Z novináře manažerem v Litvínově. Vrábel o nabití si huby i práci s daty

V roce 2017 Tomáš Vrábel odešel z redakce deníku Sport dělat analytika do Sparty a k reprezentaci. Jako novinář se snažil dívat na hokej hodně z pohledu dat, pak přešel na druhý břeh, přímo k hokeji. Po šesti letech poprvé zasedl k rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. „Jsem zvědavý, co sis na mě vymyslel,“ usmál se. Protože jde o bývalého kolegu, který v redakci pracoval přes dva roky, v textu se proti obvyklým pravidlům tyká.

Jsi první sportovní manažer v extralize, který přišel ze světa dat a čísel. Je to i závazek, že musíš být úspěšný, abys tuhle cestu otevřel pro další lidi?
„Takhle to ani neberu. Nechci moji práci pokazit, ale tohle není hlavní důvod. Spíš beru jako závazek, že když mi dá někdo šanci, nerad bych ho zklamal. Každý má v práci nějaký nástroj, jak se v prostředí orientovat, mým nástrojem jsou i data.“

Pořád cítíš v českém hokeji výrazný rozpor, kdy na jedné straně jsou velcí praktici, kteří hráli hokej, a na druhé lidi s knížkami, kteří do něj nemají moc co mluvit?
„Už to ani tak nevnímám. Kolem mě jsou lidi, kteří slyší i na jiné věci než jen pocity, a je jich čím dál tím víc. Můj přístup už taky není takový, že bych chodil do nějakých vášnivých debat a viděl věci jen černě, nebo bíle. Analytice věřím a věří jí i dost dalších lidí. Takže nějaké boje nebo střety dvou úhlů pohledu tak nevnímám. Dřív to bylo asi dramatičtější.“

Asi?
„Dobře, tak určitě. Každý, kdo se chce v hokeji posouvat, tak vnímá, že data jsou už jeho součástí. Podle mě se doba změnila, většina lidí z hokeje se přestala dívat na čísla skrz prsty. Je na každém, jestli k sobě analytiku pustí, jak moc. Anebo si ji k sobě nepustí vůbec, ale takových lidí už moc není.“