Voženílek: Mám posunutý práh bolesti. Na ledě si nadáváme v rámci fair play

Usadil se v prodejně Harley-Davidson v Hradci Králové, kterou provozuje jeho tchyně. Všude kolem samý skvost na dvou kolech. On je hokejový skvost pro všechny zaměstnavatele. „Jsem rád, že se mi daří kloubit tvrdou hru s tím, že i boduju,“ hlásí útočník chystající se na angažmá ve švýcarském Zugu. Kolem poletovali jeho tři synové.

Kolikrát jste viděl zázračný gól, jímž jste skoro se sirénou srovnal v šestém semifinále proti Spartě a zachránil naději na titul?
„Hodněkrát. Pořád na mě skáče z Instagramu. Připomněl jsem si to i nedávno, když Třinec získal ocenění jako nejlepší evropský klub. K tomu organizátoři nachystali hezké video, kde byly všechny důležité momenty. Doteď z toho mám husí kůži. Protože to bylo opravdu obrovské štěstí. Nepopsatelný pocit. Takže přiznávám, že jsem ho viděl několikrát. A asi ještě uvidím.“

Když jste slavil zlato ze šampionátu, připomněl vám ho někdo ze sparťanských fanoušků?
„Jo, občas to někdo vytáhne. Ale i ti třinečtí. Jak jsem odcházel, lidi zmiňovali
hlavně gól.“

A co ti sparťanští?
„Na sociálních sítích jsou agresivnější, ale při přímém kontaktu už tolik ne. Z očí do očí jsou lidi vesměs příjemní a dokážou vás ocenit.“

Je to celkem symbolický gól pro vás, ne? Ve stylu, že jste nikdy nic nevzdal.
„Ve všech věcech se dají najít nějaká znamení. Buď to bylo napsané někde nahoře, že to tak dopadne, nebo šlo o extrémní štěstí. Protože se sešlo hrozně věcí… Dělilo nás strašně málo, abychom vypadli a přišli o dlouhou sérii, co Oceláři pořád drží. Nakonec se to zase nějak povedlo. A člověk si jenom říká, jak je to vůbec možný.“

Co všechno se sešlo při tom gólu?
„Celé střídání bylo vlastně kompletně špatně.“

Jak to?
„Trenér nás dokonce vystřídal, měl jít na led někdo jiný. Ale já jsem si říkal, že