Jubilant Sýkora (70): Z Vejvody mám radost. Za Paterou musí stát hráči
Po téměř šesti desetiletích odešel z hokejového prostředí. Nyní již bývalý vynikající trenér Václav Sýkora, který se jako jeden z mála českých koučů prosadil v zahraničí, si zvyká na život po konci takřka 33 let trvající trenérské kariéry. „Nebylo to vždycky o jásání a juchání, ale měl jsem štěstí, že jsem zažil lepší momenty,“ řekl strůjce dvou extraligových titulů, jenž nedávno oslavil 70. narozeniny. V rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz mluví také o Kladnu či enormním tlaku na Pavla Pateru ve Spartě.
Na konci října dovršené životní jubileum se snaží moc nepřipouštět. Když si ale na Václava Sýkoru u příležitosti sedmdesátin vzpomněli v někdejších působištích, měl velkou radost.
Bývalému výbornému útočníkovi i kouči se dostalo pocty v rodném Kladně, ale i od Litvínova se Spartou. Dočkal se také menšího překvapení. „Dostal jsem i dres od Lukko Rauma z Finska, který mi předal Kari Jalonen. Překvapilo mě to, vůbec jsem to nečekal,“ přiznal.
Prozradíte, jak jste prožíval nedávné 70. narozeniny?
(směje se) „Abych se přiznal, člověka to zase tak moc nepotěší, když to číslo vidí. Na všech darovaných dresech jsem tu sedmdesátku dostal. Snažím se si to nějak nepřipouštět, brát to jako číslo, že to tak prostě je. Léta přibývají každému stejně, takže se z toho snažím nic nedělat, ale chápu, že je to kulatý. Je velice příjemné a milé, když na vás kluby, ve kterých jste dříve působil, nezapomenou. Hned máte lepší pocit.“
Když jste vstoupil na hřiště nově zrekonstruované, ale i tak stále tradiční, kladenské haly, vybavily se vám nějaké vzpomínky na úspěšnou hráčskou kariéru či trenérské začátky?
„Určitě ano. Hala v Kladně je nyní moc hezká, ale z velké části si pořád zachovává tradici, což je na té rekonstrukci o to víc krásné. Připomene vám to nádherné časy, které tam člověk prožil. Moc se mi to líbilo a strašně jim děkuju. Byli jsme tam se Zdeňkem Müllerem (bývalým hráčem a trenérem), který je o pár dní starší než já. Myslím si, že pro nás oba to byl velice příjemný zážitek.“
Řekl byste, že Kladno sehrálo ve vašem profesním i osobním životě významnou roli?
„Rozhodně. Mimo dvou sezon, které jsem strávil na vojně v Trenčíně, jsem v Kladně prožil prakticky celou hráčskou kariéru. Na závěr jsem sice ještě působil v Itálii, ale Kladno bylo zásadní částí.“
V rodném městě jste zahájil i svou 33 let dlouhou trenérskou kariéru. Jak vzpomínáte na začátky na střídačce?
„Tehdy došlo k výměně trenérů.
