Lídři jako Dopita u nás už nejsou, míní Hořava. Sparta? Vždy něco bouchne
S polámaným kolenem je doma, kde si láme hlavu nad současnou Spartou. Miloslav Hořava (60) už vyhlíží návrat do kabiny i na led a střídačku týmu, odkud se před měsícem odporoučel kvůli operaci. „Štve mě, že Sparta má pořád tak divný projev. Nemůžeme přijít na to, proč tomu tak je, nejde nám to rozklíčovat,“ vadí zkušenému stratégovi. V rozhovoru pro iSport Premium otevřeně rozebírá české hokejové prázdno po personách, jako byli Jiří Dopita nebo Martin Ručinský.
Bez vytáček vám přizná, že už pár týdnů pro Spartu nepracuje v žádné roli. Dokud Miloslav Hořava nezahodí berle do kouta, v klubu ho nepotkáte. Maximálně na skok v kabině za kolegy. Což ovšem neznamená, že mu je Sparta volná. Na jejím příkladě ukazuje: „Potvrzuje se pravidlo, že i když k sobě dáte nejlepší hráče, neznamená to automaticky, že budete mít nejlepší mančaft a že to spolu bude fungovat,“ rozebírá situaci ve Spartě.
Jak dlouho ještě potrvá vaše absence u týmu Sparty?
„Neodhadnu to. Koleno se lepší, ale upřímně říkám, že nevím. Může to být týden, nemusí. Fakt těžko říct.“
Problémy s kolenem dorazily z ničeho nic?
„Ne, ne. Koleno se mi horší poslední dva roky. Věřil jsem, že to s ním vydržím do konce sezony a pak půjdu na operaci. Jenže se tam něco ulomilo a začalo se mi blokovat celé koleno. A protože už jsem si tímhle jednou procházel, nechtěl jsem dopustit, aby se mi to zablokovalo kompletně během zápasu a všichni tam najednou řešili mě místo utkání. Jakmile se mi to začalo horšit a po trénincích už to začínalo být na hraně, domluvil jsem se s doktorem a šel na zákrok hned.“
Což ovšem během sezony nepotěší, že?
„Co naděláte. Nechtěl jsem, aby se mi to celé zablokovalo, tak jsem šel rovnou. Naštěstí měl pan doktor volný termín.“
Jak tedy vypadá v reálu vaše práce pro Spartu při pobytu na marodce?
„Nijak. Nic teď pro ni nedělám, čtyři týdny jsem tam v podstatě nebyl. Dvakrát jsem se tam jen zastavil popovídat si s klukama. Jsme ve spojení, bavíme se o hokeji, všechno rozebíráme, ale protože na led jít nemůžu, nezúčastňuju se přípravy a nemluvím do toho. Já v tom nevidím problém.“
Jak to myslíte?
„Když jsem u toho byl, Sparta hrála stejně, jako hraje teď, kdy u toho nejsem. Kdybych u toho byl i s tím mým kolenem, naše hra by nevypadala jinak. Tak to myslím.“
Chápu, že nemůžete na led a na střídačce sedět na židli je o ničem. Ale třeba nějaký skauting, analytika jako domácí úkol?
