světa neberu jako něco, čím bych se měl unavit. Všichni dostali nějaký plán, co měli plnit, třeba v posilovně. Já to měl tak, že jsem chytal na šampionátu. Užil jsem si to a myslím, že jsem měl pestré léto.“
Jak jste ve Španělsku snášel vedra, která tam panovala?
„To bylo šílený! V horších podmínkách jsem nikdy nechytal. Lidi seděli na tribunách v tričku a potili se, my na sobě měli výstroj. Fakt otřes, vážně bych to nikomu moc nepřál. Bylo to výživný. Ale všichni to měli stejné, zvládli jsme to. Na ledě to teď je taky náročné, ale v hale máme trošku chládek, i když všichni chodí v tričku. Ovšem proti tomu, co jsem zažil v Barceloně, je to úžasné.“
Jaký byl první trénink na ledě?
„Myslím, že to bylo docela dobré. Mám novou výstroj a připadám si hrozně velkej. Takže jsem chytal tak jako pozičně. A čekal jsem to horší. Ještě tam však nebyly situace dva na jednoho a podobně, kdy se člověk musí přesouvat. Spíš střelba. Takže mě to občas trefilo.“ (směje se)
Co pro vás znamená připravovat se s reprezentantem a gólmanem Colorada Pavlem Francouzem, který s vámi rovněž trénuje?
„Francík je skvělej kluk. Neznáme se úplně dlouho, poprvé jsme se viděli loni, ale za tu dobu jsem ho poznal jako skromného, hodného člověka. I díky tomu v hokeji něco dokázal. Co se týče tréninků, dívat se na něj, jak řeší situace a jak chytá v klidu, to je pro mě velká škola. Snažím se okoukat opravdu nejvíc, protože Pavel taky není moc vysoký gólman jako já. Takže ty situace můžeme řešit někdy i podobně. Občas jsme si napsali i v sezoně.“
Jste druhý v inline hokeji na světě, s Plzní jste získal extraligový bronz, pro klub druhý po sobě. Hráči už teď mluví o tom, že by to chtělo postoupit ještě výš. Přemýšlíte, jak by příští sezona mohla dopadnout?
„Jiní zažili oba bronzy, já tu byl první sezonu. Ale samozřejmě to vnímám. Dvakrát se povedla základní část, jednou ji vyhráli, naposledy jsme skončili třetí. A k postupu do finále chybělo tentokrát opravdu malinko. Doufám, že se to povede a posuneme se ještě dál.“
Tým gólmanů se vyměnil. Jak jste si sedli s dosud hradeckým Jaroslavem Pavelkou?
„Super. Před dvěma sezonami jsem měl ze Slavie takové formální střídavé starty do Hradce, po skončení sezony jsem tam jel trénovat. Znali jsme se odtud, jsme s Jardou dobří kamarádi. I pan Pejchar (trenér brankářů) se ptal, jak spolu vycházíme. Řekl jsem, že bez problémů. Myslím, že to bude klapat. Trávíme spolu někdy i volný čas, ta chemie bude fungovat.“
Přichází Pavelka spíš jako dvojka po zdařilé sezoně, jakou jste v Plzni měl?
„To se nedá říct. Minulou sezonu jsem měl dobrou, ale tím horší to bude v té příští. Už se ode mě bude něco očekávat. Ne nadarmo se říká, že druhá sezona je těžší, protože to člověk musí potvrdit. A já jsem něco podobného zažil už ve Slavii, kdy jsem první sezonu vylítl a druhou na mě bylo nahlíženo taky jinak, nebyl už jsem takovej ten mladíček, co nemá co ztratit, ale přece jenom to očekávání tam už nějaké je. Uvidíme. Bude se dařit mně, budu chytat já, bude se dařit Jardovi, bude chytat on. Myslím, že šanci dostaneme oba stejnou. Hlavně aby mužstvo jako tým vyhrávalo.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
