Radil řeší, jak být co nejvíc užitečný: Šest brzd v rohu? Klíčové jsou jiné věci

Ve čtvrtfinále 2015 přes jeho tým prošel Litvínov s Pavlem Francouzem nebo Martinem Ručinským a nadechl se až k bájné titulové jízdě. Tehdy bylo Lukáši Radilovi 25 let, pořád se zlepšoval a z Pardubic odešel do Spartaku Moskva. „Tak co tam máte?“ usmál se, když přišel po tréninku na rozhovor. Vrátil se, aby patřil k lídrům týmu, kde vyrostl.

Velká změna, v jaké pozici jste teď v Pardubicích?
„Je, vyrůstal jsem tady, probojovával se nahoru od čtvrté lajny. Postupně jsem začínal hrát přesilovky, dřív to bylo spíš takové překvapení, že jsem poskočil výš. Teď mi je jasný, že to bude trochu jiný. Ale já se cítím pořád stejně, takže se na to snažím tak nemyslet. No a navíc se ukáže třeba až po polovině sezony, kdo na tom jak je, kdo je ta hvězda.“ (usměje se)

Viděl jsem vás v přípravě, pořád jste hodně silný u mantinelu, jen mi přijde, že se dovedete od něj dostat snadněji před branku než dřív. V čem jste se za roky v KHL a NHL změnil?
„V první řadě jsem ženatý.“ (směje se)

Fajn, fanynky pálí vaše dresy. A dál?
(usmívá se) „Možná se mi to v sezoně párkrát vrátí, když to teď řeknu. Ale dřív jsem dělal v rohu strašně moc brzd. Jezdil jsem tam a zpátky, až jsem se nedostal vůbec k brance. Na tom se snažím od nějaké doby pracovat. Tady jsem se, myslím, zlepšil. Snažím se soustředit na věci, které jsou důležité, na střelbu nebo jak se pohybovat před brankářem. Chtěl bych být lepší a lepší v detailech.“

Tohle jste si přinesl z dvouletého působení v San Jose?
„Jo, tam jsem poznal věci, které mi daly nejširší obzor do kariéry.