Bulíř poprvé pálil po zranění do správné brány: Gól přes celé se Zlínem byl těžší
V prvním zápase po návratu z marodky si vybral smůlu. Michal Bulíř při ponechané výhodě poslal puk na obránce, který ale pas nestihl a kotouč doputoval až do prázdné liberecké brány. Kuriózní moment střelec elitní pětky Bílých Tygrů nechal zapomenout o dva zápasy dál, proti Olomouci (4:1) už přesně pálil na správnou stranu. „Gól přes celé byl těžší. Zkoušel jsem si ho pak zopakovat na tréninku a z osmi střel jsem se netrefil ani jednou,“ smál se 28letý forvard.
Výhrou 4:1 jste se vrátili na vítěznou vlnu. Je úleva, že se neprojevila prohra s Kladnem (0:2)?
„Šlo o velmi těžký zápas jak pro nás, tak pro soupeře. Vyrovnaný průběh, šance na obou stranách. Byli jsme efektivnější, máme tři body a jsme za ně rádi.“
Byl konec série 16 zápasů s bodem za sebou v kabině téma?
„Jo, řekli jsme si, že něco skončilo. Ale myslet na jednu prohru po takové době nemá cenu. Vypustili jsme ji z hlavy a věřili, že může přijít zase nová šňůra.“
Žádné velké změny se v systému neudály, že?
„To ne, když prohrajete, vždycky ale musíte něco změnit. Řekli jsme si, co bylo na Kladně špatně a co uděláme teď jinak. Změny nakonec vedly ke třem bodům a dostali jsme se díky tomu zase do klidu. Pro psychiku je určitě dobře, že jsme neprohráli podruhé v řadě.“
Navíc jste k výhře pomohl první trefou po návratu z marodky.
„Určitě mi ten gól pomůže. Po zranění je frustrující, když na něj čekáte dlouho. Prosadil jsem se ve třetím zápase a pomohl týmu k bodům, za což jsem rád. Snad budu pomáhat i dál.“
Také určitě těší, že je zapomenut vlastní gól z utkání se Zlínem...
„No vidíte, už mám vlastně druhý gól po návratu (směje se). Proti Zlínu byl těžší. Vážně. Zkoušel jsem si pak střelu přes celé hřiště na tréninku a z osmi pokusů jsem se netrefil ani jednou. Když chcete, netrefíte se, ale když ne, tak je to jiná.“
