Celou sezonu nic a najednou finále! Pabiška se po letech vrátil domů
Po dvanácti letech se vrátil do rodného klubu. A rovnou za liberecké Bílé Tygry naskočil do finále Generali Česká play off. Zkušený útočník Lukáš Pabiška (37) sice v aktuální sezoně elitní soutěž vůbec nehrál a na ledě byl v mistrovském utkání naposledy na začátku března v dresu Benátek nad Jizerou. Jenže Severočeši mají problémy s centry a povolali svého odchovance do zbraně. „Natěšený jsem byl strašně, až jsem si říkal, aby to nebylo kontraproduktivní,“ usmíval se ostřílený matador. Liberci pomohl k vítězství 3:0 nad Oceláři a snížení stavu finále na 1:2 na zápasy.
Tohle jméno se na finálové soupisce nečekalo. Lukáš Pabiška, centr čtvrté řady Bílých Tygrů. Na křídlech měl Jakuba Rychlovského (19 let) a Adama Dlouhého (26 let). Úkoly jasné. Uklidnit parťáky, dobře bránit a brát energii soupeři. To se povedlo. Pabiška byl na ledě nakonec jen 8 minut a 10 vteřin čistého času, ale připsal si kladný bod v účasti na ledě při vstřelené brance.
„Hodně příjemné,“ pochvaloval si po duelu. „Když jsem podepisoval před sezonou Benátky, tak tam byla varianta, že bych mohl v průběhu sezony naskočit i za Liberec a měl jsem být připravený. Jenže celou sezonu nic a najednou přišel v úterý Patrik (trenér Augusta) a říká, že by mě chtěl vytáhnout a chtěl by to zkusit. Jsem za to hrozně rád. A taky za to, že jsme vyhráli a premiéra byla vítězná.“
Za prvoligové Benátky hrál Pabiška naposledy 8. března. Na Slavii (2:7) se podepsal pod obě branky (1+1). Od té doby jen trénoval. „Skoro měsíc a půl,“ popisuje. „Po pravdě, cítil jsem se dobře. Udržuju se v Benátkách, hrávali jsme proti sobě úterý a čtvrtek zápasy. To mi hodně pomohlo. Těšil jsem se moc, chtěl jsem pomoct bojovností a tím, co jsme si s Patrikem řekli. Doufám, že se to povedlo a jsou taky spokojení. A zítra další válka.“
S trenéry se bavili hlavně o taktice a jeho úloze. „V Benátkách jsme hrál pravé křídlo a teď jsem měl jít na centra,“ říká Pabiška. „Nějaké věci jsme si museli říct. Jaké prostory hlídat, kam najíždět. Něco mám odehráno, tak jsem se snažil nevymýšlet žádné blbosti a hrát si své prostory. Dát do toho bojovnost, ke které jsem se ke konci kariéry dopracoval. Ze střelce jsem se vypracoval na defenzivního útočníka. V tom jsem se snažil klukům pomoct.“
Úsměvné je, že místo v liberecké kabině už na něho nezbylo. Převléká se o kousek vedle v kabině Benátek. „Kabina není nafukovací,“ mávnul nad tím rukou. „Nevadí mi, že tam místo není, byl jsem rád, že jsem byl vůbec povolaný a jsem zpátky.“
Lukáš Pabiška se v Liberci narodil, učil se tam hrát hokej, v jeho dresu poprvé naskočil do extraligy. V roce 2007 pomohl Bílým Tygrům k bronzu, hrál tam až do roku 2009. Pak se stěhoval do nedaleké Mladé Boleslavi, kde si vybudoval solidní jméno.
Za konkurenční Bruslaře odehrál jedenáct sezon. Věřil, že klubu pomůže k medailím. Nepovedlo se. Minulou sezonu sice byli Boleslavští po výborné základní části čtvrtí, ale play off se kvůli pandemii nehrálo. Pabiška se pak s klubem rozloučil. A loučil se i s vidinou play off. A teď hraje finále. V dresu rodného klubu bojuje o zlato.
