Má jedno plus. Vladimír Pitter dokázal se skupinou podnikatelů vybudovat silnou značku z pardubického fotbalu. Začali z ničeho. Teď je z FK Pardubice lídr druhé ligy, který není závislý na nákupech, ale hráče si umí vychovat. Nyní má ve městě zájem i o hokej. „Nejsem v pozici, že bych něco musel. Dal jsem nabídku a záleží na městě, jak se rozhodne,“ říká pro iSport Premium. A taky rozebíral, jestli mu neškodí, že zůstal jako poslední akcionář ve Slavii, která spadla do 1. ligy.
Kdy jste začal uvažovat, že má smysl uvažovat o vstupu do pardubického hokeje?
„Před rokem v létě přišla pobídka od jednoho z minoritních akcionářů (Jaroslava Šudy). Šestnáct let jsem se angažoval v různých hokejových klubech a po konci ve Slavii jsem měl pauzu. V září jsem pak učinil nabídku, za jakých podmínek bych byl ochoten do Dynama vstoupit jako akcionář. Dřív jsem působil v Chrudimi, byl v dozorčí radě Pardubic, potom jsem se stal spoluvlastníkem Slavie. Beru to tak, že jsem se v Pardubicích narodil, podnikám tady po celou dobu. Hokej je tady fenomén, sport je navíc nedílnou součástí společnosti.“
A nemůže vám u veřejnosti minulost spíš uškodit? Do Slavie jste přišel už v roce 2011. Jenže klub nakonec spadl po čtyřech letech z extraligy.
„Zažil jsem toho ve Slavii hodně, úspěchy i nepříjemné a negativní věci. Jsem přesvědčený, že jsem ve společnosti odvedl maximální úsilí, aby fungovala. Zažijete pozitivní chvíle, za sezonu 2012/13 jsme dostali bronzovou medaili. Přijdou i pády, to je život, realita. My dvakrát velké zklamání zažili, v baráži směrem dolů i směrem nahoru. Vždycky to bylo o bod. Z pozice spolumajitele a majitele jsem víc udělat nemohl, to jsem si myslel tehdy a myslím si to pořád. Celé je to velmi složitá věc. Jestli mě někdo vnímá negativně kvůli pádu Slavie, asi mu to nevyvrátím.“
| Kdo je Vladimír Pitter |
| - je mu 47 let |
| - žije v Pardubicích |
| - podnikatel |
| - je předsedou představenstva FK Pardubice |
| - dříve byl jednatelem hokejového klubu v Chrudimi, spolumajitelem a majitelem HC Slavia a členem dozorčí rady pardubického hokejového klubu |
Původně jste vlastnil pětinu klubu, pak akcionáři mizeli a vy zůstal. Jenže každý logicky vidí konec. Dříve úspěšný klub spadl. Tomu se asi neubráníte.
„Ano, takhle je to holý fakt. Slavia spadla, odešla z O2 Areny, přizpůsobila se tomu, že se nepodařilo vrátit. Bohužel.“
Ze Slavie se stal chudý příbuzný a hraje 1. ligu. Proč by to s Pardubicemi mělo dopadnout jinak, proč by měly s vámi růst?
„Tady porovnáváme dvě absolutně neporovnatelné věci. Vy říkáte chudý příbuzný. Každý sportovní klub se veze na nějakých vlnách, kdy je v rozkvětu, jede se na euforii, pak přijde i opačný stav, kdy se musíte vypořádat s problémy. Slavii vlastnily privátní osoby a já vstupoval mezi dalších sedm akcionářů, zůstal jsem jen já. V Praze je situace hodně nevyzpytatelná, těžká s podporou municipalit. Rozhodně je to těžší než v jiných klubech, které jsou ve velkých městech v jednotlivých krajích. V Praze je těžké veškerou zábavu konkurenčně ustát. Podívejte se na počet fotbalových klubů v první lize, plus máte ve městě i hokejovou Spartu.“
Na druhou stranu, je to milionové město. Kde jinde mít nejvíc zábavy než v Praze.
„Jenže zase ne všichni k ní mají vyložený vztah, dost z nich se do města přistěhuje za prací. To pak i souvisí se sportem. Ano, je tam hodně lidí, kteří chtějí zábavu, ale už ne tolik patriotů, kteří by se ztotožnili s určitou značkou. Když mi někdo řekne, že je jednodušší uspět v Praze, tvrdím z vlastní zkušenosti opak. Je to těžší. V regionálních městech máte úlohu snazší právě i díky lidem, kteří tam reálně žijí a mají k němu vztah.“
Kudy by se tedy vaše Pardubice měly ubírat?
„Do detailů teď veřejně jít nechci. Ale na vedení radnice jsem svoje vize prezentoval, strategie byla i součástí zadávacího řízení, když jsem podával nabídku. Je rozhodně potřeba zastavit fluktuaci hráčů v prvním týmu, vytvořit si střednědobý výhled, jak budovat kádr.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
