Sledujete jeho sebevědomé kličky, suverénní průniky podél mantinelů, ostrou hru do těla i přesné zakončení a říkáte si, ten chlap je úplně jinde. Jak je možné, že Matěj Stránský (27) neválí v Dallasu, s jehož farmou před šesti lety vyhrál Calder Cup? „Minulo mě to,“ krčí rameny útočník třineckých Ocelářů. Proč? Komu by přál Stanley Cup? A proč se jeho pes jmenuje Zlatan? Nejen o tom vypráví v rozhovoru pro iSport Premium.
Nedá se říct, že by měl hokejovou cestu zrovna umetenou. Mládežnické reprezentace měl Matěj Stránský zakázané, protože v sedmnácti odešel do zámoří z Vítkovic bez prodloužení smlouvy a klub mu reprezentaci podle tehdejší praxe stopnul. Na farmě bojoval o důvěru trenéra, a když přece jenom přišla pozvánka do prvního týmu Dallasu, dostal pukem do obličeje. Místo do NHL jel do nemocnice. „Co se dá dělat, pořád chci v hokeji něco dokázat a snažím se pro to dělat všechno,“ říká. „Motivace a cíl je teď pro mě třeba mistrovství světa, vyhrát ligu s Třincem. Na to se soustředím.“
|
MATĚJ STRÁNSKÝ |
|
Narozen: 11. července 1993 (27 let) v Ostravě |
|
Pozice: útočník |
|
Klub: HC Oceláři Třinec (od 2019) |
|
Kariéra: Vítkovice (do roku 2010), Saskatoon Blades (WHL, 2010-2013), Texas Stars (AHL, 2013-17), Čerepovec (2017-19), Mora (2018/19) |
|
Draft: v roce 2011 si ho vybral Dallas Stars ze 165. místa |
|
Bilance v AHL: 285 zápasů/128 bodů (66+62), play off 21/6 (1+5) |
|
Bilance v extralize: 52 zápasů/45 bodů (23+22) |
|
Bilance v reprezentaci: 15 zápasů/5 bodů (2+3) |
|
Největší úspěch: Calder Cup s Texas Stars (2014, celkový triumf v AHL) |
Sledujete Dallas ve Stanley Cupu?
„Jasně, dívám se na sestřihy. Jsem rád, že se Dallasu daří, a doufám, že půjdou co nejdál.“
Co to s vámi dělá, když se koukáte na tým, o jehož dres jste dlouho marně bojoval?
„Teď už ani nic. Kdybych tam pár zápasů odehrál, mrzelo by mě to víc. Ale tím, že jsem se nahoru nikdy nepodíval, tak spíš fandím a přeju. Pořád tam pár kluků znám.“
Nakolik poznáváte aktuální tým Dallasu v porovnání s nedávnými lety na farmě?
„Kluků je tam dost, asi šest. A patří k oporám. Faksič (Radek Faksa), Oleksiak, Klingberg, Lindell, Dickinson nebo Gurjanov. Nepřekvapili, jsou v NHL právem. Samozřejmě mě mrzí, že tam s nimi nejsem, vždycky to byl můj sen. Pořád je. Zatím nevyšel. Jsem, kde jsem, a uvidíme, třeba si tam jednou zápas zahraju. Pořád chci v hokeji něco dokázat.“
Proč vám NHL nevyšla?
„Minulo mě to. (krčí rameny) Nevím, jestli to bylo trenérem nebo systémem? Nikdy jsem se moc nedozvěděl, co jsem dělal špatně. To mě trošku mrzelo, prostě jsem byl ve špatný čas na nesprávném místě. Když už jsem pozvánku do NHL dostal, sundala mě rána pukem do obličeje a druhý den jsem musel na operaci se zuby. Osobně si myslím, že jsem si zasloužil být povolaný nahoru už dříve. Být třeba v jiném klubu nebo pod jiným trenérem, povedlo by se to. Ale to jsou jen kdyby. Svědomí mám čisté, dal jsem tomu všechno, bohužel to nevyšlo. Život jde dál.“
Přitom jste na farmě hned ve své první seniorské sezoně slavil s Texasem zisk Calder Cupu a trenér Willie Desjardins vás docela chválil.
„To ano, jenže hned po Calder Cupu šel Desjardins do Vancouveru. Chvíli tam byly náznaky, že bych mohl být trejdovaný tam. Ale vytrejdovat hráče v AHL je těžké, moc to nefunguje, zůstal jsem v Texasu. Desjardins byl super trenér, škoda, že v Texasu nezůstal déle. Kdyby ano, myslím, že dnes v NHL i jsem. Měl mě celkem rád, uměl pracovat s mladými, vytáhnout z každého maximum. To mě mrzelo, že odešel. Přišel místo něho Derek Laxdal, který je teď asistentem v Dallasu, od začátku jsme spolu neměli nejlepší vztah. Bylo to trošku složité.“
Proč jste neměli nejlepší vztah?
„Nevím, asi si mě jako Evropana nějak zaškatulkoval, moc jsem nehrál a pořád se po mně vozil. První rok s ním byl opravdu hodně těžký.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
