Možná není prvním hráčem, kterého si ze současného kádru vybavíte, když se řekne Sparta. Nikdo rudé barvy ale nehájí delší dobu. Fanoušci ho milují. Miroslav Forman se chystá na svou jedenáctou sezonu v extralize. Jiný dres odchovanec Pražanů nikdy neoblékl. Počtem zápasů už teď míří mezi legendy slavného klubu. „Nevím, co bych musel dostat za nabídku, abych odešel," přiznává brzy třicetiletý útočník.
Umí dát gól, vymyslet šanci pro spoluhráče. Zdobí ho však hlavně fyzická hra. Když jde do tuhého, klidně shodí rukavice. Také proto je Miroslav Forman miláčkem sparťanských tribun. V době, kdy se klubismus už tolik nenosí, je on věrný stejným barvám. Počtem zápasů se dotahuje na top hráče let minulých. „Čísla jsou hezká, hrozně mě ale žere, že jsem nic nevyhrál. Pořád čekám na zlatý úspěch. To je jediné, co mě trápí," popisuje v rozhovoru pro iSport Premium.
Začínáte už jedenáctou sezonu v dresu Sparty. Co to pro vás znamená?
„Jsem hrdý na to, že už takhle dlouho nosím tenhle dres. Když jsem s hokejem začínal, nikdy by mě nenapadlo, že někdy zůstanu v jednom klubu tak dlouho. Navíc ve Spartě. Jsem za to strašně rád. Jsou tu na hráče nejvyšší nároky, pořád cítíte zdravý tlak a napětí. Není sranda se v týmu udržet. Doufám, že ještě spoustu sezon přidám."
Před vámi stejnou porci ročníků v řadě v rudém dresu odehráli pouze Petr Ton, Jan Hanzlík nebo Jiří Zelenka. Před nimi pak v minulosti například legendy Pěnička, Hajdušek či Kuneš. To je hodně vytříbená společnost, do které jste se dostal.
„To jsou tedy jména! Lepší společnost si těžko představit, obrovské legendy. Je to pro mě velká pocta. Popravdě jsem ani nevěděl, že za tak dlouhou dobu se to povedlo jen několika hráčům. Jsem překvapený. Myslel jsem si, že až taková vzácnost to nebude. Na Toňáka s Hanzim jsem se chodil jako kluk koukat, byli mými vzory. Jsem rád, že aspoň v tomhle je můžu napodobit. Ještě mnohem raději bych na ně ale navázal titulem. Doufám, že to brzo přijde."
V počtu zápasů za Spartu jste už teď na historickém I8.místě. Vzhledem k tomu, že vám za pár dní bude teprve 30 let, můžete to i v téhle tabulce dotáhnout hodně daleko. Angažmá jinde vás neláká?
„Upřímně můžu říct, že ne. V Praze jsem doma, jsem v klubu stoprocentně šťastný. Mám tu rodinu, děti. Ve Spartě jsem odmala. Zahraničí je pak otázkou. Hraním v extralize se těžko zabezpečíte na celý život, ale abych odešel... Vůbec si nedokážu představit, co by to muselo být za nabídku. Pro mě je Sparta nejvíc. Když jsem podepisoval poslední smlouvu, vůbec jsme s agentem neřešili nějaké výstupní klauzule. Všechna ta čísla jsou hezká, ale hrozně mě žere, že jsem nic nevyhrál. Pořád čekám na zlatý úspěch. To je jediné, co mě trápí."
Takže neodejdete, dokud se Spartou jednou nevyhrajete pohár.
(úsměv) „Přesně tak. Doufám, že to nebude jen jednou. Mám se Spartou pořád velké cíle. Doufám, že po těch horších letech teď zase přijde období, kdy rozjedeme sparťanskou éru a každý rok budeme bojovat o nejvyšší příčky."
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší