Krejčí: Do role lídra se pořád dostávám. EuroBasket? Těším se, co mi přinese
Poslední sezona v NBA byla pro Víta Krejčího průlomová. Dvacet minut na zápas je porce, která jasně ukazuje, že patřil k důležitým článkům Atlanta Hawks. Brzy na něj padne ještě větší zodpovědnost na EuroBasketu. Ve 25 letech může ukázat, jak vyrostl. Z ucha je hotový plejer, který v létě pořádal kempy pro mládež. Jeho schopnosti budou v omlazeném týmu potřeba. „Těším se na to,“ říká jediný Čech v NBA.
V únoru ho zranil Jonathan Isaac z Orlanda. Zlomená páteř a nejistá prognóza, jak dlouho bude Krejčí mimo. Naštěstí zůstalo jen u měsíční pauzy a byla to jedna z mála kaněk na poslední sezoně. S přítelkyní si užívá luxusního bytu v atlantské čtvrtí Midtown, přes léto griluje na terase a dopřeje si i české pivo. Teď navlékne reprezentační dres a čeká ho důležitá šichta. „Jsem hráč, který propojuje ostatní a přidává týmového ducha,“ hlásí strakonický rodák před nejdůležitějším turnajem dosavadní reprezentační kariéry.
Máte za sebou životní sezonu v Atlantě. V průměru přes dvacet minut na utkání v 57 utkáních. Kdyby vám tohle někdo nabídl dopředu, bral byste to?
„Určitě. Tenhle rok jsem udělal velký pokrok. Chtěl jsem si pojistit místo v týmu, což se mi v rámci možností povedlo. Samozřejmě vím, že další rok to budu muset posunout na vyšší level. I týmově máme cíle ještě výš než minulý rok. Jsem na to připravený.“
Fakt je, že jste měli většinu sezony dost zaplněnou marodku. Ocitl jste se tam taky. Musí to být obrovský nápor, vlastně vídáte jen hotely a stadiony, ne?
„Je to náročné, ale je to součást sezony. Prochází si tím každý tým. Je důležité, aby se s tím klub uměl vypořádat. Pak je podstatné využít i lidi, kteří tolik nehrají. Byl jsem v té pozici taky. Využil jsem toho a pak se mi povedlo dostat do sestavy, i když byli všichni zdraví.“
Jaký je rytmus hráčů při zranění? Počítám, že asi neobrážíte všechny tripy s klubem. Nechají vás doma?
„Záleží na typu zranění. Pokud je to zranění, které cestování neovlivňuje, tak s týmem jezdíte. Paradoxně bych ale řekl, že když je člověk zraněný, je v hale ještě víc času, protože ho tráví rehabilitacemi, cvičením, aby se dostal co nejdřív zpátky do formy. Pak je toho volna ještě méně.“
V únoru jste po souboji v utkání utrpěl zlomeninu páteře. Věděl jste hned po dopadu, že je zle?
„Popravdě jsem si to nemyslel. A nemysleli si to ani doktoři. Spadl jsem na záda a na ruku. Lékaři se domnívali, že
